Můj život s dvojčaty:
Včera se vrátil D. ze školy v přírodě. Byl naprosto spokojenej, plnej zážitků, s novýma kámošema z osmičky, s rozflákaným mobilem a bez bundy. No, co už. Co by člověk chtěl víc, že jo? Jsou horší věci, než ztracená bunda (stejně už byla stará) a rozflákanej mobil (no, ten zas tak starej nebyl, ale ňáký body ještě na účtě máme, ne?). Hlavně že mám doma šťastný dítě.
Dnes se vrátil M. Naprosto spokojenej, vysmátej, trochu rozbolavělej, ale jinak naprosto šťastný dítě, co byste chtěli víc, že jo.
- Mami, mám spoustu novejch poznatků a zážitků. Některý jsou pozitivní a některý moc ne. Řeknu ti jeden, který moc pozitivní není.
Láskyplně se na svého syna podívám a pravím:
- Co? Rozflákal sis mobil?
- Ty to víš???
???!!!???
Žije. Žijou oba. Sedí v pokoji, vypráví si zážitky, u toho simulují vybalování věcí a jsou těžce happy. Jsem rozumná matka. Vím, že jsou horší věci, než ztracená bunda a ztracený fusekle. Jsou horší věci, než rozflákaný mobil. Třeba... rozflákaný mobily dva.
Ještěže je miluju! 🙂