Literatury je o tom dost, jak jsem i prvně psal, je potřeba to opravdu nechat rozložit a minimálně si o tom nastudovat ať k takovému případu, který popisuješ nedojde. To znamená (mimo jiné) správné větrání, správná vlhkost, správná teplota, dostatek času, správný poměr C:N.. nehnojit tím zeleninu, ale třeba stromy, které člověk pěstuje na dřevo, nebo ovocné stromy.
A ano nemoci/léky, proto bych to v dnešní době neviděl jako aplikovatelné ve větším meřítku, ale v kontextu "malá bydlení / žijeme nezávisle" si to člověk ohlídat může. Pro mě je žití nezávisle - i o uzavření cyklu živin, protože je jinak človek
závislý na importování.
Asi nejvíce up-to-date a rozsáhlá publikace je Humanure Handbook, která mimo jiné právě o patogenech též hovoří (někde okolo str. 125)
The Humanure Handbook
https://library.uniteddiversity.coop/Ecological_Building/Compost_Toilets/Humanure_Handbook.pdfNení to tak dávno, co se rozšířeně používaly rybníky jakožto čistička odpadů (a existují i novodobé projekty), samotné využití tzv "humanure" datuje tisíce let nazpět.
Urban Fish Ponds: Low-tech Sewage Treatment for Towns and Cities | LOW←TECH MAGAZINEhttps://solar.lowtechmagazine.com/2021/03/urban-fish-ponds-low-tech-sewage-treatment-for-towns-and-cities/Composting toilets as a sustainable alternative to urban sanitation
https://www.researchgate.net/publication/258852961_Composting_toilets_as_a_sustainable_alternative_to_urban_sanitation_-_A_review