ANNAWA: chápu. To zní fér.

ANNAWA: ok.

Mimochodem dodneska nevím, jestli v takových případech držet pusu, aby jako měly děti alespoň nějaký iluzorní příklad té druhé poloviny rodičů a nebo jestli hezky naférovku říkat svůj názor nebo i naštvání. Jo já vim, pokažení vzoru a risk toho že se dítě zasekne na přemýšlení otec je muž a špatný takže já musím být špatný když jsem muž a jiné podobné.... Ale zase taky není zdravé být neupřímný ve vztazích nebo si nechávat věci pro sebe. Nevím dodneska. Asi bych dělal nějak obojí.

ORIKA: aha, tak to už chápu. Ale tak stejně by mě to zajímalo konkrétně. Pro pobavení i výstrahu :)

GAF: nikoli nový partner, nýbrž ex...

ANNAWA: zajímalo by mě čím ten nový má tendenci dětem vymývat mozky. Nebo jak to říct - jakože co ti vadí a jak to znáš naopak normálně co bys ráda a takový.

ANNAWA: jj, můj ex už 2 roky děcku ani nezavolal, ani ho nenavštívil, a včera volal, že viděl synovy fotky a že je tlustej!!! a že ať s tím něco dělám.
tak jsem si poklepala na hlavu a řekla jsem mu, ať si hodí mokrej hadr na hlavu a nazdar.
myslím, že u některejch lidí je fakt lepší, když se nezajímají.

Nemám tolik zkušeností se střídavou péčí obecně, ale u nás to prostě věru neznamená, že děti jsou hlavně záležitostí matky, jen jsou holt kus času taky u otce, protože v našem případě to skutečně znamená, že se o ně staráme naprosto na full provoz a full time, normálně jsme po tu dobu sedmičlenná rodina, všechno je tomu přizpůsobené, nikdo nerozlišuje, že někdo tady bydlí pořád a někdo jen občas.
To, co tu zaznělo, že otcové moc neřeší - tak to je můj ex, který si děti bere výjimečně a nahodile, teď u něj třeba byl T od soboty do čtvrtka, což je nejvíc od letních prázdnin a poprvé za ty roky během školního roku a on mu za tu dobu nedal ani peníze na obědy, ač jsem ho o to prosila s tím, že mu je zaplatím, protože se kvůli tomu nepotáhne k bankomatu, a ne, nekoupil jim nikdy nic navíc, krom alimentů neplatí nic, nezařizuje nic a jen kritizuje moje kroky.

ANNAWA: tak tohohle jsme naštěstí ušetřeni, neboť máme svoje děti u sebe. nejsme tak úplně patchworková rodina, protože muž si dítě do vztahu nepřivedl a má až to se mnou. já už jedno měla. jeho otec nedal děcku nikdy nic a nepřispěl taky na nic, takže s ním nepočítáme :)

TANAIS: přítel samozřejmě platí minimálně půlku kroužků, hor, táborů, oblečení a dalších věcí, které ani nezmiňuješ, to je jasná věc. Ale psala jsem tu například o situaci, kdy jeho ex navrhovala pro jejich děti dvoje hory pro každé, což by vedlo až k tomu, že moje děti by nejely nikam a to navíc v situaci, kdy já vydělávala víc peněz. Jasně, byla bych nejradši, kdybychom měli tolik peněz, že by tohle řešit nebylo třeba, nejsou to oblíbené debaty, ale realita je jinde.

A s těmi telefony, ono v momentě, kdy je platil on, jejich matce bylo srdečně jedno, kolik provolaj a ještě je podporovala, aby volaly vždycky ony jí, kupříkladu. A ještě, obědy sem, obědy tam, ono se to nasčítá a když střídavá, tak střídavá, příjmy mají podobné, protože nejenže kupujeme všeho dobře půlku, ale ještě naprostou většinu věcí počínaje očkováním přes přijímačky na školy včetně učení až po organizaci kroužků řešíme my ;-)

CHIMERA: tak to je taky príma uspořádání :-))))

Peníze jako zdroj konfliktů, že jedno dítě by snad dostávalo více, nemáme.
Všecko platím já a tudíž kolik vyjde na každého, to dostanou.
Muž peníze nemá a tudíž si nemůže stěžovat, že bych dávala jednomu dítěti víc než druhému :)

TANAIS: Tak zrovna tenhle to, jak tak znám situaci, dělá. A k tomu - není to tak moc - u dvou puberťáků to snadno monou být tři tisíce měsíčně.
A to, že do výdajů za děti kecáme jen ve chvíli, kdy je to na úkor někoho jiného, je snad zásadní premisa. Jinak to za ty nervy fakt nestojí.:-)