• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    XCHAOSKvazičástice: největší revoluce ve fyzice od vynálezu kvasarů, kvarků a kvasnic? + kvantizovaná setrvačnost (QI)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX: pardon, mezihvězdnou, samozřejmě. Jako ta jemná nuance, že jsme dřív neměli technologii je identifikovat... ale mimochodem, třídu komet na hyperbolických drahách znal už Verne, takže se to čekalo odjakživa, co se vědělo, že existuje něco jako hvězdy mimo Sluneční soustavu...

    Některá z historicky pozorovaných aperiodických komet klidně mohla být mezihvězdná, ale lidi tenkrát nebyli schopni z pozorování přesně spočítat dráhu.

    To s tím zrychlením je problematický, jestli je správně spočítaný, jsem někde viděl. Kromě toho, co ty víš, jaká je tahle hodnota u normální, "nemezihvězdných" komet? Odhazovat hodně hmoty v perihéliu je gravitační manévr sám o sobě. CO₂ je volatilnější, než voda, pochopitelně. Nejsem až tolik odborník na tuhle "běžnou" astronomii, abych se k tomu mohl vyjadřovat..
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    XCHAOS: ehm my jsme uz nekdy pozorovali jinou nez mimozemskou kometu? ;)

    Kazdopadne jestli jsem to spravne nadatloval do kalkulacky, tak ta hrouda ma negravitacni zrychleni v jednom smeru 1,7 m/s^2, pri vaze nejmene 33 mld tun.... to neni spatny odpich. A ohon nikde.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Jinak příčetná analýza 3I Atlas třeba od Fraser Cain:
    3I/ATLAS Special (Vol.3) | Q&A 369
    https://www.youtube.com/watch?v=O0Q4agPyUqI


    Je pravda, že government shutdown v USA samozřejmě obvykle vysokému tempu zveřejňování dat ze strany NASA nenapomáhá...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX: jistě. A taky jsou na internetech lidi, kteří se ptají "proč jsme dřív nepozorovali žádné mimozemské komety, a teď najednou tři krátce po sobě? To nemůže být náhoda, to je reakce na technický pokrok"....

    Inu... přihořívá, ale ještě to tam není úplně :-)
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Podle mě je to Pioneer anomaly akorát stále znovu dokola... a projevuje s tím výrazněji, čím větší je zrychlení vůči Slunci (nebo jinému tělesu, kolem kterému prolétá)
    Suddenly, 3I Atlas is accelerating faster than Oumuamua! How??
    https://www.youtube.com/watch?v=dUWf4Z3L41I
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Tak jsem si tady dovolil do Fedi postnout svojí vlastní polo-konspirační úvahu, proč je 3I/Atlas zajímavý i kdyby to nebyli mimozemšťani :-)
    Chao-c': "While #3iatlas is probably not aliens, there are …" - f.cz - fskutečnosti Fedivesmír :-) Brána do federace sociálních sítí. 2000 znaků pro vaše příspěvky.
    https://f.cz/@xChaos/115490333162623017
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Neříkalo se téhle teorii Electric Universe a nebyla považována za mírně šílenou?
    [2510.26918] Can galactic magnetic fields diffuse into the voids?
    https://arxiv.org/abs/2510.26918
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Forget Black Holes… Gravastars Could Be the Real Monsters of Space
    https://www.youtube.com/watch?v=gA051WVe2KQ
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Zrovna jsem přemýšlel, že "moje" interpretace vzniku CMB by znamenala, že temné skvrny budou vznikat gravitačními čočkami - jednoduše tam bude "zoom" a kus kosmického horizontu uvidíme ve větším rozlišení a šance, že tam připadne na každý "pixel" aspoň jedna galaxie vzdalující se skororychlostísvětla, bude nižší...

    A ono to tak nějak opravdu je:
    ESA Science & Technology - Gravitational lensing of the Cosmic Microwave Background
    https://sci.esa.int/web/planck/-/51606-gravitational-lensing-of-the-cosmic-microwave-background

    Problém asi bude to EIRP, které je asi moc velké na to, aby ho vzdalující se galaxie utáhly. Na druhou stranu, celá teorie, že CMB je "ozvěna" velkého třesku, vznikla před objevem kvasarů a jejich asociacemi s astrofyzikálními výtrysky (jets), což jsou nejenergičtější známé zdroje kontinuálního záření. V té době, kdy ho poprvé naměřili, si tedy nedokázali představit žádný zdroj záření dost silný na to, aby po redshiftnutí v téhle síle rovnoměrně vyplnil celou oblohu (tehdejší rozlišení bylo nízké, takže prohlásit šum CMB za izotropní v 60tých letech byla trochu troufalost).
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Tohle se sice týká konspiračních teorií v politice, ale protože tohle je takové polo-konspirační auditko, kde vlastně máme pro mimozemšťany slabost, tak proč ne se:
    Why today is the easiest time to be a conspiracy theorist | MIT Technology Review
    https://www.technologyreview.com/2025/10/30/1126457/its-never-been-easier-to-be-a-conspiracy-theorist/

    Já s oblibou říkám, že nevěřím žádné konspirační teorii, kterou sám nevymyslím :-) ovšem moje teorie málokdy zahrnují prvek "tohle je přece tak jasné, to přede mnou určitě někdo musí tajit". (V první řadě tedy pokládám vlády za v podstatě neschopné bandy úředníků a populistických politiků, takže by se určitě všechno provalilo)

    Ale v odkazovaném článku, který nakonec vyšel v technologickém médiu, ne společenském a tak podle mě patří sem, mě zaujalo toto:

    The first person to define the “conspiracy theory” as a widespread phenomenon was the Austrian-British philosopher Karl Popper, in his 1948 lecture “Towards a Rational Theory of Tradition.” He was not referring to a theory about an individual conspiracy. He was interested in “the conspiracy theory of society”: a particular way of interpreting the course of events.

    Ovšem Popper je přímo autorem současné podoby vědecké metody, řečí o falzifikovatelnosti, apod. Vlastně je příznačné, že poslední technologií, která vznikla v prostředí státního a vojenského utajování, nedostupných množství různého "unobtainia" byla atomová bomba - a kombinace vědy a tohoto prostředí vedla k nutnosti ověřovat si teorie výpočty a prvními numerickými simulacemi, místo přímo experimenty (které z logiky věci byly minimálně nebezpečné, často pak fatální).
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Nicméně, i když jsem projevil hrubou ignoranci, co se týče aktuálních zdrojů dat, tak obecný trend, tedy že čím vyšší rozlišení, tím více anizotropií objevěj, jsem vlastně odhadl přesně. To je ale docela v rozporu s tím, že zdrojem CMB je Velký třesk samotný... a když se to zkombinuje s dalšíma nesrovnalostma kolem lambda-CDM kosmologie, tak je prostě možné, že něco chápeme špatně.

    Velký třesk je potřeba hlavně proto, aby vysvětlil, jak se dnes pozorovaná hmota mohla vůbec poskládat z části Standardního modelu, protože jediným možným zdrojem některých základních jader zejména v jejich dnešním poměru je jen bing bang nucleosyntesis. To je ale podle mě problém Standardního modelu a já taky nemusím řešit všechny záhady světa, na to jde dost peněz někomu jinému :-)

    V podstatě celá ta odbočka vědy k vysvětlování historie vesmíru byla spojená s pozoruhodným nezájmem o jevy, které by fakticky mohly náš lidský opičí kmen posunout zase někam dál. V případě Velkého třesku doufám teda neplatí, že kdo se není schopen poučit z historie, je odsouzen k tomu jí opakovat :) každopádně podle mě jde o jakousi past, to zjištění, že pozorování vzdáleného vesmíru je pozorování minulosti (tedy domněle i naší vlastní minulosti) a že dohlédnutím na konec se dobereme nějaké konečné odpovědi "jak to všechno" začalo je taková "filosofická past".

    Zkontrolovat, jestli každý jednotlivý pixed pozorovaného kosmického pozadí má příliš velký výkon na to, aby to bylo pouze redshifnuté "normální" světlo, jednak nedokážu a jednak to nejspíš už někdo udělal. Mě se osobně líbí teorie, že jde o ekvivalent Hawkingova záření kosmického horizontu (který je horizontem černé díry, ale naruby), ale to by byla pravda,kdyby se "vypařoval dovnitř", tedy smršťoval.. jak může zářit rozpínající se horizont, je velká otázka.

    Ale princip Hawkingova záření je jednoduchý: vesmír je vyplněný virtuálními částicemi, které neustále vznikají a zase anihilují - dá se říct, že fotony letící odněkud někam se občas zhmotní do podoby částice a antičástice, a když je to přestane bavit, tak zase anihilují a letí dál :-) Tohoto by využívalo to nešťastné údajné polarizované vakuum, ale taky třeba Casimirův jev.

    Představa, že kosmické pozadí je Hawkingovým zářením kosmického horizontu je prostě o tom, že občas tam vzniknou páry antičástic, z nichž jedna už je za naším kosmickým horizontem a druhá ne. Takže kosmické záření je v zásadě jakýmsi "vypařováním se" našeho kosmického horizontu. Které se ale týká právě jen nás jako pozorovatelů - tak, kde se to z našeho úhlu děje, tam nevnímají nic, stejně jako nic nevnímají námořníci na lodi, která při pohledu ze břehu překračuje horizont.

    Tahle teorie je pravda hodně odlišná od pouhé teze, že na každý pixel dosažitelného rozlišení CMB připadá aspoň jeden redshifnutý kvasar (nebo dokonce jeho astrofyzikální jet namířený směrem k nám).
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX: Planck had a higher resolution and sensitivity than WMAP, allowing it to probe the power spectrum of the CMB to much smaller scales (×3).
    Planck (spacecraft) - Wikipedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Planck_(spacecraft)#High_Frequency_Instrument
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    XCHAOS: rozliseni WMAP prekonala sonda Planck pred cca 15 lety, tam hledej data. A ten tvuj vypocet pravdepodobne najdes fulltextem pres arxiv.
    XCHAOS: Planck meril cely spektrum frekvenci az k 0.1 K, ty nejistoty najdes na webu, rozliseni najdes taky pro kazdou f. Proc bys jim znova pocital nejistoty, to je pekna otrava, snad nezacinas pochybovat o vypoctech Nasa? :)) Neni realisticky najit diru mezi galaxiema, pokud neni v nejaky linii od nas narusena homogenita rozprsku galaxii, podle me.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    How ΛCDM Fakes the Cosmic Web
    https://www.youtube.com/watch?v=IfWYodUWJW4
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    To convert temperature in Kelvin to dBm, you need to calculate the thermal noise power using the formula: P=kTB, where k is Boltzmann's constant (1.38 x 10^-23 J/K), T is the temperature in Kelvin, and B is the bandwidth in Hertz. The result can then be converted to dBm using 10×log10​(P)+30.

    Hmm. Tedy, úplně nemožný by ten výpočet, kolik galaxií by muselo být redshiftnutých na teplotu kosmického mikrovlnného pozadí, aby ta zprůměrovaná hodnota vycházela tak, jak vychází, podle všeho není...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Hmm, ona ta teplota záření přímo znamená jeho energetický tok, takže nějaký přepočet z kelvinů na dbm by měl být možný, ale nějak se v té teplotě záření ztrácím....
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    Ok, takže co jako amatérští kosmologové víme (=umíme vygooglit):
    WMAP Overview - NASA Science
    https://science.nasa.gov/mission/wmap/wmap-overview/
    Mapped the pattern of tiny fluctuations in the Cosmic Microwave Background (CMB) radiation (the oldest light in the universe) and produced the first fine-resolution (0.2 degree) full-sky map of the microwave sky.
    ...
    Determined the universe to be 13.77 billion years old to within a half percent.


    Kolik je na povrchu koule čtverečních stupňů?
    How Calculate Square Degrees Astronomy
    https://wordssidekick.com/how-to-compute-astronomical-square-degrees.html
    The solid angle of a full sphere is 4π sr, influenced by an area of about 41253 deg²

    Odhadem rozlišení 0.2° může znamenat, že observatoř WMAP získala asi 1031325 vzorků CMB (hmm, rozlišení 1 megapixel - to asi nebude náhoda, ale součást zadání).

    Kolik průměrně může na jednotku plochy kosmického horizontu, připadat asi tak nejvzdálenějších galaxií? (tedy nejvíce redshifnutých, dříve, než zmizí i z infračervené části spektra a ztratí se v mikrovlnném pozadí). Galaxií v pozorovatelném vesmíru je údajně asi 100 miliard. Protože jsou rozmístěné víceméně rovnoměrně (dobře - s různými těmi atraktory a prázdnotami, ale průměrně cestou ke kosmickému horizontu se tohle vše bude opakovat víckrát), tak v každém pixelu pořízeném WMAP bude velmi zhruba zastoupeno 100 000 galaxií (!).

    Metodiku výpočtu stáří vesmíru na 13.77 miliard let ponecháme stranou, pro naše účely je to ale hodnota dostatečně přesného výpočtu vzdálenosti kosmického horizontu (bez ohledu na to, jestli předpokládáme, že kosmický horizont = velký třesk, nebo prostě jen hranice, za kterou už relativní rychlost rozpínání vesmíru vzhledem k nám přesáhne rychlost světla, takže z větší dálky už prostě nevidíme nic).

    Podstatné je, že v každém pixelu pořízeném WMAP narazíme na jednu galaxii asi každých 1377000 světelných let. Pokud by rychlost rozpínání vesmíru byla konstantní (v čase konstantní), což ale není, tak to znamená, že počet galaxií, jejichž světlo je redshifnuté zhruba do teploty mikrovlného pozadí, rozhodně nebude nulový...

    K pokračování výpočtu bych potřeboval znát, jaký je vlastně výkon mikrovlného záření, které měříme (v podstatě EIRP). Uvidíme, co řekne Google (ne, AI se fakt ptát nebudu)
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    VOYTEX: no to je v podstatě oficiální vysvětlení, ale stejně je to celkem zajímavý jev....
    VOYTEX
    VOYTEX --- ---
    XCHAOS: tipuju, ze to bude mit neco s mezi odtrhu mezi ohybajicimi se clanky retezu a pruznosti clanku.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam