Děkuji za příspěvek....on asi mozek má sám o sobě tendence posouvat líné o někdy i unavené lidské tělo dál...to jsou takové ty situace, kdy si člověk lehne a je totálně vyřízený, ale mysl ne a ne ustanout a šrotuje všechno....jen občas si říkám, jestli vážně nepřemýšlíme nad něčím až zbytečně moc. Takový méně myslící lidé mi přijdou často šťastnější :-)
Například já se cítím daleko spokojenější a vyrovnanější, když na uplné hloubání se sáma v sobě a esoterickému sebepoznávání či karmickému osobnímu rozvoji prostě nemám čas :-) Když není čas nebo si člověk prostě nemůže dovolit se takhle zaseknout...to si ovšem někdy stěžuji, že nic nestíhám, ale ve výsledku jsem vlastně štastná, jelikož neřeším takové ty přemyslené tužby.
Každopádně důvodem této diskuze je jakási taková touha ventilace a výměny životních poznání, takže na to si ráda čas udělám a trochu si úchylně zahloubám. (abych si neprotiřečila)
S tím dozvěděním se něčeho užitečného, no často shledávám, že hodně moudrých rad mám vlastně sama v sobě, jen je asi potřebuju slyšet od jiných a až pak jsem ochotna je akceptovat :-) jde o jakýsi způsob ujištění, jestli třeba nejsem uplně blázen :-)))