• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    JANCICEOPICETajemství života, duše, proudu energie, životního nadhledu, moudrosti a vyrovnanosti
    SQARA
    SQARA --- ---
    +1
    JANCICEOPICE: Ohledně té komunikace souhlasím, ''párečky v Brně'' znám i od kamaráda z vyprávění :)
    K té poslední větě....to je přesně ono, to je pro mě osobně to rozhodnutí, čeho se vzdát, co si nechat. Ta technologie zkrátka slouží. Já bych rád neměl facebook, nedával lidem telefonní číslo, netrávil čas na netu a řekl těm, co mě chtějí sehnat, ať si mě ''najdou'', ať mi hodí kamínek do okna, ať zabuší na dveře...Já bych s tím takovej problém neměl, oni už asi ano. A proto si myslím, že na to odstřihnutí se člověk přece jenom potřebuje pár stejně smýšlejících lidí kolem sebe. Já nepotřebuju internet pro komunikaci s lidma, pokud kolem sebe budu mít několik živých lidí, se nimiž budu moci mluvit.

    Ta technologie častokrát maže vzdálenost, během sekund víme, co se děje v Asii, že naši spolužáci ze základky měli k obědu pizzu, že na nyxu někdo 2000 mil daleko napsal komentář :). A tak sedíme s Iphonem na tý autobusový zastávce a tohle všechno víme, ale nevíme jméno toho člověka, co sedí vedle nás (a dělá to samý)
    SQARA
    SQARA --- ---
    +4
    Já jsem šťastnej, ale trvalo mi to dlouho a dneska věřím tomu, že ''být šťastný'' spadá do kategorie schopností. To se prostě člověk musí naučit.
    Věřím taky tomu, že pocitu štěstí se dá dosáhnout za téměř všech okolností; ten pocit nemusí (a neměl by) být závislý na vnějších okolnostech, na ostatních lidech, vlastně ani na té době, ve které žijeme. Štěstí musí vycházet z nás samotných a to ostatní už bude ovlivňovat jen to, jestli jsme více, či méně šťastní.
    GAF
    GAF --- ---
    ...asi jsem měl napsat něco užitečného - pozitivního, co :)
    GAF
    GAF --- ---
    JANCICEOPICE: mno tak to je fajn. Přeju.
    JANCICEOPICE
    JANCICEOPICE --- ---
    1 odpověď
    nevím...ale já se furt až tak špatně necítím :-))) co vy? nejedná se spíš už o chronický pocit neštěstí? že ikdyž je vlastně člověk šťastný, tak si to jen nechce přiznat? to štěstí prostě nikdy nebude dokonalé, tak jako my sami, tak jako každý vztah, cokoliv...mě jen štve, že ze sebe děláme otroky moderní doby, zapomínáme, co jsme, máme čím dál tím víc volného času, na úkor něhož se "nudíme", nevyužijeme ho adekvátně a pak moc přemýšlíme, blázince praskají ve švech :-))
    GAF
    GAF --- ---
    (což býval docela dost můj problém mimochodem)
    GAF
    GAF --- ---
    např: studium toho co člověku dělá problémy a proč se pořád cítí tak špatně nestačí k tomu, aby se naučil cítit se dobře
    GAF
    GAF --- ---
    JANCICEOPICE: o to taky jde.
    JANCICEOPICE
    JANCICEOPICE --- ---
    1 odpověď
    GAF: jj, přesně...no ale dá se z toho vzít ponaučení...
    GAF
    GAF --- ---
    1 odpověď
    Study of madness isn't enough to create sanity.
    JANCICEOPICE
    JANCICEOPICE --- ---
    1 odpověď
    SQARA: Jj....já si říkám, kam až to povede...ale např. já jsem teď už měsíc v Itálii a naopak lidi mi tu přijdou neuvěřitelně sdělní, komunikativní, přátelští a otevření...jasně, občas pozoruju, že se např. zabáváme nad písničkama, které někdo pouští z telefonu, ale to se ještě dá...Naopak, když tu byli malí Švýcaři a každý měl svůj ultra boží phone a při večeři do toho každý klepal a s nikým si nepovídal...no, spíš se právě bojím o ty děti...my jsme ještě generace, kterou to tak nepostihlo...ale chudáci oni :-) To je podobné, jak když jsem se kdysi v Brně v kavárně rozhlédla po okolních stolech, všude seděli párečky, holka kluk naproti sobě...ale nepovídali si, jen každý valil něco do svého telefonu :-) tak doufám, že to byla zrovna jen náhoda, bo jinak je to fakt děsivé :-)) ale tak dá se říct, že už jen tady tohle vedení diskuzí na nyxu...to asi též není uplně košér :-))
    SQARA
    SQARA --- ---
    1 odpověď
    JANCICEOPICE: A to je úplně přesně to, nad čím jsem zase přemýšlel já. Najít komunitu lidí, který takhle uvažujou, se kterýma bysme mohli týhle době vzdorovat :o) Protože bejt jinej takhle sám je přece jenom obtížný, ten pocit, že někam patřím, je - jak zjišťuju - nezbytnej.

    Kolektivní to určitě je. U mě to momentálně fakt zesiluje ten Londýn, konkrétně v jednom ohledu - v komunikaci. Lidi už tady spolu skoro nemluvěj. Každej tu má smatphone, protože je to levný, a když Vám odpovídá, už se kolikrát ani nedívá na Vás, dívá se do displeye :) Prvních pár dní jsem se tomu smál, teď mi to začíná připadat šílený.
    GRANTORINO
    GRANTORINO --- ---
    +2
    dostalo se ke me myslim moc zajimave video, o zene, ktera je anatomičkou mozku a prožila mozkovou mrtvici a popisuje ji moc zajimave, nastesti se potom z toho dostal a auzdravila a tka o tom muze mluvit, doporucuji to zkouknout az do konce
    Jill Bolte Taylorová - Proniknutí do mozkové mrtvice | Video on TED.com
    http://www.ted.com/talks/lang/cs/jill_bolte_taylor_s_powerful_stroke_of_insight.html?source=facebook#.UWgy3BZECI1.facebook
    JANCICEOPICE
    JANCICEOPICE --- ---
    1 odpověď
    SQARA: Wow....přesně o těchhle pocitech mi včera povídali dva kamarádi...takže je to kolektivní...já navrhuju založit komunitu (vesnici), kde budou bydlet jen podobně smýšlející lidi jako jsme my :-)) a která bude co možná nejsoběstačnější.... to by byla pohádka :-) Něco jako Krišnův dvůr, ale víc open mind :-)
    JANCICEOPICE
    JANCICEOPICE --- ---
    SQARA: a Miluch jen tak prudí, to neřeš :-))))
    JANCICEOPICE
    JANCICEOPICE --- ---
    a diskuze tu vážně mrtvá trochu je, bo funguje teprv chvilku, nikdo o ní neví a já sem též moc nestíhám "chodit"....ale polepším se, zatím to můžu brát jako takový svůj blog, či výlevnu a vy taky :-)))
    JANCICEOPICE
    JANCICEOPICE --- ---
    SQARA: ano, to je všechno konspiračně jasné, všam je nám z toho ouzko, ale jaké navrhuješ řešení? :-))) a já se zase dneska vyjádřila někomu o něčem ve smyslu, že si všechno děláme složitějším než to je (vezmu v potaz spíš tu vědomou stránku bytí než hmotnou či materiální)....já bych se chtěla nějak dostat zpět k té podstatě, pochopit, co se tu děje, tak jak jsem to (paradoxně) nejvíc vnímala, když jsem byla dítě...dá se to nazvat takovou nezkažeností, která by vedla k tomu mému životnímu nadhledu...myslím, že každý to někdy pocítil, takový ten pocit: " o co tady kurva de?? " :-)) no a něco na tom bude, člověk ve svém vývoji na jednu stranu moudří a na stranu druhou se čím dál tím víc vzdaluje od chápání základních věcí, ztrácí vazbu s "vesmírem", přírodou a musí ji znovu těžce nalézat....dá se to představit jako konkáva.
    MILUCH
    MILUCH --- ---
    SQARA: a co po nás chceš?:D
    R_U_SIRIOUS
    R_U_SIRIOUS --- ---
    JOCELLYN: Hezká aplikace. Jestli se mohu zeptat, ty poznámky někdo vyhodnocuje a dává zpětnou vazbu, anebo je to vše v rukou uživatele?
    JOCELLYN
    JOCELLYN --- ---
    1 odpověď
    Ahoj. Nebudu zakrývat, že sem píšu hlavně abych upozornila na svou aplikaci http://journeyapp.net/, nicméně je pravda, že to o čem tato aplikace je, mi změnilo život. Tajemství života je pro mě v uvědomování. Pokud si uvědomuju svoje myšlenky, postoje a hlavně emoce, mohu tak ze života získat nejvíc. Jsem upřímná sama k sobě, protože si nic nenalhávám a mám jasno. Uvědomovat si znamená také vidět svá slabá místa a mít možnost růst. Uvědomovat si znamená žít v souladu se svými hodnotami a žít štastně.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam