EDERA: ja jsem takhle ted v soku, kdyz to ctu, ze je normalni se s detma ucit. to si nejak nevybavuju, ze by se mnou nekdy nekdo delal :-O

QUANTI: Já byla taky chcípák furt nemocnej, ale máma se mnou to učení dodělávala. Jsem myslela, že to je normální, že to tak rodiče dělaj. Si nedovedu představit nechat to na krku samotnému dítěti ve věku prvního stupně. Pamatuju se, že jsme dělaly i pokusy - třeba že svíčka přiklopená velkou zavařovačkou chvilku hoří, než si spálí všechen kyslík, a že svíčka přiklopená cylindrem z petrolejky hoří furt, páč tam na rozdíl od sklenice je nahoře díra, kterou proudí dovnitř vzduch.:-D Totálně nepolíbená jsem až goniometrickými funkcemi, co jsem zameškala na gymplu, kdy už se se mnou nikdo neučil.

QUANTI: :-) v páté třídě jsem chyběla skoro dva měsíce a co? Doteď neumím pořádně anglickou abecedu a vyjmenovat zájmena. Zájmena mě nikdy nemrzela, ale s tou abecedou jsem tedy dlouho zápasila :D

BEBERA: no já nevím, jako dítě jsem byla nemocná relativně hodně, látku se mnou nikdo nedoplňovala a někde jsem se pak chytla, ale jinde jsem nevěděla, která bije, a chybělo mi to pak dál - typicky matika a jazyky. Byla jsem docela chytrá, neskromně si myslím, ale v pátý třídě jsem měla trojku z matiky a francouzštiny, protože tam se ty díry projeví nejvíc, a mám teda dojem, že kdyby si na to se mnou na čtvrt hodiny denně někdo sedl, tak to tak nemuselo být. Podotýkám, že ruku našim dětem ve školce nikdo uvolňovat nenařizoval, dělaly/-jí různé úlohy pro předškoláky, ale není to bezduché.

BEBERA: Přesně. Taky nechci učení na cesty vozit. Max tu knížku na čtení (ale tak to nepovažuji za "učení"). Dcera nemá zatím problém si to během chvíle doplnit (2.trida).

LORAIN: Tak to máte spíš bohužel smůlu na učitelku, než že by toto byl standard... tedy pevně doufám, že to tak je.

LORAIN: to mi přijde typické školské lpění na malichernostech, ze kterého kvetu už od mateřské školky. Zatímco ve školce si dítě pravidelně "muselo" uvolňovat ruku a které díte pravidelně nevyplňovalo sešit a neuvolňovalo ruku, bylo totálně vyřízené pro budoucí školní život a rodiči bylo důrazně promlouváno do duše, na základní škole pokud by se dítě nedoučilo synonyma a homonyma v pondělí, ale až následující víkend, znamenalo by to - ani mě nenapadá co? Bylo by poznamenané do budoucna? Rozvrátilo by učitelce výuku, protože by týden nevědělo,o čem mluví?

MEDVED007: tak gympl je jiná liga. Tady se ale probíral vesměs první stupeň..

BEBERA: tohle je ale ideální věk dětí....nejsou to vyjukaní prvňáci, ale ani se po nich ve škole nechce bůh ví co....naše holky na osmiletém gymplu už vyloženě odmítají chybět, protože toho pak musí doplňovat mraky a nejen doplňovat, ale taky dopisovat zameškané testy a to je teprve mazec

BEBERA: Tak já to radši udělala na té dovolené, než abychom to doháněli po návratu v běžném režimu, kdy jsem se po práci, družině a kroužcích s dítětem sešla doma v nejlepším případě v půl šesté, ale taky třeba v osm. To je teprve společný klidný čas vzácný a nehodlám se o něj okrádat něčím, co se dalo vyřešit v nějakém prostoji.

KATIA: druhák a čtvrťák...

My jsme na přelomu roku byli na tři týdny s dětmi cestovat s batohy ve Vietnamu. Když jsem poslední den školy před odjezdem zvedla po příchodu domů synovu tašku, vyděsilo mě,jak strašně těžká je. Povídám:" Co blbneš,proč to všechno vláčíš ze školy domů?" A prý paní učitelka říkala,že si má vzít učení a na dovolené se připravovat. Vzhledem k tomu,že jsme tam jeli každý se dvěma tričky s krátkým rukávem a dvěma šortkami, tak jsem se tomu tak akorát zasmála a pomyslela jsem si,jestli si opravdu někdo může myslet,že na dovolené budu s dětmi pracovat do školy. A teď koukám,že fakt s dětmi doháníte. No ani by mě to nenapadlo. Kluci si všechno doplnili první týden ve škole, ztrácet vzácný společný rodinný čas vyplňováním cvičení v pracovních sešitech fakt nebudu...

ANNAWA: Moje máma se mnou kdysi látku zameškanou za tři týdny nemoci dohnala na horách za tři hodiny, přičemž trojúhelník jsme rýsovaly podle kartáče na boty.:-D Je to logické - jakmile máš jen jednoho žáka, u kterého navíc přesně víš, jak uvažuje, dokážeš ho vzdělávat mnohem efektivněji, než nesourodou skupinu, kde je jich 20+. Čímž teda nijak neříkám, že bych chtěla vzdělávat děti doma, nebo že domácí vzdělávání s sebou nenese zase jiné nevýhody.