SADAKO: Mě se to stalo už taky a to mám k jemné víle daleko, takže bych to viděla tak, že je to věcí toho, na koho člověk narazí... :-)
A v poslední době mi dokonce celkem často i někdo pomáhá se zavazadlem, teda ne cizí, známí, ale i tak, dřív si toho nevšímali... A to vypadám více méně stejně statně, ale spíš jsem trochu přenastavila svůj vnitřní postoj k příjímání pomoci... (a pozvání). Dřív mi to přišlo krásné ale nějak jsem si nedokázala představit, proč by to někdo dělal a mnohdy to odmítla s pocitem, že bych mu něco "dlužila". Teď na to dlabu a přijímám s poděkováním a úsměvem ale jako běžnou věc a nějak se to stává častěji :-).