VANEK: Přiznej se, ty si to představuješ v zásadě takhle! Uaaá, nikdy, do toho já nejdu!!!! :D Jen přes mou mrtvolu.

Mimochodem, po dočtení druhého dílu Mycelia jsem usoudila, že autorka si psaním ve skutečnosti vybíjí nenávist k lidstvu. Zlomyslně se baví utrpením nebohých čtenářů. Zatracenci, kteří udělali tu chybu, že se nechali pohltit příběhem, a zapadli až do uši do úvah, kdo je tu vlastně kladný hrdina, jí slouží za potravu. Po nocích číhá pod okny a plna blaženosti naslouchá zoufalému vytí nad posledními řádky. Ta neuvěřitelná důslednost, s jakou se úplně všechny postavy ocitnou v co největším srabu, to už chce skutečné odhodlání! Copak se to vůbec může stihnout všechno probrat a vyřešit v pouhých dalších třech knihách? A ještě to vědomí, že ty tři nevyjdou naráz a tohle celé je třeba si prožít ještě dvakrát...!

GENTIANA: Jéje, to mi nějak uniklo, teď to teprv vidím, Happy Anniversary je úžasný obrázek!

CORNHOLIO: Musím říct, že myšlenka, že by se to celé "sesadilo" jako patchwork a vytisklo na jednu plachtu, se mi moc nelíbí. To bude jak reklama na knihy :) Ty obrázky jsou krásné, snové, a když už je mít na zdi, tak spíš jako artefakt a umělecké dílo.

Původně jsi psal (či jsem si to tak vyložila, kdyžtak mě oprav), že obrázky jsou nadimenzované na určité rozlišení, jaké bylo potřeba na obálku knihy, a nedají se nijak výrazně zvětšit, čili jsem si tak nějak zafixovala, že velikost starobylé zámecké olejomalby nad krb je v zásadě vyloučená, a tím pádem si od té doby představuju cosi jako tohle: http://www.ikea.com/cz/cs/catalog/products/20267456/ (prostě řádku ne úplně obřích obrázků, které by se uspořádaly a zarámovaly nějakým podobným stylem).