• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BRAMBOREENAMycelium -- Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu...
    RIP
    RIP --- ---
    WITTGENSTEIN: "Ano, FANTASY se odehrává ve FANTAZII. What´s your point, buddy?" :-)
    RIP
    RIP --- ---
    WITTGENSTEIN: Napsal to pěkně, ale v Knize podivných nových věcí to myslím moc nedodržel. My víme, z jakých intimních důvodů, a v tiché úctě to respektujeme. Ale nedodržel :-(
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    Přečetl jsem si to tu a pak vlezl do Ústavu a pustil si tohle video:
    Kajšmentke 2 - Ako to naozaj bolo
    https://www.youtube.com/watch?v=sNdsTMbZVQM

    A ono to sedí.:-)
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    WITTGENSTEIN: Perličky z překladu. :)
    WITTGENSTEIN
    WITTGENSTEIN --- ---
    RIP: Tak jsem si to pustil znovu, a ta otázka, dá-li se tomu tak říkat, zněla:
    „To si musím přeložit, abych tomu porozuměl. To se ale všechno odehrává v našich myslích, v naší fantazii…?“ :))
    WITTGENSTEIN
    WITTGENSTEIN --- ---
    Ale v rámci propagace svého oblíbeného autora bych rád přetiskl jeho odpověď na na otázku "Proč to vlastně čteme?"

    Q: Returning to the “essential narratives”, you give four novels as examples – Frankenstein, Doctor Jekyll And Mr Hyde, Animal Farm, and Nineteen Eighty-Four. Of those four, two have supernatural or Gothic overtones, and all are fables of a sort. Your own books have often shaded into the Gothic. Why is it such books, from not what you’d call respectable genres, can reach out to the extent they’re known by people who rarely read while the literary fiction which attempts to closely map how people live their lives doesn’t have the same grasp on the popular imagination?

    Michel Faber: One of the ways intellectuals define themselves is by their ability to derive pleasure from things that most human beings find boring. There’s something to be said for that. At the same time, if you’re making generalisations about literature, you have to include allliterature, all the things that people like to read. And it’s an inescapable fact that the vast majority of people want thrills – big thrills. A frightfully intellectual novel in which an introspective academic wrestles with middle-aged ennui or the dilemma of whether he will attend a conference or not, or whatever, is not going to thrill the mass of humanity. And let’s be honest, such a book probably won’t last. It will get admiring reviews in the literary papers and it might get nominated for the Impac Prize, but fifty years from now, it will be forgotten. If you’re serious about creating narratives that will remain meaningful, you have to be honest about what people like and what the ingredients are for a durable yarn. I’m always looking for a fusion between profoundly serious literature, literature that invites people to engage with the most serious and complex issues imaginable, and giving people rip-roaring entertainment. And one of the most obvious ways to provide rip-roaring entertainment is to use “genre” elements: gothic, Sci-Fi, horror, Victorian romance. I don’t think there’s any shame in using them. I enjoy them. I use them with respect and relish. I read a lot of comics, always have, and one of the reasons I keep returning to Jack Kirby’s work on the Marvel superheroes, for example, is that these are big, brave myths. I find them more exciting than some of the solemn, self-consciously intellectual graphic novels that have been published in recent years and which it’s now socially acceptable for well-educated grownups to admire. Also, it annoys me when literary authors cherrypick elements of a disreputable genre to add a frisson to their own work, then go to great pains to loftily distance themselves from that genre. A deadly dull literary novel is not improved by having a ghost or a serial killer tossed into it. People will still be reading Dracula in a hundred years but they won’t be reading most of the books that have won the Booker Prize, and I think that more of our serious authors ought to put more thought into why that is and what they can do about it. A strong book, whether it’s well-written or not so well-written, should be haunting. I’m doing my best to write books that will haunt people.
    SARGO
    SARGO --- ---
    BRAMBOREENA: Jooo Červený trpaslík a Mycelium, tam je všechno, odpověď na všechny otázky života, vesmíru a vůbec. :-D
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    A ještě o dvě věty dál:
    Kymácející se taxi se přece jen nepatrně nadzdvihlo nad chodník. Nohy vetřelců ztratily oporu a dveře se zavřely.
    Taxi se zvedlo k nočnímu nebi a definitivně je vysvobodilo. Lucas zničeně dopadl na sedadlo a okamžitě si vypnul netlog. "Máme to z krku," vydechl. "Slyšíš, Aš~šáde? Setřásli jsme nepřítele! Jsme z toho venku."
    :D
    SHADOWALKER
    SHADOWALKER --- ---
    BRAMBOREENA: Případně žádnou... Oni už si tam něco domyslí sami. ;)
    WITTGENSTEIN
    WITTGENSTEIN --- ---
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    Jo jo. "Když člověk mluví s medianty, nesmí se pouštět do žádných složitějších úvah, protože je vždycky špatně pochopen. Myšlenky musí být jednoduché a nesmí jich být moc. Vůbec nejlepší je mít jenom jednu." :D
    SARGO
    SARGO --- ---
    WITTGENSTEIN: Jen by možná příště ty prefabrikáty měly být tak nějak... méně dlouhých slov a souvětí, vždyť se chudák vůbec nechytal. (Líbilo, líbilo! :-D)

    WITTGENSTEIN: Ještě se mohl zeptat "jaké z toho máte pocity" nebo "co si přitom představujete". Mám pocit, že to bude takový novinářský ekvivalent Hobita Mononožky. :-))
    WITTGENSTEIN
    WITTGENSTEIN --- ---
    Ale nejhorší bylo to odpočítávání: "Jedeme za patnáct... za deset..." Do toho na čtecím zařízení vidím pár slov první otázky, patrně to tedy skutečně bude "Co vás na fantasy baví", a já mám pět, čtyři, tři vteřiny před vysíláním pocit, že vlastně nevím, co mě na SF&F baví, ale že tautologie "Mě to prostě baví a teď mi zkuste vy, Lukáši, říct proč vám chutnají ančovičky" by mi asi neprošla :)
    WITTGENSTEIN
    WITTGENSTEIN --- ---
    BRAMBOREENA: Byla připravena mnohem větší propagace, ale želbohu mi dali prostor jen na holou větu.
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    WITTGENSTEIN: Ale bylo to úžasné. A díky za propagaci Mycelia.
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    WITTGENSTEIN: To byl úžasný moment, pana moderátora jsi slovem "transcendentní" totálně odrovnal :D
    WITTGENSTEIN
    WITTGENSTEIN --- ---
    RIP: No, to jsem rád, že jsem nebyl jediný, koho ta otázka trochu zmátla. A potvrdil jsem si dojem, že člověk musí do televize s úhlednými prefabrikáty, které je nutno přeříkat vcelku bez ohledu na skutečné otázky.
    Přitom ta moje myšlenka "SF rozšiřuje, fantasy transcenduje" není bůhvíjak originální, natožpak nesrozumitelná. Jde jen o to, že SF je sociologická projekce, jak by mohla budoucnost vypadat, na základě známých fakt. (Asimovův Hari Seldon, jak ho známe a milujeme.) A dívá se dopředu, do budoucnosti, většinou s optimismem.
    Zato fantasy se dívá do minulosti, je reakcionářská ("dobře už bylo, ve středověku"), a realitu překračuje, protože s ní nemá nic moc společného. Výjimky v obou případech se pochopitelně najdou, ale TV realita o ně nestojí.
    Tolik tedy mé schodišťové myšlenky :)
    SHEALA
    SHEALA --- ---
    V nějaký sedmičce vycházel od Neffa Stín modrého meče. Sice to bylo na marsu, ale bylo to velmi conanovité a svalnaté, a byly tam nějaké fantastické drogy získávané z kostí místních potvor, a taky z kostí feťáků.
    Nebo jsem si to vyhalucinovala po silnější dávce okrë kafe a ataralginu.
    RIP
    RIP --- ---
    No, nakonec to rozdejchat šlo, ale ta druhá, patrně improvizovaná otázka byla tak nonsequiturně mimoňská, až jsem měl strach, že Wittgensteinovi praskne žilka :-)
    VANEK
    VANEK --- ---
    BRAMBOREENA: A ještě prokletí! (Ty jsi to vlastně neviděla...)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam