GENTIANA: Tak ještě můžeš zamachrovat trpasličíma runama z Hobita, jak píše Kaven:
Trpasličí runy z Hobita | Pán Prstenů, Hobit a ostatní
http://dunadan-o-arnor.blog.cz/1503/trpaslici-runy-z-hobita

GENTIANA: Tengwarem psali elfové a ten byl vymyšlený, ale trpasličí runy byly právě futhark (ten divný znak místo "th" neumím :-). Takové to co bylo napsané třeba okolo mapy Osamělé hory s drakem.

Romanus eunt domus! Ta nostalgie. Zase se na to budu muset kouknout :-)

KAVEN: V Tolkienovi to byl tengwar, vymyšlené písmo, jestli se nepletu.

Fuþark je té řečtině podobný náhodou, jde o dochovaný materiál, kdy jsou ta písmenka do něčeho vyrytá. To pak prostě nevyrobíš plynulé oblé tvary. Řečtina z doby, kdy už se psalo na papyrus nebo pergamen, je kurzívní, i když na nějaké nápisy nebo kdyby to teda někdo rýpal do omítky (Římani, jděte domů), tak by to zas mělo ten tvar známý ze střepů apod. Fuþark se, pokud vím, v kurzívní formě nedochoval, protože prostě máme runové kameny a podobné věci, možná je něco na nějaké té březové kůře v nějakých Novgorodech, ale z hodin staronorštiny si to nepamatuju a hledat se mi nechce, no a pak je Codex Runicus (googlowacz sami), který je považovvaný ne za relikt, ale za doklad jakéhosi revivalu ze 13. století, tam se nikdo nesnažil normálně fuþarkem psát, to bylo prostě machrovací dílo.

Když už mám dělat ten doktorát z paleografie, musím machrovat.

ja jsem na Svete knihy, u stanku Arga, potkala nejakou doma hrozne tyranou zenu, ktera sla pro sesty dil Mycelia a kdyz zjistila, ze jeste nevyslo, tak to vypadalo, ze si pujde sehnat bydleni nekam do azylaku, protoze se pry bez posledniho dila Mycelia nema domu vracet:)))

(ktera z nyxacek to byla?:)) )

BRAMBOREENA: To něco z Hobita byly v podstatě germánské runy, myslím že se tomu říká futhark. Je to mladší písmo než to řecké a vypadá trochu jinak, i když jak to říkáš, tak musím uznat, že řada znaků vypadá podobně. Jinak já řecky neumím, ale v té knížce píšou že nápis znamená "Bybon mě přehodil přes hlavu jednou rukou". Nejspíš jde o záznam sportovního výkonu, bylo to nalezeno vytesané na kameni někde v Olympii.

Ad össeané - teda, představ si v össenské škole hodinu malování. Učitelka neprozřetelně předloží téma "navrhněte mandalu", a přijde o půlku třídy :-)

KAVEN: vida, nic nového pod sluncem :) Kdybys neprozradil, že jsou to Řekové, tipovala bych, že je to něco z Hobita... :D

Psaní do zatáčky vždycky provozuju, když mi nestačí řádek. (Ale tedy... je fakt, že psát zvenčí dovnitř je pěkná blbost; co pak Osseani dělaj, když uprostřed zjistí, že se jim to tam nevejde? :-o - Aha vlastně; spáchaj sebevraždu. Přece.)

OMNISLASH: Placky jsou, šampaňským byly polity, viz "reportáž" níže. Ale dovezli je přímo na veletrh, takže jestli to vanhoťáci ještě nemají v nabídce, tak jedině proto, že se teprve probírají z poveletržní smrti.

Malá historická zajímavost. Jestlipak víte, že antičtí řekové v době někdy do 5.století př.n.l. psali některé nápisy do spirály od prostředka ven? Fakticky šlo o psaní do řádku, ale začalo se prostředním řádkem zprava doleva ( i písmena byla natočená naopak), na konci řádku se písmo jakoby ohnulo, přešlo se o řádek níž kde už se psalo zleva doprava, a na konci se to zase ohnulo a přešlo na řádek výš a zase zprava doleva. A tak dále.

Össenská kaligrafická mandala to tak úplně není, ale mechanismus je podobný (akorát össeané píšou zvenčí dovnitř).

GROBENIUS: Borisovo patentované, již ritualizované výroční hudrování nad tím, že se do žánrových cen nedostávají fantastická díla z prostředí mainstreamového :-)
V sobotu jsem u kastle Obce překladatelů potkal Jirku Doležala, který se svým nenapodobitelným výrazem hlavního knihovníka Babylonské knihovny pečlivě pročítal všechny seznamy a pro změnu žehral na nadutost mainstreamu, když mezi laureáty dosavadních ročníků nenacházel žádnou SF a F :-)
Kdy už si lidi zvyknou, že kmenová mentalita skupin je prostě stejně reálná jako vzduch nebo gravitace? Já osobně už to řeším jen milým úsměvem a bez delších komentářů, protože, jak pravil Ajnštajn (nebo Ajznštajn?), šílenství je dělat totéž a očekávat jiný výsledek :-)

ROMI: hele, jste sami proti sobě. to zabíjení koťat ji hrozně zdržuje od psaní.

BRAMBOREENA: no, to není dojem, bez Mycelia opravdu nelze žít.

LADY_MYSKA: pssst, to nesmíš! pokaždé, když někdo položí otázku na vydání šestého dílu, BRAMBOREENA zabije koťátko...

KAVEN: Však to je stručné... na mé poměry :D

KAVEN: To ze mě nedostanou!!!

No nicméně. Čtvrteční beseda s autorkami byla takového spíše fádnějšího charakteru: příliš mnoho autorek na pódiu (takže pak odpovídají jak kuřátka v řadě všechny na totéž a nejčastější frází je "jak už tady přede mnou kolegyně zmiňovala" - a to tam ještě odmítla přijít Petra Neomi, která se urazila, protože ji pořadatelé nenapsali do programu); k tomu se přidávají tisíckrát omílané obecné otázky typu "představte svou tvorbu ve dvou větách" (jistě, musí se to říct, když nás nikdo z přítomných nezná, že ano - jenže místo čehokoliv zajímavého to generuje akorát rádoby vtipné rozpačité odpovědi, které ze sebe všechny soukáme s pocitem, že hlavně nesmíme zdržovat, protože čtyři další čekají na mikrofon); načež přijde na řadu Františka Vrbenská (která vidí, že jsme ze sebe nic kloudného nevymáčkly a je to děsná ostuda), a ta se mikrofonu zmocní a situaci hrdinsky zachrání desetiminutovým proslovem na téma Záhady života. Čili já, která mám nulovou asertivitu a jsem zcela neschopná vzít vlastní život (nebo v nejhorším aspoň ten pitomý mikrofon) do vlastních rukou, v těchto situacích končím akorát s rostoucí chutí zalézt pod stůl (a pod všechnu tu vymlácenou slámu) a tam tenounce kvílet. Nic proti Františce, ta dělá, co může. Tohle je obecnější průvodní jev besed s autory: ono to v tomhle formátu zákonitě takhle dopadne, když se nenajde nějaký silný jednotící prvek či nosné téma, které umožní věnovat se nějaké konkrétní věci víc do hloubky. Ale možná jsem moc kritická; kdo na takovou besedu přijde prvně a nezažil to už padesátkrát předtím, třeba se u toho i baví, proč by ne.

Ve čtvrtek večer byl křest audioknih Mycelia 3 a 4, a to mělo úplně jinou dynamiku - na začátku se pouštěly ty ukázky (OneHotBook má novou zvukařku, doladili hudbu, mají nové herce a je to FAKT VELKOLEPÉ, připadala jsem si jak na začátku Vesmírné odyssey - no koneckonců níže je odkaz). Přišla režisérka Jitka Škápíková a herečka Jana Stryková, obě zvyklé mluvit před lidmi, Šárka Nováková z OneHotBook to skvěle moderovala, mě to taky strhlo a vznikla tam moc příjemná atmosféra.

Páteční pořad o Myceliu mě trochu děsil, protože když je na tomtéž místě tentýž pořad čtyři roky po sobě, člověk trochu váhá, co nového by se do toho ještě dalo vnést, ale nakonec z toho mám pocit moc dobrý. Bylo tam úplně plno a většina lidí přišla už s tím, že věděla, o co se jedná, čili bylo možné úplně vynechat úvodní shrnování a rovnou probírat podrobnosti. Richard Klíčník hartusil, jak je Argo v obležení, já argumentovala, že pečlivost je víc než rychlost, publikum se zapojovalo a skutečně zaznívaly otázky k věci, celé to odsejpalo a výsledný dojem byl, že bez Mycelia zkrátka nelze žít. :D Byla to spíš osvěžující sprška než unylá duchamornost; tak snad přítomní nelitovali, že tam byli. A zlatý hřeb - před tou besedou jsem náhodou potkala na veletrhu Tomáše Kučerovského, tak jsem ho také poprosila, aby přišel besedovat, a díky němu tam byl ještě bonus: kdo si tam na místě nechával podepsat Mycelium, má ho podepsané i od něj a Tomáš tam ještě lidem na frontispis propiskou nakreslil parádního originál hmyzáka, čímž vzniklo několik mimořádně vzácných exemplářů. Sama lituju, že toho hmyzáka ve svém výtisku nemám.

V sobotu pak byla Akademie, a to je vždycky peklo, předávání ani přebírání cen nezvládám. Situace si žádá bonmoty a pohotovost, ale já se zmůžu leda na vtipy schodišťové, což je věru na houby.

Ještě jsem pak navštívila několik pořadů cizích a potkala spoustu lidí. Scifisti už Svět knihy výrazně promořili a proměnili na con. Dále je třeba dobýt knižní veletrh v Havlíčkově Brodě.