uaaaá, já se tak stydím :(
Ale teď to tak krásně odsýpá... je to jako když člověk dělá domácí majonézu, celé je to nadýchané a líbí se mi to a vyhlíží to chutně, ale zároveň se klepu hrůzou, aby se to nakonec nezdrclo :D
Jsou tam výživné retrospektivní scény se starým pánem a veleknězem.
Pak jsem si taky uvědomila, že v celém Myceliu není žádný opravdový sadista, tak jsem tam jednoho dopsala.
No tak rychle zpátky ke šlehači, dneska mám čas...