(Kynologův denní chléb, mezi náma. Trudník psí, Demodex. S demodikózou bojuje kynolog zcela rutinně - a snadno vítězí :-)))

To přímo volá po ukázce!

Larvy byly agresivní. I když je strhla, znovu a znovu se vracely. Najednou si všimla, že to nejsou jen beztvaré útržky šifónu, jak jí připadalo na začátku. Doopravdy mají formu červa. Postřehla tělo a v přední části tápající ústa. V její mysli se vynořil obrázek trudníka, mikroskopického tvora, který se živí kožním mazem. Roztoč zvaný Trudník tukový má jen kruhový sací otvor, žádné další orgány. Nemá jiný smysl existence než vylézat za tmy z pórů v kůži a pohybovat se po lidském obličeji. Viděla ho jasně. Prý je úplně neškodný; ale komu tohle chtěli namluvit?! Otřásala se odporem.
– U Ho´krina, Chloe, nesmíš si takové věci představovat! zaúpěl Xantien v její hlavě. – Zkus něco hezčího. Ta látka, to byl dobrý trik! Šátky, víly, mlha, závoje; něco na ten způsob! Mysli pozitivně!
Jenže na tohle už bylo pozdě. Jakmile analogii s trudníkem jednou našla, larvy se náhle zdály mnohem reálnější a jasněji vykreslené. Kdysi viděla snímky trudníka z mikroskopu a to už nedokázala dostat z hlavy. Už se nedařilo změnit okolní obludy v cáry tkaniny. Její fantazie úporně tlačila amorfní bytosti do čím dál odpornější podoby. Tasemnice. Roup. Ploštěnci. Hlísti. To všechno zároveň! Stali se z nich skuteční žraví červi s členitým kroužkovitým tělem a mohutným sacím ústrojím. Paraziti!
Vrhali se proti ní.

Trudník mazový náhodou vystupuje v šestém dílu. Jako fakt. Ne tedy osobně, ale je tam k němu cosi (nenapíšu co, aby to zas nebyl spoiler) přirovnáváno. Celá věta zní zhruba: "Vypadala jako trudník" :D

Když tak další obálku bych měl v záloze...

Trudník Akkütlix mazový

Ten byl dobrej, uculili se majitelé e-knih, kteří přešli na čtečky, protože papírové knihy už nemají kam dávat.

Plány jsou zbytečné. Dokud to tajdle Vilma nedá, nic vám neřeknu. Ale až to dodá, tak si chystejte peněženky. Protože si to budete chtít pořídit celý znova. CHACHACHACHA!!!!!

YENNEFER: Holt foceno rybím okem, jako když realitní agent předstírá, že obývák dvanáct metrů čtverečních v panelákovém bytě je vlastně něco jako hangár na vzducholoď :)
Dle popisů (ne že by jich v knize moc bylo) je tajná obřadní paluba spíš stísněná, ale beru to tak, že člověk v kádi v houbovém rauši stejně vidí nekonečno, takže se prostor může po libosti rozvinout do šíře i do dáli. Vlastně mi tahle obálka připadá ze všech nejtajemnější, ten prostor je úžasný.

BRAMBOREENA: Tydle lodě sou fakt divný. Jiný bio tvoří jsou červenější zaživa a po smrti zezelenaj, jenom voni musej mít všecko navopak.

BRAMBOREENA: obálka je krásná a loď obrovská... v mých představách byly o dost menší, proto jsem uvažovala o tom, že je to nějaká jeskyně...

KAVEN:
YENNEFER:
Kaven to hnedka uhodl, na tajné obálce je tajná obřadní paluba Zelené lastury. Ale po smrti už se nejmenuje Zelená, takže barva cajk :)

BRAMBOREENA: Hustodémonsky krutopřísná obálka!

BRAMBOREENA: Nějaký Startovač na přelepovací samolepku bychom jistě zvládli ;)

HARALD: A kartónovou krabičku (potaženou chitinem)!

KAVEN: Bratře!

BRAMBOREENA: kdyz uz se bude vydavat znovu, nejsou ve hre pevne desky?

BRAMBOREENA: tajná obálka odtajněna:) Jen pro informaci - je to obálka předposladní, obálka k poslednímu dílu tu už před časem proběhla, takže tahle je vmezeřená mezi pětku a poslední díl. Ještě se uvidí, jak to vlastně Argo s obálkami vyřeší, původně chtěli jen barevně variovat tu poslední a s touhle nepočítali, ale možná se nakonec opravdu na knížce objeví.

BRAMBOREENA: Hezký! Hádám Zelenou lasturu. Je to přece zjevně laděné do odpovídající barvy ... ééé ... :-)

Jakože jo, ty obálky jsou dobré, o tom žádná. Ale měnit rozložení románu jen proto, abych si mohl nakreslit pavučinu přes 7 hřbetů, mi nepřijde moc rozumné. Nicméně já nejsem nakladatel a moje peníze do toho nejdou, takže se mi dobře radí.

KAVEN: Nevěřím!!! Tohle přece člověka nemůže nechat klidným!
(Je to guerilla obálka - čili NEOFICIÁLNÍ! -, kterou mi Mistr Cornholio namaloval ke scéně z šestého dílu. Můžete hádat, kde se nachází tohle místo, v předchozích dílech už se tam nějaké události odehrávaly.)

BRAMBOREENA: Já bych naopak řekl - obálka je mi putna, důležitý je obsah. No, ne tak úplně, a hezká obálka je prostě hezká, ale že bych hodnotil knihu podle jednotícího prvku na hřbetě ... ostatně, Mycelia mi průběžně leží poházená kolem postele, takže stejně nemám šanci si jednotících prvků všimnout :-) Ale reprezentativním zástupcem čtenářstva asi nejsem, no

BRAMBOREENA: Mám celé Mycelium elektronicky. Ale jednotící obálka by byl impulz pořídit si je i papírově.

BOB_GALLOWS: Ale přesně o tohle jsem se pokusila - a šestka skutečně je jakési završení, uzavře se celá linie s Lucasem a jeho otcem/minulostí/nemocí a dokonce i s Aš-šádem ti dva dojdou k jakémusi přelomovému bodu - ale neprošlo mi to. Že nejsou uzavřené ty ostatní postavy a další náznaky a tak. No nicméně dá se to tak vnímat: šestka jako závěr starého Mycelia, a pak to nové, co teď rok a půl píšu. Pořád jsem přesvědčená, že když to někoho už přestane bavit, šestkou se dá plnohodnotně skončit. Holt se nedoví, jak je to s těmi Sgeny a Hvězdovládci a jak dopadly některé další postavy, ale to je zkrátka osud - když už si řekne, že ho to nebaví, tak ho to asi beztak moc netrápí, žejo :D

Ale je tu čistě technická věc: první tři (nevím, jestli aktuálně ne i další) díly jsou už víc než rok vyprodané, čili současně s tím závěrem bude nové vydání začátku. A tam se uvažuje o malé změně grafické úpravy, aby vznikl společný hřbet (nějaký jednotící motiv, táhnoucí se přes všechny knihy, jak se to u sérií někdy dělává - třeba kus hmyzáka nebo klenoucí se pavučina nebo tak - který se člověku složí, když budou knihy stát vedle sebe na polici). Což by ale znamenalo, že lidi, kteří mají staré vydání, by měli prvních pět dílů bez motivu a zbytek s neúplným kusem obrázku. Řešením by bylo udělat tenhle jednotící motiv tak, aby v něm byl po pátém dílu nějaký vizuální předěl (představte si třeba hmyzí šábršoustí ve tvaru grafu nějaké goniometrické funkce - na začátku nula, pak se jeden oblouk klene přes první pětici, po pátém dílu to zas přejde přes nulu, a přes další tři díly bude naopak oblouk dolů, který se v závěru zase potká s nulou - čili máme sice jednotný motiv, ale ve dvou částech). To by bylo ohleduplné vůči majitelům starého vydání (což je asi i zdejší osazenstvo :D).

Ovšem samozřejmě je tu drobná nedokonalost: jak jsem psala výše, dějově a logicky je větší přelom je mezi šestkou a sedmičkou než mezi pětkou a šestkou; jenže vydávat šestý díl ve dvou verzích (aby majitelé starého vydání, kteří tímhle dílem chtějí skončit, měli ten jeden ladící hřbet) prostě nelze; čili odtud všechny teze o "fomalhiwské trojici".