XCHAOS: Super je hlavně ta chuť. Podobně jako jiné buržoazní rozmary (staré víno, plesnivý ovčí sýr nebo whisky co chutná po rašelině, medikamentech a dehtovaném lanu), chuť lanýžů je dost specifická a je potřeba se tím prokousat a dát tomu čas. Já jednou dostal solidní plodnici lanýže velikosti brambory, zabalenou v zmuchlané krabičce od Marlborek, od kámoše co vařil u Pohlreicha a štípnul to v kuchyni. Tak jsem si udělal špagety Carbonara a postrouhal to poctivou porcí čerstvého černého lanýže.
První chuťové vjemy, kdybych se měl snažit o sommelierský popis: prdy, nemytý zadek, zatuchlina s tóny smradlavé nohy, týden zapomenutá igelitka v šatně tělocviku, hovnocuc odjíždějící z bretáňských svahů za západu slunce.
Další jídla co jsem z toho pak vařil byly naprosto skvělý a ta chuť a vůně si mě podmanila, určitě bych do toho šel znovu, mít prachů na rozhazování.
(Pro chemiky: jedna z aromatických komponent je tohle, dvojitý thioacetal formaldehydu...
https://en.wikipedia.org/wiki/2,4-Dithiapentane :))