ARGANNAH: no je to offtopic, ale já mám v tomhle auditku protekci :D :D :D, tak to ještě rozvinu: v sobotu jsem byla u Míly Lince v knihovně na workshopu práce s AI, byli tam lidi z agentury Aignos, která dělá tyhle workshopy speciálně zaměřené na psavce a texty (konkrétně Áňa Štádlerová, překladatelka, Wittgenstein ji jistě bude znát). No a mimo jiné tam zaznělo, že právě na psaní žádostí o granty a dělání různých reportů a prezentací je ai úplně skvělé (na rozdíl od uměleckého textu, kde to skřípe); tak třeba bys to mohla využít?
Nicméně - já to s tím ai chci nějak rozčísnout právě proto, že je to jeden z důvodů, proč se mi teď (vlastně už celé poslední tři roky) píše děsně blbě. Už jen to pomyšlení, že by se to "případně" a "možná" dalo vygenerovat, způsobuje, že se mi vůbec nechce tu šílenou práci dělat. A nutí mě to přemýšlet, co je na celém tom psaní ta podstatná složka, která by stála za zachování, kdyby flašinet na kliku zvládl udělat všechny repetetivní úkony místo nás. Určitě to nejsou "originální nápady"; o těch si léta myslím, že je to jen pověra, a teď jsem to i na tom workshopu znovu jasně viděla: když mu člověk dá prompt "vygeneruj mi deset námětů na povídku", a vzápětí "vygeneruj dalších deset" atd., prostě z něj něco použitelného vyrazí, a ne že ne. Dále to není ten (dnes tak běžný) "filmový" způsob psaní: ono mi to tu akční scénu s kozami fakt napsalo a mně sice připadá plochá a otravná, ale tenhle pocit mám i u spousty human-made honiček v české akční fantastice, no tak co, asi to lidi takhle chtěj. Možná to vlastně není ani "originální styl": měli jsme tam ukázku ze Zahradníkova roku jako materiál k promptování, a když si člověk nechá od ai udělat stylistickou analýzu a pak mu zadá, ať napíše jiné téma tímto stylem, dokáže to napodobovat celkem dobře. (A já si po letech uvědomila, že ve skutečnosti i já: dávno jsem to vytěsnila a zapomněla, ale když jsem po letech ten Čapkův text četla, najednou mi došlo, kde jsem sebrala svou obsesivní zálibu ve vršení dlouhých řad větných členů, oddělených středníky: to je od Čapka! Ten to dělal, a já to od něj odkoukala a převzala! Čili "můj" styl vlastně stejně není nijak zvlášť můj.) Ale zpět k té otázce, co z psaní zůstane: odpověď nemám, ale nakonec mi připadá, že právě ty nekonečné introspekce, které tadyhle Gaarqa tak iritujou, jsou to jediné, co je opravdu "autenticky moje" a co ai místo mě neudělá. Jenže - stojí o ně někdo vůbec, že? Když to právě kvůli nim v tom špatném smyslu vybočuje z normy pro příjemně čitelný koherentní text? Ehm, takže, shrnuto... celkově je to tak chmurné, že místo psaní radši patlám svoje malůvky ;)
Ale zkouším se vzchopit, mám letos objednávku ještě na tři různé povídky a fakt už chci letos napsat toho Krajkáře, než mě Ricarderon kousne a než svět, jak jsme ho znali, definitivně přestane existovat.
CORNHOLIO: Krásná ilustrace by k tomu mohla být! :D