• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BARBARDUCHAbipolárka
    jak se žije s touto nemocí, jak osobní zkušenosti s nemocí, tak i nemoc u vašich blízkých
    rozbalit záhlaví
    RIMIQ
    RIMIQ --- ---
    BARBARDUCHA: takového doktora bych potřeboval :) moje lékařka lithium miluje...
    BARBARDUCHA
    BARBARDUCHA --- ---
    RIMIQ: jejda, nestraš zrovna lithium budem vysazovat s doktorem, on sám ho nemá rád.....
    KAPULETTKA
    KAPULETTKA --- ---
    RIMIQ: Díky za reakci...myslím,že nejdůležitější je nebýt sám...Tady mi pár lidí poslalo do SZ povzbuzující zprávy a v době,kdy jsem tohle psala a nebyla schopna si ani vyčistit zuby mě to velmi potěšilo.Naopak zprávy jistých chytráků tady bych raději nekomentovala.Divím se, že když si člověk projde peklem, nemá snahu tomu aspoň zabránit u toho druhého...holt ale lidé jsou různí. Ale ani tyto příspěvky, které mě potěšily,nezabránily zlým myšlenkám,aby ovládly mou hlavu. Nebýt nejlepšího kamaráda,který mi v té době ani nepřipadal jako kamarád, bych tady už nebyla. Nejspíš se tyto stavy rozjely stereotypem, kdy člověk nedělá nic jiného nez jen chodí do práce,která je monotónní (v mém případě fabrika) a domů se vyspat a nemá čas na nic jiného,což ho dohání k šílenství.Dostala jsem novou šanci, v nové proklientské práci v úplně cizím městě.Sebrala jsem poslední zbytky energie a odvahy a odstěhovala se.Nová kolegyně s kolegou si všimli mých "záseků" a při jedné příležitosti mě tak opili, že ze mě vytáhli všechny moje obavy.Ona nová kolegyně ihned volala (cca v 22 hodin) nějaké doktorce, která mě v 8:00 ráno měla čekat. Říkala jsem si,co je to za blbost a ono ejha....Centrum Riaps - paní doktorka Bečková pozorně naslouchala, cítíla jsem poprvé pochopení odborníka a ona ihned nasadila lithium a moc mě chválila za to,že se snažím se svými myšlenkami něco dělat a nebojím se ozvat. Velmi se divila, jak na mě reagovali lékaři v krizovém centru v Brně i můj obvodní lékař. Teď k ní chodím pravidelně a pilujeme dávky... Takže znovu děkuji všem, co reagovali kladně a vy ostatní byste se měli zamyslet....když už člověk je natolik zoufalý, že žádá pomoc na internetu od cizích lidí, kudla do zad opravdu není vhodnou variantou...
    KAPULETTKA
    KAPULETTKA --- ---
    Zdravím,chtěla jsem se zeptat,jestli tuto poruchu máte všichni lékařsky potvrzenou.

    Pokud ano,moje otázka je : jak jste se dostali k odborné pomoci nebo alespon k pochopení,ze strany odborníků,případně jak dlouho trvalo,než se přišlo,že to je zrovna tato nemoc?

    Pokud ne : jak se s těmi stavy vypořádáváte?

    Ptám se proto,že podle všemožně načtených studií a článků,mi jsou stavy právě bipolárky nejvíce podobné.(To však nemusí znamenat,že ji mám) a chtěla bych to probrat i s odborníkem,jen jsem zatím nenašla nikoho,kdo by mi porozuměl.Ptala jsem se i na jiné různé nemoci jako je hraniční porucha osobnosti nebo hypochondrie,ale s lidmi trpící touto poruchou jsem nějak nenašla společnou řeč narozdíl od bipolárky.Nerada bych si ale něco vsugerovala a pak se podle toho řídila...jenže ty stavy podobné mánii a depresi se v poslední době střídají tak často,že mám obavu se vlastně k někomu objednat,protože nedokážu odhadnout,v jakém stavu ten den budu.Pokud budu v depresi tak mě z bytu nevytáhnou ani párem volů a pokud v mánii,budu si připadat tak stašně dokonalá,že léčba nebo konzultace s lékařem mi přijde zbytečná ztráta času,protože v tu chvíli mám pocit,že jsem sežrala všechny vědomosti světa...chystám se v nejbližší době na setkání "slyšení hlasu" kde se prý nikdo nikam neškatulkuje,jen probíhá diskuze do které se můžou lidé zapojit nebo nemusí...nikdo tam z nikoho netahá informace jak z chlupaté deky,jen se prostě baví o svých pocitech...jenže to je celkem za dlouho (tento pátek) a já se jen snažím předejít dalšímu stavu,kdy bych to setkání odmítla...Začínim být občas dost posedlá těmi svými stavy...rozpoznám depresi,v té su jako doma a dostanu se z ní eventuelně rychleji než z mánie,kterou neznám zase tak dobře a nedokážu odhadnout,kde jsem já a kde mánie. (Omlouvám se,pokud používám odborné výrazy na něco nesmyslného nebo neexistujícího,jen ty výrazy lékaři popsané jsou mým stavům nejblíže a proto je používám,abych byla schopná vám vysvětlit ten můj pohled na věc)

    Máte pro mě nějakou radu? nebo dokáže podle toho,co jsem ted napsala to někdo pochopit,aniž by mě hned soudil nebo mnou opovrhoval?

    Díky za jakékoli reakce. :)
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    SALAMAN: taky jsem to tak myslela, ale ne tak dobře vyjádřila :-)
    SALAMAN
    SALAMAN --- ---
    BARBARDUCHA: Já to pochopil tak, že být normální znamená zároveň to, co píšeš.
    BARBARDUCHA
    BARBARDUCHA --- ---
    MARKYSHA: no ne uplně. v rodině tuplem. musí se člověk přispůsobit situaci, v ataku je spousta lidí citlivější, popudlivější......... je důležité nenechat se rozhodit a vtlačit se do vyhrocený situace, není neobvyklé že i sama rodina dožene nemocného až k agresivnímu chování, svým strachem, obavama, přehnanou starostlivostí či tlakem, nebo i jen špatně zvládnou situaci když se člověk rozjíždí a začnou se s ním hádat

    rozhodně ho v bludech neutvrzovat, ale také mu ty "vzdušný zámky" nerozbourat uplně, obzvláště u bipolariků může dojít k přesmýknutí do těžké deprese
    MARKYSHA
    MARKYSHA --- ---
    BADHORSE: buď normální ;-)
    BADHORSE
    BADHORSE --- ---
    Uz delsi dobu sleduju tuhle diskuzi...uz nejakou dobu (cca rok jsem mel podezreni ze byl bracha "obdarovan" Bipolarkou. Z nedele na pondeli byl poprve hospitalizovan do Kosmonos. Je na uzavrenem oddeleni k informacim je se problem dostat. Ale obecne, ja si za ten rok nacetl docela dost literatury jak se Bipolarka projevuje, lecba atd...ale porad nevim jak se ja vlastne mam k brachovi chovat (uvedomuju si ze jeste neni asi diagnostikovany) ale obecne, bydlim v zahranici a telefonicky kontakt nebo skype neni proste osobni. Asi debilni otazka ale mam byt proste normalni nebo brat nejake ohledy a mirnit se v nekterych projevech narazakch atd?
    SALAMAN
    SALAMAN --- ---
    _BENNY: Krásně řečeno.
    _BENNY
    _BENNY --- ---
    SALAMAN: ze je vsechno prilis dobre na to aby to byla pravda? :)
    SALAMAN
    SALAMAN --- ---
    BARBARDUCHA: Právě, je to vysvobození po těch depresích (i když jsou i lidé bez depresivních fází). S hulením jsem skoro přestal, protože mě střílí do vesmíru, případně mívám paranoiu.
    BARBARDUCHA
    BARBARDUCHA --- ---
    většinou taky přestanu spát a ani nejim, už mě dvakrát přijímali v léčebně s 42 kilama a normálně mám nejmím 55, a pak hodně začnu psát poezii.
    chce si to odpozorovat co nejvíc varovnejch signálů a neignorovat je, i když je to pro mě hrozně těžký protože jsem fetka a miluju ty stavy v mánii :)
    BARBARDUCHA
    BARBARDUCHA --- ---
    SALAMAN: u mě je jedno s prvních varovaní že se rozhulim jak blázen, spotřeba i 5g denně a poznám že sem v mánii ale problém je že už mě skoro nikdo nepřesvědčí že to nezvádnu v pohodě sama, protože už jsem skoro bůh a cejtim i trávu růst :D
    SALAMAN
    SALAMAN --- ---
    Mám dotaz - poznáte na sobě, že jste v mánii? Já si vždycky myslím že jsem jen šťastný a pak skončím buďto v policejní cele nebo zlomím srdce nějaké dívce. Jediný varovný signál je u mě malá potřeba spánku.
    LLGHOSTLL
    LLGHOSTLL --- ---
    Je tu někdo kdo by mi odpověděl na pár otázek o bipolárce? Jsem celkem na hraně s tím někam jít. Kdyžtak pošta prosím.
    SALAMAN
    SALAMAN --- ---
    :: OSEL.CZ :: - Maniodepresivní kmenové buňky
    http://www.osel.cz/index.php?clanek=7532
    BARBARDUCHA
    BARBARDUCHA --- ---
    SALAMAN: derin sice neberu, ale podle zkušenosti s už vícero práškama, to vždy chvíli trvá než si na to tělo zvykne, chce to dodržovat pitnej režim....... pokud problémy přetrvávají doporučuji se domluvit s lékařem a léky bud snížit už, nebo změnit
    SALAMAN
    SALAMAN --- ---
    Berete někdo Derin? Beru ho na noc a cítím se po něm takovej omámenej a ráno se mi špatně vstává. Odezní to časem třeba?
    BARBARDUCHA
    BARBARDUCHA --- ---
    42=?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam