KOVOVAMINCE: V pohodě :D
Tak to kapesník udělá taky. Čekal sem v něco ničivějšího, doufal sem aspoň v explozi která nadzvedne pračku do vzduchu, ta při dopadu rozmlátí kachličky pod sebou a následuje zahoření obsahu bubnu, nebo tak něco :)

ALENNAI: nene, ponožky žerou lichožrouti.

TERRANCE: to nebude mozkový error. V kapsách musejí být ukryté ještě nějaké další kapsy, pravděpodobně vedoucí do alternativních vesmírů. Jinak si neumím vysvětlit, že i když dětem před praním všechny kapsy x-krát co nejpečlivěji prohlídnu, stejně na mě vždycky z pračky vypadne několik více či méně destruktivních či destruovatelných předmětů. Vůbec nejhorší bylo, když jsem vyprala kaštan.

Taková ta klasika.
Dneska jsem našel sluchátka (který jsem hledal cca tři dny) v kapse vypranejch kalhot. A to bych byl býval přísahal, že jsem prohledal každou kapsu ještě před tím, než jsem je nacpal do pračky.

Na druhou stranu oproti loňské bilanci (3 vyprané MP3 přehrávače) to docela jde. Navíc sluchátka kupodivu fungují, narozdíl od zmíněných empétrojek.

Nejsem si jistá, jestli je to můj error, že něco nechápu, nebo jejich, ale...
mám právě puštěnou televizi, kde je výtvarný pořad pro děti a chlapec tam ukazuje, jak si (poměrně pracně) vyrobit praktickou pomůcku na to, aby člověk nezapomněl nakrmit svého psa. Dva obrázky vedle sebe, na jednom je najezený pes, na druhém hladový. Obrázek se posouvá v rámu, takže kouknu - pes je hladový, nakrmím, posunu na druhý obrázek. Dobrý. A já se ptám - zpátky na hladovou stranu si to pes posune sám? Protože když si vzpomenu, že to mám posunout, tak to už ho můžu rovnou i nakrmit, ne? Parádní vynález.

Naplním pračku,otevřu šuplík na prášek,otevřu kočičí kapsičku a už jsem to tam málem vymáčkla.
Dnes rozloupnu švestku,vyndám pecku a hodím si jí do pusy.

Syn bere antibiotika, jedna dávka vychází do nočních hodin. Nastavuju mu proto budíček a nechávám tabletu se sklenkou vody u postele. Večer připravuju řečené. Naliju vodu do sklenice, vydloubnu tabletu z platíčka... spolknu tabletu.

Asi bych se měl začít řídit heslem "kdo nic nedělá, nic nezkazí". Rozhodl jsem se zpracovat zbylé švestky a napadlo mě, že bych je mohl usušit. Dám je do trouby, nastavím 40 stupňů a nechám jet asi dvě hodiny. Pak to nechám asi půl dne schnout a pak znovu. Po celém tomhle procesu byly švestky pořád nějaký čvachtavý, ale už to bylo skoro ono. Tak včera v noci zapnu troubu na default (200 stupňů) - říkám si, že za minutku dvě se to akorát trochu nahřeje a pak to přes noc bude hezky sušit.

Dneska si jdu udělat pizzu a vzpomenu si: "Jé švestky!! Ochutnám!".

Všechny na uhel.

Jedu na Národku, poprvé od rekonstrukce. Vyjdu a koukám, že udělali schody na obou stranách, no paráda. Tak vyjedu nahoru a najednou je mi to trochu divny, protože takovej park přece v tom ofyshauzu nemůžou mít... Až po chvilce mi došlo, že je ten park nějak nápadně podobnej Karláku...

ALI: Já četla, že jsi ty palačinky odlisoval... nelisuje se propečené těsto trošku blbě? :)
(A ještě navíc tam máš 2x slaný a ani jednou sladký :))

LUCIASHECK: presne – nevim teda, jestli error, ale slany i slany palacinky jsem vzdycky odlisoval az po vyndani z panvicky

PATISLAV: a proto je nejlepsi delat palacinky (sladke i slane) z neutralniho testa :-D

Tak jsem dělal sladké palačinky. Uprostřed procesu mě napadlo, že bych si mohl udělat i jednu slanou. Z toho stejného těsta. Které jsem předtím vydatně osladil. Leze to teď do mě dost pomalu.

[ TAPINA @ Psychika a materstvi ]
[ TAPINA @ Psychika a materstvi ]