Týden marně vyhlížím třicítky - aha já na Accuwetheru zadala Prague, USA:)

znáte ten pocit: díváte se na stole na krabici s jablečným džusem a přitom se napijete z hrnku se zeleným čajem? chutná to hnusně

SALAMAN: ja som sa s velkou pizzou na rukach zachytila zozadu satami o klucku na dverach. zachranoval ma okoloiduci sused :-)

SALAMAN: Já si kdysi přivřela ucho do dveří. Ale jsi větší frajer :D

Jde si skřípnout nos do lednice? Jde.

Chtěla jsem si otevřít Nyx na telefonu. Všechno by bylo fajn, kdybych nečuměla do kalkulačky a dobrejch třicet sekund nedumala nad tim, kterym tlačítkem to asi půjde :)

Předpoklad, že když už je vejce napůl uvařené (neodhadla jsem čas a slila ho moc brzy), a skořápka už je rozbitá, tak by se už mohlo dohřát v mikrovlnce... byl tedy mylný.
(koukám, že mám poslední dobou samá extempore s mikrovlnkou)

prave jsem pocitala na kalkulacce 15+17, je cas jit domu :D

Muž místo holicí pěny použil k holení vousů můj depilační krém a vůbec si toho nevšiml.

Aneb tým ČASP v akci, tvoříme psychopaty! Těšte se, bude to nářez.

Taky bych se tešila, bohužel tvoří jen psychoparty.

Ta party v crossu asi stála za to, teď jsem si omylem stříknul sprej do nosu do ucha.

Měla jsem dlouhej těžkej den. Večer jsem zajela k benzínce, zaparkovala za pumpou na parkovišti a šla si dovnitř koupit naftu.

omylem jsem vypnul v kanceláři rádio a neuvědomil jsem si to, ale stále jsem si broukal poslední písničku co hrála ... asi po pěti minutách mi kolegyně řiká "tos to jako vypnul, že nám tu budeš zpívat sám jo?"

ESPERANZA: říkáme tomu doma "pičí místa". nevíš kde to je? zkoukni pičí místa.

SABRIEL13: a našlas ho?

to tak večer na zastávce hledám v kabelce mobil, a když ho nemůžu najít, posvítím si. mobilem.

Přijdu domu hladovej a chci si udělat párky. Natočim vodu do hrnce, zapnu na max, všechno ready. Protože mám fakt hlad, tak chodim každou minutu koukat, jestli se ty párky už nevařej. Když se voda konečně vařit začne a já netrpělivě čumim do hrnce tak mi dojde, že sem do ní nedal ty párky.

V Egyptě na dovolené chceme dokoupit druhou sadu na šnorchlování. Večer při procházce městem mají v jednom stánku šnorchlovací sadu za 5 Eur. Říkám si, že tam zajdu dopoledne. Jdu ta, je zavřeno, vlezu do jiného obchodu, prý 25Eur. Říkám, tak to nic, vedle jak otevřou mají stejné za 5. Vracím je a už hlásí 15Eur. Odcházím a hned mne odchytí obchodník z vedlejšího, že má super ceny. Vlezu dovnitř a rovnou mi ty brýle zkouší. Říkám že nemusí, že je znám. S cenou se nedohodneme a odcházím. Po 100 metrech si uvědomím, že jak mi je zkoušel, nechal jsem tam své nové polarizační sluneční brýle... Tak se vrátím a říkám mu že vyhrál, že si ty potápěčské koupím za jeho cenu, ale ať mi k nim vrátí moje brýle. Tvrdí, že tam nejsou. Před obchodem obří stojan plný brýlí. Nehledám je tam a naštvaně se vrátím na pláž. Kde tuhle story vyprávím manželce, která na mne kouká jak na blbce, protože moje sluneční brýle tam celou dobu leží...

Sorry za trochu delší, ale už tak jsem to ořezal :-)

šla jsem ráno v kempu pro housky a nesu pytel s odpadkama. vyzvednu si pytlík s pečivem a co myslíte, že jsem o pár metrů dál mrskla do popelnice?
naštěstí jsem s sebou měla mrštné malé dítě, které jsem hlavou dolů svěsila do zatím prázdného kontejneru pro ty čerstvé housky

Kojenec, který napadl amerického velvyslance... Aha, Korejec!