Dnes po nějakých čtyřiceti+ hodinách beze spánku perlím celý den.
V práci přistoupím po obědě k píchačkám ve vstupní hale a s hrstí plnou drobných tupě hledám ten otvor, kam je nasypat aby vypadlo kafe. Píchačky jsou malý bílý budík s displayem a senzorem na čip na stěně. Automat na kafe stojí o dva metry dál, je černý a má dva metry na výšku. Pracuju tam přes čtyři roky.
Po práci tak nějak propluju marketem, potřebuju udělat nákup, v lednici doma jen zima, politbyro a zemiak - a já potřebuju uvařit. Za kasou se překvapeně dívám co že jsem to vlastně seskupil. Půl kila mletýho masa, kilo pomerančů, mražená slepice, mozzarella a hajzlpapír. Okáá....no, na mimibazaru určitě nějaký recept najdu.
Doma šťastně dopíšu referát na dvě stránky do školy, zabouchnu s pocitem nevýslovné úlevy papírový sešit (zítra odevzdávám) a koukám na monitor compa, kde je otevřený Facebook. A říkám si, ...schválně jestli ten referát někdo lajkne...