Drahý onehdy vyrazil večer do obchodu pro dva rohlíky či co. Přišel s rohlíky a čímsi, co našel v popelnici, a že se tam vrátí, neb konťas byl plný dalších pokladů, za deset minut bude doma.
No, za hodinu furt nic, tak jsem mu zavolala, mobil na stole, ale nějak mě to netankovalo, je plnoletý a domů trefí i potmě.
Za další drahnou dobu zaškrábal na dveře od bytu ve stavu poněkud nervově unaveném - kromě mobilu si zapomněl i klíče, ten panel se zvonky dole nefunguje, co jsme se přistěhovali a tak musel holt počkat, než někdo půjde do baráku.
Prý se tohle plížení hrozně blbě provozuje, když je jeden vysoký zarostlý chlap v odrbaných maskáčích.