na Zitu mi nešahejte!

ATUARFIK: Já si to musel přečíst dvakrát - "co je divně na Zitě?"

Co si to ty její rodiče vymysleli, to nemohli chudáka holku pojmenovat normálně Dita nebo Rita?

Já jsem už zase klikala na papírovou knihu, aby nezhasla...

Máme doma odpadkový koše ve vysokým šuplíku úplně dole a na tom šuplíku takovýto udělátko co otevře dvířka/šuplík, když se na ně zatlačí. V práci máme taky odpadkáč ve vysokým šuplíku dole u země, ale bez udělátka. Kdo jak debil okopával neska v práci linku?

Už jste měli dvojmocné koláče?

ONDRA_99: Jojo. Týden stará příhoda, cos mi připomněl:

Jdu vyzvedávat dítě do kroužku. Cestou to chci vzít kolem auta a dát si do kufru šuplíky pro své rodiče, ke kterým jsme jeli na víkend. Navleču se, obuju, sbalím, na záda batoh a hlavně nezapomenout ty šuplíky. Pěkně za úchyt, do každé ruky jeden, zamknout byt. Zavolám výtah, odhcytím ho včetně dvou sympatických důchodců z vyššího patra. Smalltalk o tom, jak jsou ty výtahy debilně řešené, že občas člověk jede krok-sun-krok a v každém patře měkoho nabere. V půli cesty povídám: "Aha---a ještě jsem si vás zavolala zbytečně. Já jsem si totiž nechala doma klíčky od auta, takže si dám další kolečko.." Smalltalk na téma to je ale den, paměť děravá... Dojedu domů, klíčky nikde. Samozřejmě byly v batohu. Tak vylézám z bytu a sama k sobě vlídně hovořím: "Nojo, tak ses zase zdarma projela výtahem, ty blbko..." Zvednu oči, tam stojí naše domovnice KTERÁ PRÁVĚ VYLEZLA Z VÝTAHU a tváří se dost wtf. Rychle zamknu byt, smalltalk na téma to je dnes ale den, hlava děravá, tralalá (čímž se snažím trochu vylepšit tu blbku), popadnu šuplíky a rudá až na zadku zapadnu do výtahu. Celou cestu dolů se modlím, abych ty klíče při hledání a po nalezení zase nevyndala. Nicméně zdá se, že na mě domovnice nezanevřela...

ONDRA_99: Docela jsi mi pripomnel pribeh, jak spolubydlici prijel domu a zjistil ze nema klice od vnitrnich dveri...ze jsou v supliku v komode postavene naproti oknu...na tom okne jsou mrize...hodinu a pul vytvarel z klaciku a dratu aparat, aby si otevrel skrz mrize suplik...pak vyrobil drzak na telefon a natocil si obsah supliku...klice tam nebyly.
Byly celou dobu v jeho batohu na zadech.

MARI: Neboj, k těhotenské demenci se přidá spánková deprivace :D Ale mateřský cit uchrání potomka před většími errory.

MARI: Do měsíce by ze mě měla být pravá a nefalšovaná hospodyně, ale to se poddá. Doufám, jinak hrozí, že vyperu dítě a přebalím samotné dupačky. :D

TERA79: Hovězí vývar... v čaji? To jsem ještě nevařila. :)

Já v poslední době nosím pečivo do koupelny, krabici mlíka do mikrovlnky, talíř s jídlem do pračky apod.

Takové ty autobusové trasy, kdy to v 7:20 jede z jednoho konce vesnice a v 7:30 z druhého, kdo si to má pamatovat. Ale zase člověk se proběhne.

Vite co je horsi, nez zapomenout si v praci klice? Po 20 minutove ceste zpet zjistit, ze nejsou v kanclu ale jenom v jine kapse brasny.

Dneska jsem zalila připravené hovězí žebro v hrnci konvicí černého čaje.

PISKVOR: Za normálních okolností umím naskládat nákup do tašky celkem sofistikovaně, ale ten den a ten obchod a ta pokladní mi to značně zkomplikovaly.

Starší syn je furt doma ze školky kvůli rýmičkám a mně z těch tří dětí tady trochu hrabe. Dneska na mě v kuchyni furt něco hučel, do toho z obýváku ječely mimina, tak kluka od sporáku odbývám slovy: "Teď ne, Toníčku, teď tady vařím miminko."
(Správná odpověď je vajíčko. Ale sousedi si občas podle řevu musí myslet, že platí původní verze.)

AZA_: To je jak ze Tří mužů ve člunu - o tom, jak "bylo třeba zabalit koše": http://www.oook.cz/library/jerome-boat/k04.html