Dneska jsem se po dlouhé době vyspala, takže se na to nemůžu vymlouvat. Přijdu do práce se sluchátky v uších. Vypnu ipod, sednu k počítači a po půl hodině si říkám, že bych si dala nějakou hudbu. Zapínám youtube, ale ono nehraje. Jo, ještě jsem nevyndala sluchátka a nepřendala je do počítače.

Babička (zapálená stavitelka modelů vláčků) si dnes zakoupila novou "mašinku", z čehož vznikl docela zajímavý rozhovor:
Já: kolik stála? (S nepředstíraným zájmem, neboť například kvůli Vánocům jsem projela půl Prahy, abych sehnala modely domečků těch správných rozměrů)
B: levná byla, jen patnáct tisíc...
Já: jen jo? No, tak to ode mne fakt nikdy žádnou nedostaneš,na víc než na hrad se nemůžu...
B: Jakej hrad?
J: No hrad, a i ten mi přišel dost drahej...
B: ? (+velmi nechápavý pohled)
Já: no, na mašinku za patnáct tisíc prostě mít nebudu, to se budem muset složit na hromadný dárek.
B: a proč? Mě jeden stačí...
J: fakt?
...
A pak vytáhla novej laptop... holt není mašinka jako mašinka....

U samoobslužné pokladny (naštěstí!) jsem zaplatila nákup a hrabu v kabelce.po složené látkové tašce. Nahmatala jsem povědomou měkkou šustivou věc, vytáhla, ale furt to nějak nebylo ono. Koukám, že držím v ruce dětskou plenku.

MADIETTA: no a dneska jsem určitě kvůli tobě přečetla v metru reklamu "rasistická předsevzetí". U zelenýho mimozemšťana mi to nepřišlo divný, pak mi došlo, že už jsem tu reklamu viděla a je tam něco jiné...

Den otevřených dveří pro rodiče s předsudky. Wut? Ach. S předškoláky.

Když zemře čtrnáctileté dítě, je to tragédie. "Písek na koupání", asi měl ten chlapec nějakou kožní chorobu... u "sena, slámy a hoblin" mi to došlo. [ NA_PYCZU @ Daruji, přenechám, vyměním, dám za odvoz nebo do 150,- (nabídka i poptávka:-) ]

TRISSIE: standardní mindset, my houpeme v obchodě s košíkem...při tom je dítě v kočárku vedle

Dělám to teda nerad.
Ale zajel jsem teď autem k okýnku u mekáče do drive in. Řekněme jídlo pro kamarádku a jakože nic pro mě jo :)

Objednám jídlo. Myslím na ní. Sedím v autě. Zaplatím asi 400 Kč.
Start/Stop systém v autě automaticky nastartoval motor protože ta věc si sakra dělá co chce.
Tak jsem na to šlápnul a vystřelil směrem za ní. No … takže jsem to otočil – objel mekáč do kolečka.
U okénka se na mě vykuleně dívala slečna s mojí objednávkou v rukách: „Kam jste zmizel ?“ :)

Dneska jsem si prozpěvovala spolu s rádiem puštěným v dálce: "Cestu znám a neměním směr, projdu lesem plným ryb až tam na sever"

já dneska celé odpoledne poslouchala v autě nové CD na nejmenší možnou hlasitost, abych nevzbudila dítě spící.... doma s tatínkem, který si vzal dovolenou, abych mohla k doktorovi sama. ehm.

BIHARYS: malem jsem kdysi odeslal email s
Kind Retards..

Deer Jelena...

Novoroční pomluva kardinála Dominika Duky.

"Vážení přátelé a příživníci"

... cože?
jo, aha, "příznivci".

ETERNITY: proboha, proč kvůli zmeškané mši střílíš z pistole?

... aha, postele...

Uklízím knihovnu. Držím v ruce mikropublikaci Analýza morfologie kmene smrku a ptám se, proč to tady mám. Muž na to: "A nenapsala si to ty?" Ehm, jo.

"V šest začaly kostely vyzváněním zvonů svolávat na večerní mši." Vystrelim z postele, zapnu troubu, kavovar, tolik hodin, doprdele... natahuju kalhoty, hledam klice... to jsem se zas zacetla!
Jo, zacetla. Jednou nohou z bytu si uvedomim, ze kolik hodin je v knize, tolik nemusi byt v realu. Tomu se rika nechat se vtahnout do deje.