PISKVOR: ts, jak můžou mít Hůlkovu ulici, když ještě žije?
došlo mi to po přečtení celého postu...

"Hele, v Roudnici mají Hulkovu ulici?"
"Cože? Počkej, jako podle komiksu? ... Ty vole, to je Hááálkova!"

Dnes to byla slušná série. Top byl asi tenhle.
Intro: Když si dáváte do kabelky vodu, raději 2x zkontrolujte, že láhev těsní.
Jeden ze způsobů, jak přijít na to, že láhev netěsní, je ten, že se vás cizí dáma v metru zeptá, zda je vám dobře. 2 sekundy po té, co sami zjistíte, že láhev v kabelce, kterou máte na klíně, netěsní. Dámu ujistíte, že se nejedná o "to".
Štrádujete si to centrem města s jasným důkazem, že neudržíte, snahy o neviditelnost jsou zbytečné. Nikdo se jinam nepodívá.
To, že potkáte ex, kterého jste několik let neviděla, to už je jen třešnička.

ZPATKYNAZEM: historky, které vysvětlují nákup alkoholu u zákazníků jsou jasným indikátorem toho, že zákazník je alkoholik. Běžný člověk to prý nedělá.
Říká 10 z 10 pokladních.

V nacpaném buse MHD jsem se nějakou dobu držela kolene sedící paní místo područky. Divný mi to nepřišlo. Jí jo.

GONCCHA: Dlouho jsem přemýšlel, jak se loví z okna kočka a jak to souvisí se zrcadlem. Potřebuju pauzu!

dnes jsem tak trochu zalila umelou orchidej :D

ESPERANZA: Nejhorsi je, ze to casto bejva dost na ocich.

Ja dneska dala pect prazdnej, krupici vysypanej pekac. Nastesti jsem si to uvedomila vcas a uz normalne pecu tu buchtu.

ESPERANZA: od pátku hledám hřebeny a kartáče na psa. Poslední, co si v souvislosti s nimi pamatuju, byla myšlenka před několika měsíci pří úklidu komory "No přece to nebudu skladovat u jídla..."
Včera jsem vyzvedávala novou várku v Zásilkovně.

Jo a PS: nevím, jakou máš pojišťovnu, ale když jsem v rámci svého velmi vypečeného mozkového erroru nechala na střeše auta peněženku, kde jsem měla kartičky tří členů naší čtyřčlenné rodiny, tak to šlo jen zadat přes web pojištovny, nové dorazily poštou (OZP). A to bylo v roce 2009, teď už by to snad měl být standard.

Za mě je error to, když si konkrétní věc, kterou zřídka používáte, uklidíte v dobré víře na jiné konkrétní místo a ještě se slovy: "tady to určitě vždycky najdu". Blbý je, je-li daná věc malá. Já si před půl rokem konečně nahrála do apky v mobilu kódy všech slevových kartiček a plastové kartičky uložila do pouzdra (černého, grrr), abych je měla všechny pohromadě. A to pouzdro jsem někam tak šikovně uklidila s výše uvedenými slovy, že ho nemůžu najít. Blbý je, že v něm byla i kartička od pojišťovny. Tu narozdíl od občanky, lítačky a bankovní karty v peněžence nenosím. Kartičku pojištěnce potřebuju (dneska mě na kontrole u očního vzali naštěstí bez ní, v září mě ale čeká zubař). Už jsem prošla vše, kde by pouzdro mohlo být – jako by se do země propadlo. Vsadím se, že jakmile zajdu na pojištovnu vyřídit si vystavení nové kartičky, poudro se jako zázrakem objeví... Nevím, jestli z toho plyne moudro neuklízet nebo malé věci dávat do větší krabice a až tu uklidit? :-) Potřebovala bych nějakou nápovědu, znamení, už mě napadá takovej bizár jako jít se podívat do mrazáku. :-D

Dnes rano jsem si vyndavala z oka cocku. A nemohla ji vubec vylovit. Pak mi doslo, ze tam zadnou nemam a sla jsem k zrcadlu, abych si je nandala.

SULTHAN: nejezdil jsi předtím v mercedesu? ty totiž maj (nebo aspon kolem 2005-2010 mely) "ručku" na noze - čtvrtej pedál vedle spojky. já takhle standardně kopal do spojky pokaždý, když jsem parkoval s jiným autem. a samozřejmě jsem byl u spolujezdců za abnormálního blbce :)

Dneska jsem zjistil, že při zatahování ruční brzdy šlapu na spojku.

jsem dneska volal delnikum, ze mak nabehnout, jsem si neuvedomil, ze je nedele......

V pátek cestou na vlak směr Domažlice kontroluju lístek a zjistila jsem, že jsem ho koupila na vlak nejen o dvě hodiny dřív, ale ještě k tomu na sobotu. Koupila jsem si tedy jen místenku, že se domluvím s průvodčím. Když přišel, chtěla jsem vytáhnout doklady a tam jen kartičky Hornbach, DM a tak. Občanka, řidičák a karta pojištěnce zůstali v šuplíku. Koupila jsem u průvodčího novej lístek, pak na něj mrknu a byl jen do Plzně.

ATUARFIK: Eagle vs Shark!

Předvčírem v práci. Sedím venku před naší triážní budkou, ruce složené v klíně, když mi najednou na prstě přistane muška. Zvednu prst k ústům a fouknu, abych ji dostal dolů. Nic, muška se stále drží. Zhluboka se nadechnu a fouknu podruhé - pořád nic. Fouknu potřetí, tak silně, že se pak musím chvíli vydýchat, ale s hmyzem to ani nehne.
Až pak mi došlo, že přes respirátor, roušku a hlavně plexisklový štít, co mám na obličeji, to asi půjde špatně.

ATUARFIK: WOWko v maďarštině? A dobijte se, takže PvP? Proč? ... Aha!

Jako jo, u druhého řádku mi to došlo, ale ta představa, jak se svým úhlavním nepřítelem odjíždím do Maďarska, abychom to tam s konečnou platností vyřešili, ta mi v hlavě asi zůstane.

Minulý týden na Radiožurnálu: "Tak schválně, jestli si i vy vzpomenete na úplně nejoblíbenější herečku svého dětství. Jestli to byla panenka, vláček nebo autíčko na klíček."