Můj desetiletý syn si posteskl, že dostal od paní učitelky vynadáno, že pořád nechápe, jak zapisovat nějaké počítání v matematice, i když to celý týden dělají ve škole přes Teamsy.
Tak jsem se vyptávala: "a ty nevidíš, jak to paní učitelka počítá?"
A on tak smutně říkal: "nevidím, ona to pořád popisuje, ale já to nechápu."
Tak jsem začala tušit zradu a vyptávám se dál: "a na obrazovce vidíš pořád jen paní učitelku?"
a on na to: "no někdy nám sdílí obrazovku"
"a to pak nevidíš žádný zápisky?"
"ne, to vidím jen naši třídu"
.... takže zítra se jí opatrně zeptá, jestli jim chce při sdílení obrazovky opravdu ukazovat ikonky s dětmi. Představte si to se mnou: jak ty děti celý týden vzorně poslouchají, snaží se pochopit, o čem to paní učitelka sakra mluví a ona má pocit, že jim to všechno ukazuje a že jsou úplně natvrdlí, když to nechápou a přitom neumí sdílet obrazovku....