Merim si teplotu a rikam si, proc se tak dlouho nehybe cas a je porad 37? Myslim, ze jsem ten teplomer drzela aspon deset minut nez mi doslo, ze sleduju stav baterky.

MAR_TINA: Po tom, co jsem si nechal odstranit dioptrie lasikem, tak jsem ještě roky ráno hledal brýle. Dokonce jsem si je pokoušel srovnat na nose.

MAR_TINA: tak dobry je, ze se zastavis a cumis, ja bych si to asi uvedomila az po narazu do zdi... :D

Když to tady tak čtu... Já si ted po dvou dnech na pronajatém bytě v Německu říkal, že jsem debil, když se při každém zvednutí od pc na wc vydám do ložnice.
Byt byl postavený tak, že proti vchodovým dveřím byla ložnice, pak chodba na kterou byl napojený obyvák a z toho vlevo kuchyň a vpravo koupelna/wc. Tak nějak by mi přišlo logické mít wc/sprchu z chodby naproti vchodovým dvěřím a né v obýváku za sebou „vedle kuchyně“, alespoň mozek byl toho názoru neustále. Při každém vykročení do chodby jsem se už jen pousmál.
btw. nikdy jsem nežil v uspořádaném bytě tím či oním způsobem.

AUDIAC: táta kdysi posunul vypínač. A já roky plácala do zdi v původním místě. A táta říkal : "Kdybych zazdil dveře, chodila bys zdí."

No, jedny dveře jsme zazdili a udělali je jinde. Občas vyjdu na chodbu, čumím na zeď a dveře nikde.

MAR_TINA: to je důvod, proč jsem po přestěhování se do bytu, kde jsem kdysi vyrůstal, zůstal ve svém původním pokoji, i když by dávalo mnohem větší smysl se přesunout do bývalý ložnice rodičů. dodneška se mi totiž občas stane, že otevřu vchodové dveře a pověsím si klíče na háček. ten háček, který tam byl před pětadvaceti lety, takže teď jen spadne na dlažbu...

TAPINA: tak to už mi začíná dlouho.

Po probuzení si občas taky nejsem jistá, kdy přesně jsem, ale obvykle mi to naskočí za pár vteřin. Jakoby ta pamět odněkud načítala a někdy probuzení systému nastane o chvíli dříve než načtení celé paměti. No a když jsem hodně unavená, tak je to třeba i pár minut. Tak se chvíli zmateně cítím na 16.

MAR_TINA: Takhle začíná Alzheimer.

dvě osvětlení : bydlíme v bytě, kde jsem vyrostla s rodiči a moc jsme ho nepřestavěli. Jsem poměrně unavená a občas mi něco "vypadne".

Přijdu v podvečer domů, vyndám z batohu nákup a odcházím si dát batoh a ntb z něj do svého pokoje. Do svého pokoje, který byl můj dětský pokoj před 20+ lety.

Mládnu, vypadlo mi dvacet let jak nic :)

Píšu adresu na balík, vracím zboží. Dojdu až ke směrovacímu číslu. Napíšu 75002. A říkám si, "hm, to ale vůbec není marná adresa, takhle úplně v centru mezi Louvrem a Operou, jak si to ten eshop může dovolit"? No a pak mi dojde, že balík jede do Přerova a ne do Paříže :D

"V Bašce nalezen vystresovaný pejsek z bouřky, vběhnul mi do auta. Mám ho v guláši."

V garazi, zenska, v garazi!!

TAPINA: a errorem je ono spojení, nebo realizace popisovaného jevu?

(protože moje děti občas praktikují to druhé, a pak si buď já hnu zádama při snaze je chytit, nebo ony s překvapením pozorují blížící se podlahu...)

Znáte slovní spojení "skočit někomu kolem náruče"? :o)

CAROLIAN: Věř, že dát před chladič větrák, aby se motor chladil, napadlo vývojáře už docela dávno. Opravdu ale v případě přehřívání motoru pomůže dát topení v autě na max, protože se tipm odebírá další teplo od motoru.

NELLAS: Nevím, jak moc to reálně fungovalo, ale u starších aut se zapnutím topení v horkých dnech prý předcházelo uvaření motoru. Odpadní teplo se tím mělo rychleji odvádět, takže problém přehřátí se přenesl z motoru na řidiče :-)

TRISSIE: Hmm, to mi připomíná naše první rodinné auto, Škodu 120 (kolem roku 2000). Začalo léto, jedeme a je tam hrozné vedro. Nenápadně sonduju, proč je tady tohle v červeném poli a zda by to nešlo ztlumit nebo jestli někdo mrzne. Otec se praštil do čela, že tím jezdí celý den a nadává, jak je v té kraksně nesnesitelné vedro.

dneska mi bylo v autě hrozné vedro. třikrát jsem zkontrolovala nastavení klimatizace, směřování větráčků, a už se viděla na cestě do servisu, že je to rozbitý, protože to furt fouká teplý vzduch...
no, kolečko bylo vytočený až do kraje, to jo... ale do toho červenýho!