A teď s tím autem jsem si vzpomněla ještě na jednu kamarádku, která se z auta přede mnou pokusila vystoupit, aniž by si rozepla pás. To byl taky docela zábavný pohled :o)

A taky som sa raz davno sundala cestou na chodniku. Stala unho zaparkovana nejaka vacsia dodavka, ci mensi nakladak. To uz presne neviem. Ja s polovickou sme prechadzali okolo a mne vobec nedoslo, ze sa pod to spatne zrkadielko nezmestim. Ta rana ma poslala uplne necakane na zem, priatel nechapal a sofer vyliezol z auta, co sa to deje. Zrkadielko ostalo na mieste, ani sa nehlo. :)

AUDIAC: Pohlad zo zavreteho okna som zvladla tiez. Na prijimackach na VS, na plnej chodbe buducich studentov. Krasne sa ten naraz niesol po okoli.

A už jste se při zavírání auta osprchovali? Já víckrát než 1

AUDIAC: Tomu by rozuměl kamarád, který si zlomil prst o okénko auta. Vystoupil, zabouchnul dveře, došlo mu, že vevnitř nechal tašku s notebookem, tak ho napadlo pro ni rychle sáhnout okénkem... které bylo zavřené, jak už tak v listopadu obvykle bývá.
Sklo přežilo bez úhony, prostředník ne.

Ráno ještě napůl spící vstanu, podrbu a nakrmím kocoura, potěší mne, jak spokojeně přede. Pak nakrmím starší ovčandu, a když se pes po jídle spokojeně rozvalí, tak ji taky chvíli drbu.

A hlavou mi v tu chvíli bleskne něco jako „proč nepřede? to se jí to nelíbí?“

Až o půl sekundy později mi dojde, že tohle zvířátko asi jen tak příst nezačne...

Z_RYBY_KOST: Kdybych měla spočítat, kolikrát jsem si při vystupování z auta dala dvojitou šlupku do hlavy o dveře a odrazem o rám... :o)

Koukám, že obsluha auta je k vlastním úrazům nějak předurčená... Já jsem si udělala strašnou bouli na čele při zavírání dveří kufru. Prostě nepochopím. Stojím pod otevřeným kufrem, zavírám, čučím na ty dveře a pak si je plným švihem pošlu shora rovnou na hlavu...

Muzeum fašistických iluzí, to zní zajímavě!

Tak já teda dodám jednu vzpomínku z listopadu 2011 (snad jsem ji ještě nedávala).

"Včera se mi podařila věc. Přijdu do práce, vyndám Pribiňáka a položím na stůl mobil. Donesu si čaj, vytáhnu USB kabel, do druhé ruky beru Pribiňáka a hledám, kde má ten šmejd sakra ten USB slot. Hledám, hledám... za dvě minuty mi dochází, že "pramen zdraví z Posázaví" je už natolik nabit vitamíny, chutí a hlavně kalciem, že víc se do něj už nevejde a strkám kabel do mobilu."

Kolegyně to tehdy okomentovala: "skoro to vypadalo, ze ti hrablo...ale ono se to jen zdalo. tak zas nic"

Skvělou bouli si před lety udělala přítelkyně, když chtěla při parkování zkontrolovat vzdálenost od obrubníku vykloněním se z okýnka. Zavřenýho. To zadunění a následnej nechápající výraz v očích si budu pamatovat do konce života.

PREKOTKA: To mi připomnělo, jak jsem se sehnula k umyvadlu a ve vlasech mi přistála dávka pěny z bezdotykového dávkovače mýdla 🤦🏼‍♀️

"Do nového roku s novými plány? S retardovanými plánovači na nich můžete začít pracovat kdykoliv!"

A kdyby vás to zajímalo, tak tyhle nedatované plánovače nabízí Papelote.

Dobre no. Ja jsem si nedavno dvirkama od mrazaku rozstipla nehet na palci u nohy. A pri nastupovani do auta jsem si pinkanim skripla hlavu do dveri, tzn. zavirala jsem rukou dvere rychleji, nez jsem nastupovala, takze jsem se prastila dverma, hlava se odrazila a narazila na ram dveri, aby se opet odrazila a opet narazila do dveri, takovy bum bum bum.

Nám se kuriózním způsobem zranila v koupelně kamarádka objemnější postavy. Při čištění zubů se naklonila k umyvadlu, jak je zvyklá, ale neuvědomila si, že v naší koupelně je na rozdíl od její vzadu pračka. Jak se předklonila, prudce narazila do té pračky zadkem a odmrštilo ji to hlavou na baterii. Když mi pak vyprávěla, co se jí stalo, živě jsem si to představila a dostala šílený záchvat smíchu. Už je to pár let a mám ho pokaždý znovu :D

PREKOTKA: Kdysi jsme se porvali s bratrem a bylo třeba rodičům nějak věrohodně vysvětlit, jak jsem přišla k bouli na čele. Tak jsem vymyslela korektní historku, kterak jsem otevřela dveře na WC a přitom do nich hlavou naparkovala. Máma se mě tehdy celkem oprávněně zeptala, jestli jsem normální, nebo jak se jako stane, že se člověk s IQ nad 30 bací o dveře, které si sám otevřel. No, připadala jsem si jako hrdinná mučednice, která v obraně slabších nechala poplivat svou čest... než jsem o pár let později otevřela dveře na WC a naparkovala do nich hlavou.

A jinak posledních pár dní opravuju wordovský dokument a zálohuju jako vzteklá. Akorát že tik, kdy co pět vteřin stisknu Ctrl+S, ať zrovna dělám, co zrovna dělám, je trochu nepraktický.

SHARKIE: jo, jizvu ze školy na hlavě mám taky - byl jsem drzej na spolužačku (ve druhé třídě), ona mi chtěla dát facku, já provedl brilantní filmový úhyb (jako Jean Marais, ve Fantomasovi), akorát jsem si to ohnutí blbě vypočítal a trefil se naplno přesně na roh lavice a to tím místem, kde se stýká obočí s kořenem nosu .... to by člověk neřekl, kolik krve může vytéct z druháka i učitelka byla dost na větvi z toho :-)

A od té doby je tam slušná jizva :-)

ILIEN: Mam dodnes jazvu cez oko. V skolke som sa porezala papierom.

A hlavu rozbitu o zubky takeho toho plastoveho socialistickeho drzaku na toaletak, ked som sa po nieco zohybala a nabrala ho zospodu. :)

Ale nasa rodina je na kuriozne urazy extra sikovna. :D

ILIEN: sestro!
rozřízla jsem si ruku o švestku, a způsobila ošklivou modřinu parmazánem.

A nedávno jsem si dělala čaj. Jednou rukou jsem připravovala čaj, v druhé jsem měla bramburky. Dopadlo ro ještě dobře, ale když jsem zjistila, že mam plnou pusu pytliku s čajem, byla jsem chvíli dost zmatená