Místo do pračky jsem hodila ponožky do záchodu.

Dělám ve své polní kuchyni ovesnou kaši a chci do ní dát banán. Jdu tedy ke skříní v pokoji, kde mám banány a jeden vezmu. K vařiči se vrátím, nicméně banán nemám. Tak si říkám, že sem to popletla a jdu pro další banán. Opět dojdu bez banánu. Takže už se naseru, jdu pro třetí banán a s ním projdu byt. První banán je v koupelně na pračce, druhý na chodbě na lednici a ten třetí konečně skončí v kaši.
Ať už mám sestavenou tu kuchyň, panebože.

lol, četl jsem fortune days traders místo futures day traders

Snidam po náročném cvičení v hotelu. Vůbec mě nepřekvapí marmeláda Švestka a agónie.

Tak po dvou a pul letech, co jsem doma s detma, jsem si potrebovala na mobilu nastavit budik a zaboha jsem na to nemohla prijit.

1KA: to nechapu. Jdes v 7 pozde na hodinu co je od 5ti a prijdes na to po nekolika tydnech ?

Pravidelně několik týdnů chodím dvakrát týdně na Vinyasa jógu od sedmi hodin. Včera si tak s předstihem vyrazím pěšky, mám půl hodinky čas. Dorazím ke vchodovým dvěřím a tam se potkám s nějakou babičkou. Stará, ale vcelku vitální žena. V domnění, že tam bydlí, se jí zeptám, jestli mě pustí dovnitř, že jdu na jógu. Ona tedy odemyká, pouští mě a říká, že jde taky do studia. Tak nad tím chvilku uvažuju, že to bude asi uklízečka nebo něco takového, když v tom potkávám moji lektorku. Ahoj Andrej, jdeš pozdě, hodina byla od pěti deseti. Tak na ní koukám a pak mi to secvakne. Jdu blbě, ta bába je lektorka jógy pro důchodce. Jsem v pasti. Nakonec jsem teda šla cvičit s uzavřenou skupinou žen ve věku kolem 55-65 let, nějakou jakoby jogu, kdy jsme měli držet nohu nahoře a dýchat nebo se protahovat v kočče, což bylo i na některé dámy moc. No, hodina naštěstí rychle plynula a mohla jsem pak rychle zdrhnout :D

Schillerová vyhrožovala, že se připoutá k řeznickému pultu. Místo k řečnickému pultu.

NELLAS: Álíb agil!

Pryč s lupy a snědou pokožkou!

TRISSIE: Správný přechodník by byl "držíce", protože je to plurál (celou dobu čtenářům vykáš) ;-)

Ulehám k synovi do ložnice, kromě něj tam nikdo není, jen on a spí v přistavěné postýlce. Vypínám kameru k chůvičce, ještě na ní kouknu... "huh, někdo leží u syna v posteli, někdo se tam pohnul! ... aha, to jsem já".

Po roce zkouším meditovat. Zavřu oči, opřu se, uvolním se, párkrát vyslovím mantru a najednou se vše prozáří. Temnotu vyhnalo jasné světlo.

Tak se narovnám otevřu oči. Zírám to tmy. WTF?

No nic. Zavřu oči, opakuju mantru uvolňuju se a najednou zase. Vše je zalité zlatým světlem. Leknu se, otevřu oči. Tma tmoucí.

Teď už s nedůvěrou zavírám oči, a jak se trochu uvolním, tak je to tu zas, akorát že to bliká.

Ano, vypínač lampičky uvíznul za čelem postele a mé uvolňující tělo ji rozsvěcelo.

S tchyní v Datartu.
T: "Potřebuju vyměnit tady ten zdroj k notebooku."
Prodavač: (přinese zdroj) "Tady je. Budete ještě něco kupovat?"
T: "Jo, ještě jdeme do Kauflandu."

Nevim jestli to byl mozkovy error nebo dabelsky genialni plan. Ale dnes rano razeni reklam na country radiu:
Hluboky vasnivy hlas nabizi kondomy pro jeho i jeji poteseni. A do toho se ozve jecak ne nepodobny Alzakovi: "Ted je tu bobri bonus..." Dlouho mi trvalo, nez mi doslo, ze nejde o specialni akci ale uz dalsi reklamu tentokrat na Obi!

TRISSIE: Nepíšeš ty scénáře pro Netflix? Vždyť je to samý cliffhanger!

NELLAS: uz za hodinu sel soused:-)
Ze jsem se to odpoledne stavovala doma jen pro krosnu, neb jsme s kamaradama meli jet vlakem na druhy konec republiky, byla takova tresnicka na dortu...

TRISSIE: A jak to dopadlo? Stojíš tam ještě?

MUZA: mám lepší - to takhle v tu ospalou část odpoledne v pracovní den, kdy nikdo nikde není, vycházíte zadním vchodem, držíc (nebo drže, podle pohlaví) klíče za konec popruhu tou rukou, kterou se rozmáchnete, abyste za sebou zabouchli dveře. Klíče se taky rozmáchnou, a těsně před tím, než se dveře zabouchnou, prolítnou dovnitř, a vy tam pak stojíte, v ruce konec popruhu, koukáte na klíče od domu, bytu i auta, které jsou vevnitř za dveřma, a přemýšlíte, jestli bydlíte v té části města, kde můžete riskovat, že tam ty klíče necháte a půjdete k hlavnímu vchodu zvonit, aby vás někdo pustil, nebo jestli budete u toho bočního vchodu stát až do večera, než začnou lidi chodit z práce.