Tak jsem dnes chtěla vypadat k světu...
.. Na závěr použiju na řasy řasenku a s dobrým pocitem ze sebe, konečně vyrážím ke kamarádce.
To, že mi cestou na kole slzí oči, svádím na prudký protivítr.
Na místě slezu z kola a slzy utírám do kapesníku, divím se, že mne oči i svědí. Jdu ale dál a přivítám se se zaraženou kamarádkou, která mne hned posílá k zrcadlu v koupelně. V zrcadle vidím dobrého klauna a šahám s dovolením po jejím odličovači. Uvědomuji si, že jsem doma šáhla po řasence, kterou mi sestra hodila na stůl jestli ji nechci a až doma zjišťuji, že je na zabarvení vlasových odrostů. To že jsem se u toho přemýšlení u kamarádky odlíčila odlakovačem na nehty a zabrečela si ještě o něco víc, dnes psát nebudu. Ani to, že jsem u tohoto příspěvku spálila svou topinku. Sice mám dovolenou, ale asi bych potřebovala dovolenou i od lidí a ještě lépe v nějaké nafukovací cele, kde si není jak ublížit :D.