TRISSIE: Dnes jsem konečně přeřídila i hodiny v ložnici. :D
Ale zas přichází doba, kdy nemůžeme stoprocentně věřit nástěnným hodinám v obýváku. Za letního času se občas zblázní a seknou se o dvě hodiny. Očividně je to nějaký bug letního času, protože v zimě se to nestalo ani jednou. Ale v létě mi spadly z ruky na zem (žádný velký pád, jen důlek v rámu), tak jsem je ani nemohla reklamovat.

ILTU: jen hodiny na troube zoufale blikaji a tise krici "ja si to pamatuju! Cely svet se zmenil a nikdo si toho nevsiml, jen ja!" :-)

Bratr vůbec nezaregistroval, že se měnil čas. Prostě se mu mu mobil i komp přeřídily a nepřišlo mu divný, že je dýl světlo. 😊

HRAFNAIN: No ale vlastně ono taky :o)

Čtu si Herriota, a trochou ztrácim pozornost:

"Královskou dělohu můžete zasunout pomocí epidurální anesteze, abyste zastavili tlačení krávy…"

Kravskou dělohu, vole, kravskou

Linkedin notifikace, doporučeno pro vás: blow job collections.

Browse job collections. Ale třeba by to v porovnání s tím současným ojebem nebyl zas takový rozdíl.

Pátky jsou náročné: minulý pátek jsem kolegyním k jídlu popřála "dobrou noc" a včera zase říkala, že na organizaci festivalu "nemám hlad"

CASTROL: jak jsem to četla, tak jsem se lekla, že toaletní papír:-)))

Natáhla jsem si dneska na sebe kalhoty ze včera. Cestou do práce jsem měla nejasný pocit vycpaného zadku. A když jsem si sedla na židli v kanclu a pocit zesílil, zmocnilo se mě neblahé tušení: ano, na zadku v kalhotách jsem měla dvě srolované ponožky ze včera...maminka mi vždycky vyčítala, že ze sebe svlíkám oblečení jako had. To mám za to

LUCIASHECK: už vím. Dík

MAR_TINA: Nejsi, asi, jestli je moje google fu správný :-D

Malnutrice pro celou rodinu...
... matrace.

NOFNAK: v mailu mám svojí domácí, to pracuju pod svým jménem, a tu mě naučili už ve školce

MAR_TINA: Vždy, když píšu adresu chlebodárce, koukám na svůj podpis v mailu....

MONIOUS: no jsem tam v kontaktech a zrovna volal otec, tak se ptám, proč jsem v jeho firmě v kontaktech...
Ale myslí si to, už si to úplně nepamatuje. Pořád tajemství :D

MAR_TINA: tos ted nasla na strankach pri hledani adresy, ze jo :D

MAR_TINA: a tvl, já jsem asi jednatel :D

Pokaždé, když mám někam vyplnit adresy firmy, pod jejiž hlavičkou pracuju 15+let, hledám tuto na jejích webových stránkách, prostě si ji nepamatuju. Občas tam jezdím. Trasu znám, ale adresu nenapíšu.

ILTU: původní plán byl přestoupit z 22 na 19 (u Kohinorky) a vzít to přes Nusle po povrchu - já při stejným časovým dojezdu radši koukám kolem sebe než do stěn tunelu (onehdá čtená kniha o požáru v pražském metru v tom taky hraje roli :-)

ILTU: Sdíleli jsme s kolegou mrňavý kamrlík. Kolega telefonoval, já jsem se se sluchátky koukala na video. Video bylo blbě slyšet. Zvýšila jsem hlasitost. Kolega do telefonu taky zvýšil hlasitost. Tak jsem to vohulila ještě víc, naštvaná, že on tak bezohledně řve do telefonu, když vidí, že já se snažím něco poslouchat a už tak je to v těch sluchátkách blbě slyšet. Vohulení na obou stranách proběhlo asi ještě dvakrát, než jsem si všimla, že ta sluchátka samozřejmě nemám vůbec zapojená a chudák kolega přes moje řvoucí video vůbec nic neslyší.

Minulej tejden jsem se pokoušela dostat z Míráku na Pankrác. Ve dva různé dny. Jednou si popojela na Muzeum, abych si cestu zkrátila (ani ne), a jednou sedla do opačné tramvaje (na Karláku mi došlo, že tudy se Nuslí nejede).

Doufám, že brzo otevřou zpátky to metro, ty objížďky mi nesvědčí!

Obléct si dvě ponožky na jednu nohu překvapivě nefunguje a na tu druhou končetinu pak je zima. Docela dlouho, než byla situace konečně správně dešifrována. Vyzkoušeno za vás a tento postup nemohu doporučit.
Podle psychologického vyšetření prej jsem lucidní... no nevim, pane magistře, nevim.

NINGEN: nedavno jsem se zacetl v metru a misto na dejvicke jsem vystoupil na petrinach. vratil jsem se na dejvickou, vystoupil z metra... a vlez znova do smeru na petriny.

CASTROL: Připomnělo mi to mé dvě kolegyně z nakladatelství.
Jedna telefonovala a druhá si toho nevšimla a normálně s ní konverzovala. 😊

Čau, řekl Mates, když jsem k němu přišla do pokoje. "čau", odpověděla jsem překvapeně. Je už večer a není důvod se tak vítat. Taky mě nevítal. Loučil se na discordu s Vítečkem.

Já po flašku s lístky v pátek, kdy už měli jenom drahé one tickets, jsem si koupila hezky s předstihem lístek zpátky a libovala si, jakmě to stálo málo peněz...až do chvíle, kdysi průvodčí řekl, že mám lístek na vlak, který už jel včera.

Fakt by mě zajímalo, čím to je, že se člověku někdy tak zkratuje mozek...
Nedávno se mi stal MHD error. Na zastávce, odkud obvykle odjíždí jen trolejbusy směrem ke mně domů, se mi podařilo nastoupit do spoje, který jako jediný jede přes řeku do úplně jiné části města. OK, stane se, došla jsem si hezkou 15minutovou procházkou zpět na původní zastávku a čekám znova na bus domů. Přijede, nastoupím a zrovna mi volá kamarádka, tak jí líčím, jak jsem marná a v tu chvíli zvednu oči, koukám na číslo busu a on je to znova ten špatnej!!! Kamarádku jsem pobavila, dala si to kolečko znovu a nakonec jsem zvládla dojet o hodinu později domů.
Tento týden se mi podařilo zopakovat úplně stejný error znovu. To už jsem radši ani nikomu známému nevyprávěla...

Mám tak laptop položený na stolku a rejdím prstem po touchpadu a myš se nehýbe. To je fakt divné, nemám v žádném portu nic zapojemého, chm...

No. jako kdyby po touchpadu, že.
Kouknu a ruku mám odloženou na hladkém stolku s podobnou strukturou povrchu jak ten touchpade a klikám a klikám a stolek nic a nic... :D