SHARKIE: Vynálezce nového energeťáku! :o)

Dosiel mi v praci med a niekde som stratila nachystany dalsi, tak docasne sladim agavovaym sirupom. No a dnes som ho miesto caju naliala do pohara vedla, v ktorom bola cola.

Cuketové karbanátky se opravdu nehodí na mřížku horkovzdušné fritézy, protože půlka z nich se do ní vpeče.
Taková začátečnická chyba no.

... a lahví sušeného vína.
Proč by někdo dával rozinky do flašky?
Slušného. Ale já bych stejně radši ty rozinky.

Mam takhle doma už dva dny zapojené velké sluchátka do dokiny, spousta callů, tak se mi furt nechce čarovat se zapojováním a vypojováním. Když není call, jsou odložená bokem. Logické, že.
Restartnu si prohlížeč, kde na jednom tabu mám mjuzik.
Dělám si v klidu faktury a říkám si, tyjo, sousedi o patro níž se dali na klasickou hudbu, to je fajn. Ale musí to mít mega nahlas, když to slyším až tu.

.
.
.
Oh, well. No, ona se ta hudba prostě začla přehrávat tam, kde přestala a z těch sluchátek to bylo takové něžně tiché... :D

Kafe z kancelářského kávovaru vypadá i chutná jinak (líp?), když tam člověk nezapomene strčit tu kapsli.

SEDELAVLOKALE:
jeli vlakem, metrem, lodí a pak tramvají
a teď u kina Vesmír lachtají :)

LOVE_DALI: Když svítí jasně měsíc, chodím zhasínat z ložnice na schody, které jsou osvětlené střešním oknem.

Jsem jeden z těch, co nerad nechává svítit zbytečně, takže hádejte, kdo šel zhasnout sluneční světlo v kuchyni?🤷

V77: Čafe :)))

Brzy rano varim caj, celou konev.
V 9h potrebuju kafe, stavim opet varnou konvici. Sypu nescafe do hrnku.
Voda vre, chvili cekam - 80stupnu, vime.
Zalevam hrnek z vedlesojici konve s cajem, zjistuji, kdyz je ze tretiny plny Nescafe, preliteho studenym cajem :-)

MAR_TINA: tak dneska mi moje klíčky v kapse nedovolily odjet obřím suv volvem...

Jezdim do prace vlakem, metrem, metrem a tramvaji. Pri cekani na tramvaj uz si vyndam z batohu zamestnaneckou karticku a cekam cekam. Dnes jsem po nastupu do tramvaje chtela nekde karticku pipnout a az kdyz jsem nenasla vhodny pristroj, doslo mi, ze jeste neeee, jeste nepipam..

Slyším takový divný zvuk venku...něco jako hořák na plyn. Mozek si vzpomněl, kdy to naposledy slyšel. Když kolem letěl balón a klesal. Poslouchali jsme tenhle zvuk asi půl hodiny, než to řidič vybral. Rozběhla jsem se barákem a volám nadšeně "honem ven! BALÓN BALÓN! Venku je balón" Honza na mě chvíli nechápavě kouká a pak povídá: "prosímtě venku u souseda přivařujou střechu"....

Asi u pěti technickejch účtů, se kterejma voláme důležitý webový služby, sem na produkci omylem nastavil testový heslo "password". Naštěstí pozdě odpoledne a první, kdo si toho všimnul byl dodavatel systému. Občas sem těžce nezaostřený hovado.

"My knickers advance to finals"

No, zas tak žhavý to poslední roky není... a teda NY Knicks gratuluju a asi by v novinách ty titulky neměli psát verzálkama.

čtu si něco o e-ink čtečkách, pocket book a pořád PB zkratka a já to čtu, jak kdybych si četl článek o propanbutanu, protože sem včera řešil pb láhve. Je novej den, mozku, přepni se.

Protože akrylová fixa se nejlépe zkouší na ruce, jestli píše a pak ji nosíte ještě týden.

Takový to, když vám doručí nákup za dveře, a vy nemáte ani minutku ho nanosit dovnitř a po malé chvilce slyšíte podezřelé šustění. Tak na domnělé, po sladkém pasoucí, děti toho času na zahradě, nerudně zevnitř zařvete něco jako “Vysmahněte od toho nákupu a nehrabejte se v něm!!” a ony to nejsou děti, ale ubohý pan kurýr načítající kódy… Hanbou jsem nevylezla, ale omluvnou zprávu jsem mu teda poslala.

Jezdím teď chvíli autem, které se odemyká prosím přiblížením klíče, třeba v kapse a zatažením za kliku. A nejsem na něj zvyklá.

Takže až vám bude nějaká divná osoba lomcovat klikou středně velkého bílého auta s vyšším podvozkem, možná ho nekrade. Možná jsem to já.