NELLAS: jdu do domu (činžák), na schodech kocour, pohladím ho a odemknu a jdu do bytu. Wait! No, děti zase nevnímaly, když šly domů, tak kocour šel na výlet a dovrším to já.

Před nějakou dobou jsem si za boha nemohl vzpomenout, jak se jmenuje fén, a jediný co jsem vymáčknul ze svýho chorýho mozku byl "inverzní vysavač". A ono se to uložilo.
#FML!

A když chcete využít končící voucher, je dobré si ho s sebou vzít. Věřte mi.

Jsem ve městě mimo domov a potřebuji jet mhd. Koupila jsem si lístek, automat mi jej vytiskl, odebrala jsem jízdenku a pěkně nahlas poděkovala. No nemáš za co, koloušku.

ILTU: nasa retrieverka taky, ani nepipla :D

TAPINA: Holila sis svoje packy? :))

Šla jsem s ním ještě něco dělat dozadu a nechala jsem ho tam, že jo.

TAPINA: Našel se! :D Kouzlo Nyxu zafungovalo.

Postrádám v práci tichý holicí strojek na kočičí tlapky, který jsem prokazatelně včera měla v ruce. Sílí moje podezření, že jsem ho nedopatřením vyhodila do koše. Popelnice vyvezli dneska ráno.

NAMATHUR: Ja s ekg samolepkama na elektrody.

MORGYSZ: fpoho, odešel jsem s kapačkou ;)

MORGYSZ: ono se to deje i personalu :) jednou jsem byl za tatou v nemocnici, ochazim, lezu do vytahu s nejakym doktorem, kratce pokecame jakoze

'za kym jste byl?'
'za tatou, pan xxx, lezi na neurologii'
'jo vim, mame o nem na odpoledne poradu. byl jsem za nim rano, ted jdu na obed a jeste se tam pak zastavim.'

tak jsem se zvolna prokecali az ven z baraku, dojdeme k prvnimu semaforu... a jak v grotesce se oba ve stejny okamzik koukneme dolu na ty navleky, na sebe, povzdychneme si a jdeme zpatky :)

ILTU: Ona ta blbka tlamu nezavře, ale za dveřmi zvenku ani nemukne. To když odemykám, to se může zbláznit, že mám pohnout :D

NELLAS: Známým takhle spal jezevčík na rohožce. Blboun ani nezaštěkal.

Po mém příchodu domů kočka vždycky vyleze na chodbu, někdy se vrátí hned, někdy na mě počká v mezipatře a vracíme se spolu.
Tentokrát vylezla, sundávám bundu a vidím koutkem oka černou smouhu. Takže v pohodě, zavírám dveře, zouvam se a... doma je nějak ticho. Otvírám dveře a mírně vyčítavě se tvářící kočka vchází domů.
Tentokrát jsem si to uvědomila dost rychle.

Chodím jednou týdně cvičit a věci si nosím ve velkém batohu. Pečlivě jsem si tedy jako obvykle zabalila velký batoh, přendala do něj z malého batohu mobil, peněženku a čtečku a vyrazila. Na místě jsem zjistila, že jsem si z reflexu vzala malý batoh, takže sice nemám boty a pití, ale zato mám tolik potřebné mochi koláčky a impregnaci na pohorky, protože jsem z malého batohu sice vyndala všechno podstatné, ale nákup ze včera jsem v něm nechala.

AUDIAC: To se mi stalo cestou z krevního centra předposledně. Vykročím si s úsměvem ze dveří a jsem skoro u přechodu, když jdou proti mě dva doktoři a jeden říká, zapomněla jste návleky! :D
Ty moje byly teda modré.

GREATDRAKE: lepsi je imho nebyt debil a chapat ze nazev "vterinove lepidlo" skutecne odpovida popisu produktu :)

ERRTU: Občas si říkám, že je dobré být modelář a mít doma debondér .)