STEFAN: Historické výtažky nic nemění na tom, že tam kde maso celoročně není se moc nežere a tam kde ja masa kopec se sežere, ne?
A že Čechy nejsou v Indii snad také už víme...

BOBBYLON: systemovy snahy spasit svet... 4x es - taky dobrý :c)

STEFAN: louka a pastvina ti přijde jako ekosystém, který můžeš jen tak v pohodě odepsat? A kterou? Malou louku nebo Podkrkonoší nebo Karpaty? Bakterie, houby, trávy, luční rostliny, vstavače, střevíčníky, zvonečníky, hmyz, pavoukovce, hlodavce, ptáky, drobné šelmy? To všechno pošlem do háje, teda do lesa? I na polích, zejména jejich okrajích, rostou a žijí druhy, které se jinde nenachází. Kde jinde bys hledal vlčí mák a chrpu?

Zkus si zapamatovat, že každý ekosystém je jedinečný a zaslouží si přiměřenou a únosnou ochranu. Není jen les = dobré a pole = špatné.
(A spárkatá a černá zvěř žije i na polích a lukách, kde by se jinak asi pásla?)

STEFAN:
Proč by měla vzrůst plocha lesů.... Jednak dřevo dobře platěj, za druhý i na ty zarostlý ohavnosti co vznikly z polí bere kdosi dotaci, jak zachraňuje krajinu. Když už se tady něco znova osazuje, je to smrkovej les průmyslovýho typu, rychle schopnej vyrůst a vydat se na kamionů nejlépe směr německo.
Zalesnit je běh na dlouhou trať, musí se o to někdo starat, dost hlídat (krade se), kdežto hnuslouka nese bez ztráty energie (občas, asi když by mohla přijít nějaká kontrola, tam vyrazí sekačka, poseče a pak se to tam nechá shnít, pokud možno v době, kdy se s tím sekáním sveze i pernatá, srnčí, vysoká, pochopitelně). Na to dělat z toho seno už asi dotace není, ono taky jaký zvíře by plevele žralo...což je ale stejnej postup jako v lese, to, co se nedá prodat, se tam poslední dobou směle nechává (zrušily se dotace na biomasu).
Jsou to prostě jen důsledky toho, že se to pokouší kdosi, prostřednictvim dotací, řídit.
Povětšinou někdo, kdo zná les z vobrázku, pole z filmu a zemědělce z kina.
Co se do toho navíc pere EU a tak to říděj minimálně dvě party, tak už je to ne trága, ale spíš komedie.
A je tady jedna specialita, to jest vždycky se montuje,předělává a perestrojkuje se tam, kde něco funguje, zatimco věci co nefungujou, ty se obloukem obcházej.

STEFAN:
S těma zvířatama to je složitější.
Je fakt, že bez přikrmování část populace pomrzne a pomře hlady(stejně humánně by šla nastolit rovnováha v krajinách s hladomorem), ale některý druhy to moc nepostihne, třeba čuníci umí najít alternativní zdroje(umí i dnes), jako třeba smeťáky, odpadiště všeho druhu, zahrádky, popelnice a podobně, takže budeme mít sice méně vysoké, pernaté, drobné ale čuníků přečuníkováno (což teda máme stejně).
Ústup od využívání lesů a mnohdy nevyužívané krajiny(špatně tady roste řepka, tak jsme zarostlí a zaplevelený) k produkci zvěře je sice možnej (neznám teda normální stát kterej by tak činil) ale asi ne příliž žádoucí(nechat něco nevyužívaný je něco jako zavřená fabrika). Ono původní rovnovážnou krajinu z nynějšího stavu u nevykouzlí nikdo ani s eurodotacema všeho druhu, dravec je na silnici stejně zranitelnej jako jiný zvíře a nevyhledává průmyslovou krajinu(teda pokud nejde vybrat popelnici nebo sežrat nějaké domestikované zvíře) a nemá moc šancí ani při setkání s někým, pro koho je vítaným vylepšením rozpočtu(a to pomíjím i část myslivectva, která střílí ledaccos a podivné bytosti, trávící vše možné).
Ono i když to vypadá, že se nasype k lesu cosi k žrádlu a následně se sloví strašné počty zvěře, tak to zcela tak nefunguje. Mimo jiný se lovem zvěře odstraňujou nemocný, slabý kusy a teda zlepšuje genofond
a drží kvalita populace.
MAR_TINA: To je hrozný, ale taky sem to zaznamenal. Kamarádovi rodiče takhle vychovali vegekocoura s trvalým vězením v domě, naštěstí mu zachránilo kocouří život že odjeli na dovolenou a kamarád ho vykopl z domu, dával mu normální žrádlo a on se přeměnil zpět na kocoura žijícího dobrodružně vesnickým životem.

MAR_TINA: Vytesat do kamene:"I kdybychom začli pěstovat všude obilí a posílali ho do Indie, jejich hlad nevyřešíme."

D1RABBIT: Castecne mas pravdu. Pokud je neco moda, lide za to budou platit ochotne vic. Nicmene i v zemedelstvi plati "economics of scale" a mala farma ma na kg produktu proste vetsi naklady nez velkej korporat. Me osobne je fuk, co ma jakou nalepku. Pro me je dulezite si na tu farmu dojet a obhlidnout jak to tam funguje. Poctu si reference na internetu. Pak se treba i kouknu jestli jsou bio nebo neco jineho a co to znamena. Je mi jasne,ze tim nemam jistotu niceho, ale nejak nevim, co vic bych mel delat (snad jen zacit sam farmarit)
Nerad bych, aby to znelo,ze muj pristup je ten nejlepsi, ale myslim,ze delam pomerne dost (rozhodne vic, nez je prumer) a jakekoli dalsi tipy, jak vyber vylepsit uvitam.

KLEINZACH: masokostní moučka se sežene, těch živočichů, kteří na to půjdou použít bude na světě pořád dost, možná zůstanou zachováni i predátoři chovaní v zoo zahradách, jen bude podstatně dražší vstupné

ad 6) zapomínáš na humánní kastraci :-)
A vlky je možno vpustit do krajiny, holt si lidi pořídí zbraně a koho vlk sežere ten si aspoň nesní tolik trávy a zbude víc na ostatní

EXCITE: podmítání se většinou nepoužívá jako trvalá technologie, protože je všeobecně známo, že jednou za čas je potřeba i ta orba a to i orba hloubková takže ve skrytu duše doufám, že tyhle prasárny dělají jen někteří.

SOLEI: imho tohle rozdělení na ruzné postupy v běžném a ekologickém zemědělství je zcestný.. že "úspory" na naftě na jedné straně se projeví problémem na straně druhé..suchá půda do hloubky, vyčerpaná povrchová vrstva a nižší výnosy a tím nutnost zvyšovat chemické hnojení. Se vsadím,že za pár let se ukáže že podmítání jako trvalá technologie má vliv na velmi špatné zasakování vody do zemědělské půdy, protože se utužuje podpovrchová vrstva ornice..