SARGO: Stává se mi to relativně často - tak jednou za tři měsíce. A občas bývá hodně těžké zorientovat se, co je pravda a co ne. Třeba se mi zdál sen, jak sedím v naší kuchyni, povídám si s mužem a on mi říká nějakou zajímavost ohledně Googlu a něčeho k počítačům. Po probuzení jsem na to hned zapomněla, ale o pár dní později mi to vytanulo. Selským rozumem ta informace byla úplně mimo, když jsem se nad tím zamyslela, nedávalo to smysl, ale ta situace a dojem ze snu byly tak živé, že jsem se na to muže musela zeptat, než jsem uvěřila, že se mi to jen zdálo.
Pak mám ještě relativně často sny, kdy se hádám se svými blízkými. Často o věcech, kde mi v reálném životě není umožněno si to fakt vyříkat. Takže ve snu většinou popustím uzdu své vyřídilce a vychrlím to všechno ven. A po probuzení nevím, jestli se to fakt stalo, nebo ne, a často se na dotyčného zlobím, že s ev té hádce zachoval jako idiot, i když vlastně není proč.
No a na závěr takový trochu wtf zážitek, kdy se mi zdála naprosto realistická alternativní verze mého života, kde všechno sedělo, jen jsem na určitých životních křižovatkách šla jinudy, takže jsem třeba neměla muže a děti a tak. Žila jsem si ten život a v jednu chvíli jsem tam taky měla udělat nějaké klíčové rozhodnutí a v ten moment mě jako kopanec zasáhla myšlenka "Počkat, počkat... ty máš ale přece dvě děti a žiješ TENHLE život!" A začala jsem se probouzet. Bylo to hodně divné a nechalo to ocas na několik dní. Dost jsem se tehdy napřemýšlela o jiných dimenzích a snech coby branách do nich. Celé to budilo dojem, že kdybych nevypadla a pokračovala ve snění, možná bych překročila nějakou pomyslnou čáru a kdo ví, co by se stalo. Bylo to fakt intenzivní a hodně, hodně, fakt hodně divné. Takže asi tak.