_BENNY: Jakožto narozen a vychováván jako městkej kluk ve mě představa džungle (doslovné) nepůsobí vůbec jednoduše a vyvolává spíš strach. Na driuhou stranu slyšíc o režimech primitivních kmenů (tím nemyslím africké gangy apod.), by člověk zazáviděl.
Náš systém v rozvinuté civilizaci by myslím mohl být o dost spravedlivější, kdyby tu nebyly ty podvody. korupce aspol. Že jsou váhy podvrženy chci říct. Odtud vychází mé úvahy dát víc na misku vah, která věci ulehčuje prostým lidem. Který nedostane daňové prázdniny ani dotace.
No že i tak se tu dá žít zajímavě nepopírám a že snaha pomáhá. Jen že na to jak jsou váhy cinknuté má myslím sociální systém své rezervy.
Jinak mě osobně na otázce nepřijdou ani tak zajímavé ty peníze jenom, ale i šance jak zbavit civilizaci stresu. Moct si práci užít. Nevím, jestli jsou nějaké studie o výhodách redukce stresu na produktivitu, ale já si myslím, že je tam zásadní vazba... na jakost práce. S tím souvisí stres z nalezení práce resp. aby člověk včas vydělal na účtenky. Jak tohle vyřešit je otázka.. Ale v rámci tohlde systému se myslím jde spíš opačnou cestou. Já věím, že v každém je (dřímající) talent. Ten ale výchází spíš z opačného předpokladu a někdy myslím te talent naopak ubíjí už v raném věku. Uvolnění otěží v pozděžším věku nemusí nutně a asi opravdu záhy nepřemění lidi v mistry života. Jde mi o určitou neurózu, kterou v mém pohledu trpí mnozí jak ti světsky úspěšní i neúspěšní... a někteří chudí nebo žebráci můžou žít i subjektivně spokojenější život než bohatí. Jako žebrák, co dává peníze na charitu, co byl před pár dny v novinách. Prostě stručněji mi nalezení vnitřní motivace přijde cennější než ta vnější. A v tom vidím ten rozdíl u NZP, ač třeba nerealizovatelném, že pro mě sympaticky vytahuje otázku vnitřní motivace.
Takové to, že lidi nezpívají, protože mají často pocit, jak jim někdo vštípil, že to neumí. V tom kompetitivním světě možná ani nemá smysl se zpěvu věnovat, když třeba nebudou mít hlas jak ti nejlepší. Ten zpěv může i dotyčného samoléčit.
Jak píšeš to opravdu není ani tak o systému jako o tom naladění lidí.. v některých krajinách snad žádné sebevraždy ani deprese nemají a přitom se materiálně mají mnohem hůř,takže náš shon může být v dlouhém běhu kontraproduktivní.. rád vidím změny ve snaze systém zjemnit, zpomalit, utišit, aby to emergentní (nekauzální) se mohlo vůbec vynořit v tom sboru hlasů, co máme v hlavě.
THEODORT: Někteří umělci třeba alkohol nebo jiné drogy potřebují :) Obávám se, že tohle dokáže být velmi subjektivní hodnotit. Trochu ve mě při čtení toho hrklo ,)