LUBOB: mno, základní chybná představa je, že to vezmeš "někomu": v ekonomice existuje spousta neosobních subjektů. třeba předpoklad, že naši uhlobaroni (MUS, ale v podstatě i další) byli nějak zvlášť "ekonomicky aktivní" kromě toho, že vytunelovali původně státní těžařské společnosti, je dost úsměvný. stát by jednoduše mohl zvýšit práva k těžbě tohoto nerostného bohatství (ale nedělám si iluze: v zemích, které se snažily o podobné věci ve vztahu ke svému nerostnému bohatství, většinou nastávají občanské války a vojenské převraty, s celkem železnou pravidelností ... existují ale i demokratické případy, třeba Norsko)
prostě předpoklad, že kdo přijede s velkorypadlem těžit uhlí, tak "nebere" nikomu nic, zatímco když stát ho zdaní (nebo požaduje v první řadě poplatky za práva to těžit), tak že mu "bere", je podle mě chybný. Stejně tak zdanění korporací, kde akcionáři neručí za případné dluhy té firmy, ale hrozí jim max. pokles ceny akcí na nulu, je podle mě logické: vezmi si, že máš dva ekonomické světy, v jednom se fyzické osoby přímo zaměstnané nebo podnikající jako živnostníci (a v podstatě i s.r.o., dle současné úpravy) mohou dostat do dluhů vůči sobě navzájem i vůči státu nebo korporacím, v druhém se fyzické osoby, držící akcie korporací, mohou dostat pouze na nulu a nikoliv do záporu (tedy je tam nějaký mechanismus chránící je před odpovědností). Korporace pravda nekrachují tak často, ale pokud se to stane (nebo pokud se zhroutí finanční systém a je potichu sanován státem, protože je "too big to fail"), tak se na tenhle paradox najednou narazí (vytvořené dluhy nejsou převedeny na fyzické osoby, které je původně udělaly)
víceméně chápu fňukání těch, kdo si stěžuje, že jim stát zdaňuje příjmy, pokud jde o zaměstnance či drobné podnikatele - ale existuje určitá čára, kdy zisky jdou někomu, kdo fakticky nenese žádné riziko a přenáší ho na společnost/stát/okolní svět, whatever. nicméně, tyhle lidi je možné přivést k tomu, že "koupit" si konsensus v podobě zavedení ZP může být levnější, než ho vynucovat silou...