DANYSEK: no, FYI - v objektu sídlí dvě firmy, druhou připojuje jiný operátor, taky bezdrátově, když jsem se (poněkud zoufal) ptal, jak tam lezli - bylo mi řečeno, že si dali žebřík na tyhle schody, tak jsme to udělali stejně.
alternativa by byla objednat si vysokozdvižnou plošinu (či požárnický žebřík), v obou případech šlo o to dostat se odhadem 7-8 metrů nad zem... a kromě vyšších nákladů by nás to zdrželo časově. podstatné je, že na výslednou kvalitu služby nemá v tomhle případě vliv to, jak se kdo dostal na místo, kde je realizována: nakonec se tam tak jako tak dá kus elektroniky, vyrobený v Číně. U nás je už snažší dosáhnout zisku riskováním, než úsporami z rozsahu (zejména při výrobě) (a mj. proto, že evropská instituce minimální mzdy zkreslila náklady na pracovní sílu a vedla k offshoringu)
musím ti zopakovat, že vzhledem k tomu, co vím o tvých koníčcích, tě nepokládám za osobu, která by měla ostatním radit, jakou míru rizika by měli v životě podstupovat (ostatně, i já podstoupím větší riziko, než na tom žebříku, když jedu z kopce na snowboardu nebo na kole - ale tam je ten drobný rozdíl, že tím nebuduju ekonomiku... i když v případě že zaplatím ty vlekaře také vlastně buduju :-). nakonec ovšem stejně umřeme všichni. ZP to může (u některých) pouze mírně oddálit.
tím se dostáváme obloukem k tomu, co je to zisk - zisk je ochota podstoupit riziko. v mém případě jsem riziko podstoupil sám - můj zisk je (ve vybraných případech) podmíněn tím, že riskuju vlastní život (i když ne moc, on zejména ten žebřík ze strany to pojistil fakt slušně). tohle je něco, co investor do akcí, který riskuje max. pokles hodnoty akcií (nejvýše na nulu, ne do minusu), rozhodně neriskuje.
ano, všichni spotřebovávají nějaké zdroje - historicky by se dokázali uživit, ale na začátku éře industrializace byla přebytečná populace z venkova nahnána do měst a pak se díky lepší zdravotní péči namnožila - a pak díky další vlně automatizace byla v podstatě učiněna zbytečná (mimo sektor služeb).
Lidi samozřejmě mají problém si zaplatit - nejen za kvalitu, ale za cokoliv - a to díky narůstající tzv. "sociální stratifikaci" - tzn. rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými. To, že ty si hlídáš "kvalitu" své sociální sítě a vylučuješ z ní ty, kdo v téhle hře prohrávají - to neznamená, že ten okruh lidí, kteří si mohou "dovolit kvalitu", se v podstatě neustále nezmenšuje (to, že v Praze se to jeví jinak, může souviset se sestěhováváním populace do velkých měst a u nás zejména do Prahy).
Instituce ZP je pouze oprava zkreslení, které dělá koncept "minimální mzdy". Minimální cena je obecně starý, předmoderní, cechovní koncept - cechy měly monopol na určitý druh činnosti na daném teritoriu, vylučovali z volné soutěže ty, kdo nebyli členy cechu a současně hlídali, aby členové cechu nepracovali pod určitou tehdejší "minimální mzdu". Pokračováním tohohle konceptu do současnosti jsou odbory a minimální mzda, je to opatření, které staví na hlavu volný trh - a právě na tohle poukazovali ekonomové, na které se stoupenci ZP odvolávají.
Koncept ZP nahrazuje koncept minimální mzdy a přenáší sociální odpovědnost z podnikatelů na stát.
Což, jak jsem se poukázal výše souvisí s tím, že podnikatel dost riskuje i jinak - naopak, státní úředník sedí v teple v kanclu, a zas tolik neriskuje (smutný fakt: většina západoevropské mládeže považuje za ideální kariéru pro sebe právě dělat státního úředníka - málokdo sní o práci ve startupu typu SpaceX, apod.). Stát nemá povinnost zajistit teplá místa úředníkem v kancelářích (v tomhle se shoduju s libertariánskou kritikou, např. Mises: Byrokracie) - ale má určitou povinnost postarat se aspoň v minimální nutné míře o své občany (aspoň do té míry, do jaké omezil jejich práva - tzn. třeba že garantuje vlastnický systém, který občany vyhnal z vlastních polí a z pastvin do měst, ukládá jim povinnost dodržovat zákony, dokonce očkovat děti (sic!), posílt je do škol, apod.)
Jak jsem tu vysvětloval, 1.republika byla více "republikánská", než náš současný systém, který vznikl zrušením socialismus (bez toho, aby pozitivně vymezil nějaké nové hodnoty, kromě "chceme se podobat Evropě"). První republika skutečně měla koncept (ve své době už tak 150-1500 let zastaralý, ale přeci jen nějaký) občanství, sahající tradicí do starého Říma, který občanu ukládal povinnosti (braná povinnost vč. vojny, volební povinnost - nikoliv pouhé právo!!, atd.) - a výměnou za to vznikal skutečně jakýsi nárok na přidělení půdy, na které by mohl hospodařit (tato půda byla vyvlastněna aristokracii pozemkovou reformou)
ZP je tedy koncept nové "pozemkové reformy" - ovšem tentokrát probíhající v prostoru virtuální finančních vztahů. Je to koncept částečného vyvlastnění současné finanční aristokracie - tak, jako republikáni částečně vyvlastnili pozemkovou aristokracii.
Střední třída, pokud chce zůstat střední třídou, nemůže nikdy mít jiný program, než je decentralizace vlastnictví - a současně zajištění nějaké důstojné existence těm, který nedosáhnou ani na to decentralizované vlastnictví. Jedinou alternativou k tomuto je stát se služebnictvem elit (s přístupem "co na tom, že si nevozím prdel v rols-roycu - vozím si jí aspoň v něčem").
Jedním z dalších pokusů o takovou decentralizaci vlastnictví a moci byl i Bitcoin (bohužel - dnes jako experiment v podstatě už ukončený, tím, že se kontrola nad tím soustředila opět, jako již jednou v historii, v rukou malé skupiny jednotlivců)
Samozřejmě, že republikánské projekty, když se hroutí, tak mají tendenci sklouzávat k rovnostářství, socialismům, přídělovým systémům, válečným komunismům... stejně tak ale aristokratické projekty mají tendenci sklouzávat k diktatuře, strmé hierarchii a ovládaní mas skrze vypatlané ideologie (náboženství, nacionalismus, v nejpokleslejší podobě pak různé odstíny xenofobie až po rasismus). Výběr mezi Stalinem a Hitlerem není výběr.
Podstatné je, že kromě ZP žádný liberálně-republikánsky-anti-aristokratický, občanské projekt střední třídy dnes v podstatně nikdo ani nedokáže sesmolit! Spatřovat hodnotu občana v tržní hodnotě jeho práce dnes znamená jediné: ignorovat dnešní ekonomickou realitu a tu část ekonomických teorií, která ji skutečně kvantitativně popisuje. Většina lidí v Evropě se dnes živí prací na různých hladových zdech, stejně zadávaných shora (veřejný nebo soukromý sektor). Umět si zažádat o dotace dnes znamená téměř všechno.
Kritika ZP zleva je dnes prakticky neexistující: levice nemá žádnou teorii, žádný plán. Sociální demokracie je dnes stranou státních úředníků a kancelářských míst. Babiše volí stále zbytečnější střední úředníci ze středně velkých měst (projdi si volby.cz...). Odpovědí na původní marxismus byla už Fordova dělba práce u pásu, 20.století přišlo v podstatě s dvěma alternativama na levici: stalinismus a neomarxismus. Stalinismus nechceš. A když dáš mladému nadějnému levičákovi na výběr mezi nějakým genderqueer-rawvegan-anarchofeministicky-permakulturním nesmyslem a ZP, který v podstatě říká "hlady nechcípneš, ale stejně bys měl zkusit něco dělat" - tak přemýšlej, co mu tak asi zbývá.
Kritika ZP zprava je naproti tomu demagogická, sektářská.. a hlavně, úhlavní nepřátelé státu, kteří by nejradši jeho sociální program zrušili úplně, se neštítí v boji proti ZP spojit s těmi, kdo čerpají výhody z dnešního sociálního systému (kteří by ale oni, kdyby se dostali k moci, přece nejraději zrušili úplně!). Opravdu nechápu, co si slibuješ od spojení s novou, "postmoderní" aristokracií, jejímž programem nakonec stejně nemůže být nic jiného než zrušení konceptu demokracie (což náckové aspoň mají odvahu přiznávat otevřeně, zatímco ostatní pravice mlží)
ZP je sociální program, na kterém lze vybudovat středo-levý, občanský, republikánský konsensus. Něco takového je v dnešní době extrémně nepopulární, budiž. Já se nehádám. Ale tak ze mě aspoň aspoň nedělej populistu!!! (BTW, na všechny funkce v Pirátech jsem buď rezignoval, nebo se je rozhodl neobhajovat - teda spíš jsem prošvihl termín potvrzení kandidatury, ale říct, že jsem se rozhodl, je elegantnější - chápeš - vy jste moje cílová skupina, vy jste městský profesionálové v oboru IT a moji potenciální voliči - a když vás nedokážu přesvědčit, tak se nebudu prát s ostatními členy o jejich cílovky...)