DANYSEK: já jsem nikdy netvrdil, že těch peněz je moc (tyhle opakovaný strawman fallacy mě už fakt nebavěj...)
u mě je ZP vyústěním obecné představy, že pravidla (jakákoliv, tedy např. majetkové vztahy) mají být nastolena dohodou, nikoliv silou. ale nikdy jsem netvrdil, že to bude snadné, že se má ZP zavádět za cenu inflace nebo dokonce plošné cenové regulace a nestojím ani o ZP, který by byl fakticky ekvivalentem přídělového systému v nějaké centrálně řízené (v podstatě válečné) drancovací ekonomice.
pokud bys ses politologií fakt zabýval, tak asi tušíš, že podstatným styčným bodem radikálnější části levice byla vždy teze o nutnosti nějaké silové protiakce znevýhodněných vrstev společnosti proti silovým opatřením kapitálu ("třídní boj", "revoluce", apod.). Naopak klasickým liberalismem, tedy obecnou teorií, že je možné stavět společnost včetně ekonomiky a majetku na dobrovolných dohodách, v podstatě levice pohrdá (ovšem úplně stejně jako konzervativní směry, které nemají ke zdůvodnění silových řešení taky nikdy daleko)
V klasickém liberalismu je prostě koncept ZP základní protiváhou proti myšlenkám o nějakém třídním boji, nebo nutnosti vytváření kartelů na pracovní sílu (syndikáty, odbory)... a je zajímavý tím, že na rozdíl od koncepcí postavených na nenahraditelnosti lidské pracovní síly je řešením i pro vzdálenější budoucnost (možná už současnost), kdy se staré pojetí dělby práce celkem hroutí. V podstatě je to takový opomíjených chybějící článek v úvahách o demokratické společnosti, na jedné straně jsou úvahy "kdo nám nemá co nabídnout - aspoň svou práci - ať si klidně chcípne, na druhé úvahy o úplném rovnostářství, kolektivismu a komunismu.
ZP je vyjímečně nekolektivisticky pojatá sociální záchranná síť, a tak nějak se nehodila do krámu nikomu (reálně fungující sociální systémy potřebaly od těch, o které se staraly, vždy zajistit aspoň šíření ideologie - např. církve, komunistické strany, apod. - přitom ZP by neměl být tímto druhem "zaměstnání" podmíněn...)