MAEROR: obávám se, že jakkoliv je zestručňování leckdy ku prospěchu věci, tímhle bys to akorát totálně zbodal. osobně jsem natašiným realismem tentokrát příjemně překvapen a prořezávat by se dalo možná o milimetříky, ale tobě se povedlo z toho udělat vcelku banální konstatování samozřejmého, zatímco v našině pojetí je to docela příjemný příběh s pro mě neobvykle jadrným vyjádřením (což se mi líbí:).

Krása

I.
Vařečkou ji neubiješ
Ani cvakáním kláves

Necouvne před vykřičníkem v mailu

Bestie
V půlnoci z višně huláká do oken

Znemožní pohodlné bezvědomí
Oblíbeného seriálu


II.
Myslels že to skončí s dospíváním
Jenže tak to není

Dávno pochoval jsi vlasy
Do šuplíku k prvním zubům

Pořád máš ji mezi prsty

S ptačí urputností
Vrací se
K loňskému hnízdu



III.
Tak rád bys ji hnal

Tedy ženeš ji kolem stolu

Nebrání se
Sama vyhrne si sukni:

Jak potom pokračovat v odmítání
Když druhou rukou
Už ji rozevíráš
V roztaženém chřípí pohlaví



IV.
A ráno poté
Nahá chodí po celém domě

Drze sahá do lednice
Do svědomí

Do dřezu vymočí se bez ptaní

A ani lstivý advokát
To manželství nerozvrátí ‒

Neboť není majetek
Který sám bys pro ni
Nepodpálil

hadr

za pár dnů někdo na město hodí
mokrý hadr.

půjdeš krást teplo
do udýchaných tramvají,

zatímco tady
zamrznou jezera.

za pár dnů utřou nehodu léta
a po nás to bude chvíli čpět.

na dlouhou cestu jsem nám dal
několik moučných jablek.


8. 9. 2010, saint paul


mechanický pomeranč

u divoké šárky parkujou kombíky
stejně jako před rokem
a pěšiny se líbaj s mladou zelení.

na tvojí kůži už bych nikde nepřečet
že je nalitá bolestí.

tolik to šlo tu noc
chutnalas po mých hořkých slzách
trochu kysele po únavě
jako cukrovinka neštěstí.

na břevnovské nenápadně
pouštíš cédéčko
které jsem znal.

8. 9. 2010, saint paul

OTZ: Budiž Ti to přáno. Prsty pekla jsou stále lačné a natahují se po všem, co mohou schvátit. Ale uvaž, napsat jednu Báseň za rok, je vskutku velice mnoho! :)

OTZ: Z hlediska kvality své vlastní poezie nejsem ten, kdo by měl přednostně kritizovat, ale jakožto arciknížeti pekla mi nejspíš náleží i úloha advokáta slabých a tak se vyjádřím.

Je to hrozné. Ale nezoufej! Možná sis jen vybral špatný klub. Tady na Nyxu je to celkem dobře rozvrstvené, aby bylo kde se chytit. Jsou zde i silně sado-masochistické diskuse, kde nepochybně budeš hvězdou! Takže, [ Dej se k nám, dej se k nám! ] a dostaneš jistě mnoho pochvalných komentářů! A pokud se stydíš, neboj, Tvoje dílka jsem si uložil do bloku a dám je tam časem sám. Ale přímo od autora je to samozřejmě mnohem hodnotnější! ;)

A pokud to myslíš s poezií vážně, doporučuji pro začátek nějakou přečíst a popřemýšlet, proč se mi líbí/nelíbí. Vytvoříš si tak určitou všeobecnou představu, o čem to je a k čemu směřovat. Ale nečti poezii svých kamarádů a obdivovatelů! Stejně jako nelze zcela doporučit zúžit výběr na spolehlivě mrtvé klasiky. To první je zcela k ničemu a to druhé způsobí, že (minimálně zde) budeš bit za archaismy, přežitky a podobné nešvary (sám to znám moc dobře).

Ale je třeba Ti přiznat, že už teď máš první veledůležitou vlastnost budoucího poety: drzost. Nesměj se! Některé zdejší (především) tato vynesla ke hvězdám!

je po zavíračce a židle stojí na stolech
u baru ticho a šero
a mě se tají dech
je čas už jít domů
jenže půjdu sám a ona taky sama
ona výt s vlky a já štěkat s psama

jen trochu poklidit a vyhodit smetí
čas letí a na hodinách třetí
je čas jít domů
ale sama a já taky sám
jako pomýlené dopisy ke špatným adresám