• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    WHISPERMOONLITE: Je to takový velmi podivný pocit. Svíravý pocit - nechce se mi to vysvětlovat. Ještě to není úplně tam, kde jsem chtěla. Skica, pokus.
    WHISPERMOONLITE
    WHISPERMOONLITE --- ---
    1 odpověď
    NATASHA: strach z hlubšího spánku? - myslím i na to, k čemu jsou dobré kosti, a napadá mě že k nekonečnému ohlodávání.
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    TOMASZ: Jo! Tak tohle se mi trefilo do nálady.
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---
    TOMASZ: nelíbí se mi na tom jenom ty kvetoucí vzpomínky
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Ano, vím o tom. Chtěl jsem, aby se tam tyto dvě roviny prolnuly. :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď+1
    TOMASZ: To je zvláštní. Píšeš v tom textu o neklidu, ale na mě působí klidně, smířeně, nevzrušeně. Možná za to může i závěrečný verš.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    3 odpovědi+5

    NOC

    Ticho,
    jen šedesát úderů vteřin do minuty.
    Systoly a diastoly neklidu.

    Noc je tichá zahrada.

    Někdy prostě nejde usnout,
    zahnat ovce do ohrady.
    Z hodin tepe vypůjčený čas.

    Kvetou vzpomínky.

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Tohle je velmi silné:

    Vědomí rozmrzelé
    Ranec kořistí
    Spočítaný do poslední kosti
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    2 odpovědi+3
    ***

    Ležím v těle:

    Tělo spí

    Na bezesné trati
    Vědomí rozmrzelé
    Ranec kořistí
    Spočítaný do poslední kosti

    Ležím v těle
    V pokladnici strachů
    Natažených jako blána na bubnu

    Je tence
    V těle
    Na bezesné trati

    Tělo mlčí
    V místě kolejí

    FIN
    FIN --- ---
    SOL: dej si facku a smaž se, ty zetko...
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    ŘEKNI MI,
    co chceš slyšet,
    a já ti to neřeknu,
    protože by ztratila smysl

    ta slova,
    touha, která musí zůstat
    navěky
    tak nevýslovná.

    Aby nahá
    duše
    nevyvanula
    do ledového vzduchu,

    ranního cinkání
    ospalých tramvají,
    spěchu
    a tak hrubé všednosti.

    FIN
    FIN --- ---
    TOMASZ: mimochodem, cituješ jeden ze tří dochovaných krhútských žalobějů, abychom se literárně přivzdělali
    FIN
    FIN --- ---
    +1
    cestou se k nim přidali další dva, já je viděl
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    1 odpověď
    FIN: Hele, Ty ježku, ti byli jen tři!

      T. R. Field
      Těžký život ježka
      Na úpatí Sněžky
      potkal jsem tři ježky,
      všichni tři šli pěšky,
      život je holt těžký.


    To máš z toho, že mi takovéhle knížky půjčuješ... ;)
    FIN
    FIN --- ---
    1 odpověď+1
    učte se:
    [ ROMANET @ Nejhorsi poezie ve vesmiru ]
    takhle se, u pěti ježků pracně se deroucích na horu sněžku, dělá ta poézie...
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUBLINKY: No, já můžu slíbit jenom to, že se budu snažit, aby to vydrželo... ;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    1 odpověď
    TOMASZ: Ano, ta náhlá změna je tuze příjemná.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    TOMASZ: Proč jsi dřív nepsal takhle? :-)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    2 odpovědi+2

    Samota je touha po změně,
    která se vylila z břehů
    v bezbřehém oceánu.

    Vlasy ztěžklé solí,
    k ránu otevřené okno
    do průvanu.

    SORRYLOOKING
    SORRYLOOKING --- ---
    TOMASZ: no já to vůbec zmršil, protože jsem zapomněl dodat, že je to čtení pod záštitou totemu.cz a já a ondřej jsme tam jako hosti.
    pardon a díky :)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam