No vida. Přece jenom tu člověk zakopne o slušného člověka. Chtěl bych říct, že jsem si z tvé kritiky spoustu vzal a bylo to pro mě vážně poučné. Takže vřelé díky, opravdu si toho vážím. Nechtěl jsem tady trollit, jenom jsem se nechal zbytečně vytočit a trochu sem vylítl. Jsem prostě temperamentní člověk a to k tomu patří. Navíc mi hrozně vadí internetová anonymita, kdy se kdokoliv dokáže tvářit/chovat jako největší frajer. Pochopil jsem auditko "autorská poezie" , jako místo kde můžu veřejně publikovat svou tvorbu " na úrovni" a očekávat smysluplnější reakci než : "tohle bych ohodnotil slovním spojením, které jednou při čtení obdobných canců nahlas pronesl můj kamarád Ivan: "A co jako?"".
Ale to už je asi podstata nyxu, kde už je zaběhlá nějaká komunita a zelenáč musí prvně prokázat úctu.... Nevím.... Nikdy jsem o sobě netvrdil, že jsem básník. Chtěl jsem jenom ventilovat pocity, tak jako každý tady.
Závěrem: je vidět, že tomu rozumíš a že tě to baví. Chtěl bych tě tedy požádat ještě o jednu laskavost, pokud bys mi mohl ohodnotit ještě jedno dílko. Pokud to bude děs, v pohodě příjmu kritiku a už se tu ukážu jenom jako čtenář:)....


Poslední večeře





Pietní svíčka mi k večeři plápolá,
pojídám smutek, polikám znouzectnost.
Do polévky padají mi slzy jako hrách
a každé sousto má milion cizích chutí.


Noblesní příbor z pohřebních žalmů,
sklenice na víno slepené ze střípku vzpomínek.
Bryndáček pod krk celý od sladkých zvratků,
talíře jsou mi bránou do Sodomy.


Po předkrmu přichází druhý chod splínu,
nožem krájím čas a vidličkou píchám do múz.
Solnička plná cukru souloží tu s pepřem
a já mám z představení sytý pocit.


Prohnilý dezert s červavou třešničkou,
šlehačka šlehaná z citů a bázně.
Karamelka tak sladká, že Rulík necítím.


Němý sluha bez tváře dolévá mi trpké víno.
Když vidí můj stůl, leká se a trochu vína lije mimo,
pak namísto omluvy, nasadí si masku opilce
a snaží se tvářit co nejvíc vesele.


Tato bontónu kontůra co vinu nesnese,
nechť je kořením večeře a esencí zrady.
Tak najez se do syta, usni na vavřínech
a pověz Jidášovu uchu, že už je čas.