Intimně se stýkáme
v koupelnách
jícnem světlíku se šíří šplouchání
Je to ta hezká sousedka?
Ne ten byt je na druhé straně
za zdí nabírají vodu do kýblu
spláchnutí

Na schodišti udržujeme
formální styk
Dobrý den Jedete výtahem?
o společné sprše taktně
pomlčíme

Potřebovala jsem tě slyšet
ale nemohla usnout

až za světla upadla vyčerpáním
a tys´ mi stejně neprocitla do snů.

Trhnutí srdcem mě probudilo.

ty nejdrtivější dopady
nejsou ničím
v porovnání
s
tvojí hlavou
řítíš se ranním Irským
venkovem
se svou kávou
a svým tátou

pak přestaneš pít

MAEROR: Výborných prvních pět veršů! Ukončil bych to "mne děsí". Tam je to všechno. Zbytek není špatný, ale už se jenom veze na vlně, kterou ani "chlazení" nemůže překonat. :)

…

nenapadlo by mne
že záhrobí může být kropenaté

nad obličejem staré ruce
umyté dezinfekcí
děsí mne
až nečekaně jemnou převahou

noviny z loňské zimy
na stole čekárny

nikdo už nečte
nikdo tu neslyší
jak v nás řve chlazení
půllitr light
za sedmnáct korun

MANKEZ: Nešlo by to česky, prosím? (A přečíst si nástěnku se taky velmi doporučuje.)

O tolik jiná poezie
černější než tisk

Tisknoucí ke zdi
v prázdné místnosti
s okny pokrytými jinovatkou

O tolik jiná poezie

Dochází z ní dech
a nový ne a ne
popadnout

HODINA KOSMICKÉHO SVĚTLA

Průzorem panelů pozoruješ prázdnotu
odražený večer ve skleněné výplni
na konci dne se láme světlo

Přecházíš k podstatě problému
nicotné z dálky
stopadesáti milionů kilometrů
protestuješ

proti mému přístupu
vnitřnímu světu
světlu slepotě

Nakonec došlo k sexu
pevný bod první polibek
vůbec bychom neměli mluvit
o hranicích vědomí

o prostých otázkách
o Fomalhautu

(21. září 2015)

BRKODLAK: Škoda, že je myšlenka poněkud zašlapána mnoha neobratně poskládanými slovy, někdy až nadbytečnými. :(

Před tabulí
kde visí parte
tvoří se fronty

lidi hledají
i svoje jména

nejsou si jistí
jestli nezemřeli

ADELA_INA: Ty jsi troll a děláš si z nás prdel, viď?

ADELA_INA: kdo že se bere moc vážně?