A hned druhá, taky to šlo samo na prvni dobrou.

Pro princeznu

Pro princeznu
mladou a krásnou
krásnou a jasnou s drakem budu se bít
a v turnajích vítězit a možná
Možná jednou si mě všimne
možná budu se jí líbit
Ale kdo ví To víte
princezny
A já budu dál snít
O krásném koni a třpytivé zbroji
pro prince
prince kterým nejsem
A kterým nemůžu být
Jsem jen žoldák cizích tajných sil
Jen ti nejlepší se hodí pro princezny

Moje úplná prvotina těžce ovlivněná Blues pro bláznivou holku

Pocta jednomu mladýmu básníkovi

Posloucháš jazz na rádiu Mnichov
a píšeš Nechceš být rušen
Václave příteli půjdeme na rum do Reduty
Já ten tvůj jazz nějak přežiju
Kdybych tě znal dřív měl bych jazz rád
Dneska mi toho musíš tolik říct
Jdeme nocí poslední hnědý list javoru spadne
v dešti do bláta
Není potřeba psát o kráse
ve ztracených láskách a ztracených existencích
hledáš inspiraci
V Redutě zavíraj skončíme v nonstopu kde na hajzlu
dáme čáru fenmetráku a na baru další rum
abys mi to stihl dopovědět A spoustu cigaret
Tlustej spocenej výčepní nám řekne Hoši
to jsou jen kecy
Za světla půjdeme domů Dobrý den
řekne bloňďatá copatá holčička
s odrazkami na aktovce a bude se nás bát
A pořád to zdaleka nebude všechno
Půjdeš domů pustíš si sporák na zahřátí
a zhasne ti plamen

Příteli Václave další rum je na tebe

("Fúzi" jsem odstranil, protože se mi přestala zamlouvat. Zkusím jinou.)

Propast

Poté, co každá cesta vedla na počátek
kde nikdo není
počátek a konec ničeho
uvízlý v prázdnu po dveřích
stokrát vyjádřená pravda
se stává lží
můžeme dál
dál – kde to je?

Nechtěli sdělit
my však reagovali jak oživlí plyšáci
poctivě na každý podnět

Ze křivd ušité polštáře
vycpávky útrpností
věčně měknoucí
věčně hladová zvěř

Uříznout si hlavu bylo málo –

Umírali jsme při vědomí
že ani poslední tečka z nás neučiní
neuvěřitelné zjevení
lpěli jsme na svých detailech

CICHLASOMA: Tak ty asi víš, že jsem srdcem především prozaik. A problém nás prozaiků je, že i v poezii prostě máme tendenci upřednostňovat obsah před formou. A podle toho to potom vypadá.

(A s tou rytmikou máš pravdu. Bez ohledu na to, jak dlouho se s tím crcám, mi vždycky někde něco zůstane.)

Zdá se, že nastal čas se tu zase pořádně pohádat...

Spánky psů

***

Oheň kamen a jinak ticho
Psice chrní snivě
Něco se jí zdá

Zrychlený dech a tlapky v záběru
Lov, ach Bogu, jak je to krásné
Když šelma loví ve snu

Čumák jen pomlaská
Spokojený výdech
A dál zas

Něžně a pravidelně chrní
Odměněna snem
O úspěšném lovu

TOMASZ: V pořádku. :)

TOMASZ: Zásadní sdělení bylo to malé vyznání lásky té dívce.

BURKHAR: Vlastně se mi to líbí. Civilní tón, kterým je popsána jednoduchá věc, ze kterých se ale skládá život. Jen tam postrádám nějaké zásadnější sdělení, aby došlo k básni, a nebylo to jen "sladké".

Bílý den

Bývalo mi líto
že jsem tě nikdy neviděla
plakat očima

až když jsme měly spát
polštář ve tvém pokoji
tišil další tvůj
překrásně bílý den.

TOMASZ: a tohle taky ujde. vznikla někde nová galaxie, že se tu objevily přijatelné věci? poslední dobou se to tu překvapivě dá číst :-D

Do you speak English?

I can speak
but I can't tell.
Hard to tell
if I can say.
To be clear
it is not clear.

ZÁKLADNÍ TEZE ZENJUDADAISMU

- mléko světla plodí křídla
- spočiňte pod obtěžkaným prsem vesmíru
- barvy se rozpouští v bílé, černá chvíli předtím
- nechť větve zapustí hluboko do země a kořeny stoupají ke hvězdám
- zakuklený tuk oblud a vítr v kostích legend
- slepé vidiny mlynáře rozemletého zrnem
- zvířecí kousky léčí kolotoč ohně
- zahojte ráno na dřevěné noze
- 3x denně jste provazochodci svých květen a pupen
- v nočním zrcadle slyšíte milující uši našich předků
- zahaleni do oblak odkrýváte rozpaky
- ticho na nejvyšší otáčky skřípe němým výkřikem
- vnitřní slůně je vydlážděno pocitem, že nejste sami
- dítě smrti v želatině voní
- přítuh protiv v nalomených emblémech
- nalomená rychlost léčí nakládaná čísla
- nechtěná krása prasečí perly naopak
- recyklovanou mapou pohlaďte pod lupou
- odějte se novotvary na protikladce
- prozřetetelí hrobového mečení

Já jsem Karel Gott !

Zvenčí mrtvý - uvnitř žiju
Pro národ český - nikdy nezahynu

ZITOSLAVA23: Tohle je výborný nápad, který ovšem zabilo několik věcí:
1. Nerozhodla ses jednoznačně pro formu, tudíž to není ani volný verš, ani vázaný. V důsledku mj. chybí rytmus, i když text vyvolává jeho očekávání.
2. Rým je zcela nezvládnutý a tudíž upocený. Spousta slov (i celých myšlenek) tam je jen proto, aby se vyhovělo rýmu, a ten se i přesto nevydařil.
3. Nerozhodla ses, zda větnou syntaxi zbořit, nebo udržet. Tohle se nedá míchat. Musí být zřejmé, zda např. interpunkci pro dobro textu zcela opouštíme, nebo ji ctíme, ale pak musí být všude, kam patří.
4. Je to dlouhé, nápad se vyčerpá a tříští se do blbostí.