NOFISH: Tvé mikturace jsou mi frúnícími kvrdlovrzy. ;)

NOFISH: A ten znáš, jak starej Kohn sedí na stoličce před Španělskou synagogou zhruba tam, kde je dnes Kafkova socha, a čte si Prager Tagblatt. Jdou kolem děcka ze školy a jeden klučík se na něj podívá a pozdraví: "Pochválen buď Ježíš Kristus!" Kohn zvedne oči, vyčítavě se na něj podívá a odvětí: "Naproti!"

Tam je naproti kostel, ale tady "naproti" znamená: Spletl sis dveře; hledej diskusi Diletantské básnické pokusy pomýlených aktivistů.

FAERTIS: Na téhle říkance mi to pořád trochu drhne. Myslím, že v druhé polovině přebývají slabiky. Co kdyby to bylo takhle:

zahléd jsem i mroše
chybělo mu ž.

CALIGULA: Je-li myšlenka velmi silná a sama o sobě rezonující, může se stát, že se bez většího úsilí promění v báseň. Je-li však jen pouhou pomíjivou náladou, která je ale pro autora jaksi osobně důležitá, může se pokusit z ní báseň nějak udělat. Hluchý kov ale obvykle rezonovat nezačne. Ani když dojde na triky s násilně přidaným rýmem. Naopak, tím se to obvykle totálně zabije.