EATHAT: jasne, RPG jsou o pribehy, o vciteneni se do postavy, splnyti s prostredim. Ted si predstav, ze se RPG hraly, kdyz veskera trava byla proste zelena podlaha, reky a jezery byly tmave modra podlaha (to aby se dala rozlisit od svetle modre oblohy), no lesy, hory to byly jenom ruzne nabarvene krabice. A NPC nehnuli ani koutkem ust, o pohybu stinu na jejich tvari ani neslo uvazovat.
Z tohoto pohledu je KC:D neskutecne daleko svoji grafikou a myslim, ze si jeste chvili pockame abychom si mohli rict, ze RPG jsou zase o nejaky vetsi krok dal, nez byly trebas pred 3 lety.
RPG jsou o komplexnim svete, snaha je cilena na propojeni postav, sledovani dopadu tvych rozhodnuti, postupneho rozpabalovani pribehu, ev. i vyvoj NPC. U KD:C dokonce o o co nejrealnejsi napodobeni kulis.
Dilo to neni Vavry, ale celkem nekolika stovek lidi.