• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    XCHAOSMěstské utopie - fungují města? co táhne lidi do velkoměst? a před čím z nich jiní utíkají?
    Klub o všem, čím se zabývám už dvě desetiletí, ale chybělo mi pro to jednotné označení: Jak by mělo vypadat město, před kterým nebudou chtít lidé utéct do venkovských komunit či sekt, nebo alespoň do předměstského satelitního hypotékové bydlení, ze kterého se dojíždí do práce auty? Co nás drží ve městech a co za námi přivádí další přistěhovalce? Je utopie přežitek a nadávka, nebo má v lidském myšlení nezastupitelnou úlohu?

    Město jako podvědomý cíl útěku z otroctví/sekty/uzavřené společnosti (a proč to vždycky nefunguje). Problémy lidí co se narodili ve velkoměstech. Alternativní architektura (dřevěné mrakodrapy, vertical farming...), alternativní doprava (cyklodoprava, visuté cyklostezky, elektromobilita, bezplatná MHD), alternativní ekonomika (coworking, workspace sharing, homeworking, všeobecný základní příjem), alternativní cestování (couchsurfing), celoživotní vzdělávání, sousedské telekomunikační sítě, alternativní formy rodiny... soužití ve městech: co se dá dělat společně a kdy vám sousedé už lezou krkem a chcete být sami. "Koldomy" - proč to soudruzi vizionáři ve 30.letech vymysleli špatně? Co nahradí rodinu ve 21.století? Venkov jako bašta "tradičních hodnot" - město jako volný trh s možností volby a šancí na individualitu a experiment...

    Eco-city network: místní zdroje energie ve městech, rekuperace tepla, akumulace energie, recyklace, úspory z rozsahu (při vytápění, čištění odpadních vod, apod.), využití odpadního tepla průmyslových procesů (např. datacentra), využití budoucí vysoké koncentrace elekotromobilů k akumulaci přebytků energie na noc noci, apod. Topení dřevem ve městech: ano či ne, případně jakým? Jaký dopad na životní prostředí by mělo, kdyby se civilizační infrastruktura měst plošně zhroutila?
    rozbalit záhlaví
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď
    CUKI: tak já osobně prosazuju využití odpadního tepla průmyslových procesů (datacentra, ale obrovské odpadní teplo generuje třeba i 3D tisk, pokud teda bude hrát v budoucnosti větší roli v on-demand výrobě...).

    S tou energetickou soběstačností souhlasím. Až se trh s byty nasytí, tak se může poměr nákladů na energie a na nájemné klidně úplně obrátit (pokud se to tedy nepořeší systémově). To ale souvisí i s tím, jestli je fakt tak výhodné, když se tolik lidí snaží natlačit do měst (kde z definice žádné místní zdroje nejsou a všechno se musí dopravovat odjinud, vodou a energií počínaje...). Tvorba měst bývala agregací nabídky práce, ale s tím, jak se většina věcí dnes vyrábí globálně jinde, tak se města stávají spíš agregací poptávky (po čemkoliv, službami počínaje)
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď+1
    XCHAOS: Tam je to vlastnicky složitější. Bohužel stejně jako nefunguje nikde komunismus, nefunguje dobře ani jednotný centrální systém.

    A samostatně má ten byt logicky vždy mnohem menší energické požadavky na jednotku než RD.

    Jistý kompromis by mohla být centrální kogenerace, nebo tak něco... Dam by to dávalo velký smysl. Podle mě by měli být dnešní stavby projektovány minimálně jako téměř soběstačné. Není udržitelné aby dnešní RD a nebo bytová jednotka potřebovala na svůj provoz za rok klidně i vyšší jednotky nebo dokonce překročila dvouciferné numero MWh...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď-1
    CUKI: tak ale je to předobraz toho, jak by se měly navrhovat třeba činžáky ve městech...
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    JIMIQ: Tak TČ v kombinaci s vodní podlahovkou je nejlepší klima, ale trochu zbytečná sranda pro běžnej dnešní RD. A létě ti udělá stejnou službu i ta nejhorší split klima za pár kč z bazoše
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    CUKI:
    JIMIQ: ano, já to na chatu rodičům taky kvůli letním přebytkům FV doporučuju, ale ona by to tam potom byla samá trubka, všude.

    to ale není přímo život ve městě, ale ano, tématicky jsme blízko tomu, kam se to posouvá.
    JIMIQ
    JIMIQ --- ---
    2 odpovědi+1
    Ja klimatizuju tepelkem do podlahy od patku a hezky drzi teplotu. Dneska uz chvilema teda nestiha, nemuzu dat teplotu moc nizko kvuli kondenzaci (takze limituju na 18 stupnu)
    A zadarmo protoze FVE
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď+1
    XCHAOS: tak klima s FVE začne mít velký boom. Protože letní přebytky. Teploměr v místnosti mi ukazuje 22°C což se dá zatím ještě přežít, ale venku je 33°C ve stínu, který tu není. Baterii mám dobitou asi od devíti hodin ráno...
    ZOIDBERG
    ZOIDBERG --- ---
    CUKI: V naší vsi zůstaly jen dvě budovy, starší než než 200 let (kromě kostela, to se ví) - zájezdní hostinec a sýpka velkostatku. Všechno ostatní bylo ze dřeva a už to nestojí, eventuálně čeká na zbourání. Z desítek dřevěných domů z 19 století byly citlivě opraveny k dalšímu užívání dva…
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď
    CUKI: tak zase případy amfiteátrů přestavěných na bydlení nebo rozebraných hradů a chrámů, ze kterých si lidi postavili baráky, tady máme taky :-)

    je to jedno téma debaty "z čeho vlastně stavíme a proč a jestli by to nešlo jinak". Momentálně jsme v éře oplácání historických staveb polystyrénem, ale z řady důvodů je to možná blbost. Celkově ta setrvačnost je ohromující: třeba ještě v 90tých letech se u nás novostavbách nemyslelo na žádné servisní šachty, kterými by šlo natáhnout budoucí inženýrské sítě (já se motám okolo optických vláken, takže to město mám prolezlé z tohohle úhlu pohledu... podobně se na začátku 20.století hledaly způsoby, jak dobastlit elektřinu a někdy třeba koupelny, apod., velkým tématem zřejmě začne být klimatizace i tam, kde nebyla zvykem, apod.)

    Další debaty jsou "jak se po městě, do něj a z něj dopravujeme" a ještě jiné téma je "proč si to sakra vlastně děláme?" Ekonomika je obrovským způsobem postavená na spekulaci "co budou poptávat ostatní". Vzorový městský byt dnes není o tom, že by představoval ideál toho, v čem majitel bude bydlet: je to spekulace na to, jakou hodnotu budou tomu bytu přisuzovat ostatní a obecně se neočekává, že by poptávali něco experimentálního. Životní styl je zpětná vazba, pískání mikrofonu.
    CUKI
    CUKI --- ---
    2 odpovědi+1
    XCHAOS: Tam jde taky o to že kamenné stavby, které tu vydrží staletí nejsou většinou jen tak nějaké stavby, ale top co se stavělo a stálo to neskutečné prostředky. S běžnou výstavbou ve které normální smrtelníci bydleli se nesetkáš ať je to postaveno z čeho chce. Tedy ten kult kamene má svůj důvod, který neodpovídá běžné realitě té doby.

    A to že něco přežije není často nutně z důvodu že by to bylo super, ale že je obtížné to recyklovat a nebo z toho udělat něco v čem se dá žít.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď
    CUKI: Dánové můžou dovést hromady dřeva ze Švédska nebo hlavně Finska lodí po Baltu... tam budou masivní úspory z rozsahu, to tak zlé nebude.

    Jako otázka v jaké roční době a jaké zeměpisné šířce vlastně byly kamenné domy optimální řešení, je zajímavá. Určitě mají bod za to, že fakt nehořej, samy o sobě,to určitě hrálo roli. Prostě evolučně vydržely ty stavby, které vydržely, jakože fyzicky zůstaly stát... nezbořil je náhodný opilec, který si na nich rozhodl vybít vztek, nerozmočily se deštěm, apod.

    Na druhou stranu, jako u všech sebereplujících memů.. to, že mem kamenného domu přežil, to nevypovídá o jeho užitné hodně pro lidstvo, ale spíš o tom, že je to úspěšný sebereplikující mem :-)
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    XCHAOS: Nedováží, to není k-ní dřevo. A nebo je to pračka na peníze.
    Ale ano v Dánsku třeba dřevostavba tak udržitelná nebude. Vše je potřeba hodnotit lokálně.

    XCHAOS: To taky není úplně pravda, pokud by ta stavba stála někde sama a měla nějakou normální šířku zdí, tak by jsi tu akumulaci na slunci poměrně rychle nabyl. Daleko víc hraje roli fakt, že je to bílé, že si ty stavby ve městě vzájemně stíní a jsou spojeny s dalším akumulačním materiálem. Často přímo skalním masivem. Ulice jsou z toho důvodu hodně úzké. Běžně méně než 2m

    A ani tak to není žádná slast a proto každá tahle stavba má doma klimu, jinak se večer v těch domech nedá bejt. Proto často v noci spaly na střechách.

    Tady se zrovna projevuje IMHO význam žití ve větším společenství.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď-1
    CUKI: jako u těch dřevostaveb by asi byla pointa, pokud by se dřevo nedováželo přes půl zeměkoule...
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď+1
    XCHAOS: Ono to teplo se dá nahradit, tímto směrem se budeme muset do budoucna vydat a zjistíme, že mnoho provozů bude muset být sezónních.

    Ale on je tam i velká stopa v té dopravě a těžbě. A následně i recyklaci
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď-1
    CUKI: cihla vůbec neizoluje. Funguje na bázi tepelné setrvačnosti a s tím může třeba ve středomoří apod. mít docela úspěch, protože zprůměruje denní a noční teplotu, což tam může být daleko vhodnější, než izolace (přes den)

    Sever Evropy žil právě v dřevostavbách, z dobrých důvodů, a ten kámen a cihlu okopíroval z jihu v podstatě z prestižních důvodů, akorát to vůbec pro sever mírného pásu nebylo vhodné. Takže se v těch cihlových domech začalo topit uhlím. Což taky vůbec nebylo vhodné...
    CUKI
    CUKI --- ---
    1 odpověď
    RUTHER: Doufám že t je jasný že na tom obrázku je banka. Bydlet by jsi v tom nechtěl a vytápět už vůbec ne.

    λ té tvé nesmrtelné cihly je asi 0,9. λ kvalitní vaty je i 0,032. To je skoro 30x lepší hodnota. I blbá dílna-dřevostavba, kterou teď stavím má Nějakých 28cm této vaty. To je asi 8,5m široká zeď z té tvé nesmrtelné cihly! :-D
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    1 odpověď
    CUKI: tak zrovna u těch cihel mi napadlo, že kdybychom netrvali na celoroční produkci, tak nějaké sezónní pálení pomocí koncentrované solární energie by mohlo být udržitelné. Takové sušené cihly, ale se zrcadly :-) To už ale odbočujeme. Tenhle klub je jednak o tom,jak města fungují (tedy i z čeho je stavíme), ale taky proč sakra se lidé v těch městech mají tendenci srocovat, když některé parametry kvality života v nich zcela zjevně jdou dolů. To jsou sociální potřeby člověka skutečně tak zásadní? Jak je to tedy s těmi úsporami z rozsahu.. zjevně vznikají i náklady z rozsahu....
    RUTHER
    RUTHER --- ---
    1 odpověď
    CUKI: Kámo, pálená cihla ti vydrží staletí. Dřevo máš v hajzlu za 10 let. Ekologie? Hezký marketingový trik. Co si budeme povídat, jde jenom o to, opít zákazníky nějakejma blbostma, aby tam ten "architekt nového typu" mohl nacpat co nejlevnější materiálový šméčko.
    CUKI
    CUKI --- ---
    RUTHER: Tak to co píšeš je zrovna příklad té utopie :-D
    CUKI
    CUKI --- ---
    2 odpovědi
    RUTHER: Pálená cihla je v našich podmínkách naprosto neekologický a neudržitelný materiál, narozdíl od dřeva. Nehledě na to, že ta dnšní Helzka a spol, má k nějaké trvanlivosti hodně daleko. Vzhledem k tomu že dozoruji stavby a dělám stavební konzultace vidím občas velmi divoké věci. Pokud tuhle cihlu hned neomítneš, tak se ti za pár let taky rozpadne. Žádná stavba pokud ji neobýváš nebude trvalá, ani ten beton.
    Nejstarší dřevostavba, kterou jsem viděl má cca 12let. Stojí kousek od Londýna. Další 1000+ let dřevostavby jsem navštívil v nehostinném Norsku.
    Ne čedičová a skelná vata je něco úplně jiného. Zjisti si trochu víc informací než něco napíšeš.
    RUTHER
    RUTHER --- ---
    1 odpověď
    Srovnej starou budovu ve válce vs. novou budovu ve válce... já nevím, prostě mi přijde, že současní architekti jedou 200 km / hod. ve špatném jízdním pruhu.

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam