Celý se to sere.
Lepkavá depka na mě sedá, těžká, vazká, jak deka z mazutu.
Hospody zavřený. Práce zavřená.
Nemohu uvěřit, že mi chybí mí retardování zákazníci.
Chtěl jsem si vzít Dannyho na víkend.
Jenže máma jde ve čtvrtek na chemoterapii.
Masivní nádor dole, asi na děloze. Tak jsem to odložil, chce abych s ní byl o víkendu.
Chmury mě tíží.
A samota trvající už dva a půl roku mi nepřidává.
Nejradši bych nikam nechodil a jen doma kouřil plech.
Mrdat. Všechno.

Je deset hodin, po vynikajícím vystoupení cirk la putyka dorazíš do hospody. Tvoje ex s jejím novým jsou tak namrdany hulenim a chlastem, že vypadaj jak nA heraku.
Fena, co s tebou tři roky spala v posteli je šťastná a chce se hrozně moc mazlit.
Podíváš se na kyselý arogantní obličej paničky a marně že svého nitra kutas vzpomínku, jak tě ta arogance rajcovala.
Trochu té zahřeje pocit, že dáneček je safe, protože se stará tchyně.
PES dal tahá a má hroznou radost, že tě vidí, aspoň někdo :)
Věci se mění.

Dnes jsem po týdnu předal syna (krásný týden, i když nervy tam občas byly) a jdu do spotu.
Chci potkat blondýnu... Chci!

Ach, ty ranní euforie. A večerní mizerie. :3

Telefon mě vypadl v taxíku, nemám doma budík.
Probudilo mě kýchání v devět hodin. To je čas, kdy bych měl otevírat v práci.
Jsem opuchlý jak pátrací balón, z jedné dírky mi kontinuálně teče, druhá je zabetonovaná.
Ještě nepřišlo slzení a škrábání/svědění v krku, to bude asi zítra.
Vibrocil za 140,- docel pomáhá, ale je to dryák.
***
Vybavila se mi ze včerejška krásná blonďatá kamarádka Barča.
"Já jsem tě obdivovala, jak si rezolutně řekl, že si s námi nedáš, že ti nebude dobře.
A pak si stejně o pár hodin později dal.
Ty máš vůli jak já!"

Ok :)

Zas jsem to udělal.
Pondělí, 22:30.
Kamarad zapiji dceru Amálka.
Vzduchem létají hromádky koksu.
Od osmi hodin jsem odolaval.
Za cca 4 - 5 hodin se objeví prudké mnohacetné kýchání, které mě probudí ze spaní.
Alergie na koks/levamizol je legrační.
Pozítří pravděpodobně nepůjdu do práce, minimálně na den.
Objeví se teplota, budu slzet.
A slzet.
A kýchat.

CDR: to byla řečnická otázka;)

CDR:

Tvl!


MONCIC: tys na mě hodil nějakou klatbu!
V úterý se na na chvíli zblázním do dvacetileté červenovlasé laňky a dnes se ráno probudím vedle ženy, která je.. Babička!
Proklínám tě mlékaři Dane!

Jen technická, ke koitu nedošlo. Ale bude možná požadován.

Jsem se asi zamiloval...
A je jí zřejmě okolo 20.
Nemůžu za to.
Prostě jsme ji viděl a rozbušilo se mi srdce, začervenal jsem se a užasle vydechl.
Vysoká no... Červený ježeček.
To byl zas večer.
Ženy se ke mně tulili, zvaly mě na drogy... Drahé rumy tekly proudem.
Vlahý večer, sršel jsem vtipem, padaly ze mě historky.
Drobná černovláska se ke mně vinula a můj kamarád, profesionální děvkař, nepokrytě žárlil, což mě královsky bavilo :D
Ach.
Druhá míza.
To bývá nebezpečné.


MONCIC: vyzobaný slunečnice si nech pro sebe voe :)

CDR: no hlavne ze ses mi leta chechtal :D neboj nic, tvoe ego pujde jeste niz az zjistis ze jedinej kdo ma zajem jsou vyzobany slunecnice 40+ a 2+ deti ;-)