ǒ šivo, to jsou strašné kecy. Jen doufám že netantroval i ty děcka v pěstnouské péči, ty jeho kecy o rozporech biologického dospívání a společnosti jsou dost obří vykřičníky.
Nahota je přirozená, k masturbaci došlo v rámci tantry. Nic se nestalo bez souhlasu, reaguje kouč na svědectví klientekhttps://denikn.cz/942428/nahota-je-prirozena-masturbace-soucasti-tantry-nesmi-dojit-k-propojeni-sliznic-reaguje-kouc-na-svedectvi-klientek/Nahota, líbání, osahávání penisu, masturbace, vaginální masáže nebo pohlavní styk – i to jsou postupy, které podle bývalých klientek využíval kouč Vratislav Hlásek. „To nebylo během koučovacích sezení, ale během tantrických masáží, které si dobrovolně zvolily,“ reaguje Hlásek v rozhovoru s Deníkem N. Že by kdy došlo k souloži, odmítá. Připouští ale, že s některými klientkami navázal „vztah“.
Pracoval jste jako učitel, poté vychovatel v dětském domově, pak jste se s manželkou stali pěstouny na přechodnou dobu. Jak jste se dostal ke koučování?
Největší zjištění z mých předchozích projektů bylo, že s podobnými příznaky, jako jsem se setkával v dětských domovech, přicházejí i děti z běžných rodin. Problém je širší než jen náhradní péče. Bude to nejspíš tím, že kulturní péče v nukleárních rodinách vede k sociální vyloučenosti, kterou prožívají rodiče i děti. A jak velký dopad to má na děti a jejich přechod do dospělosti.
Hledal jsem, jak postavit osobní redesign, ještě než jsme mu tak začali říkat. Řešíme v sobě střet dvou konceptů. Jeden je evolučně fyziologický: jsme skupinoví tvorové rozmnožující se pohlavně, mláďata vychováváme jako savci, máme určitou determinaci, která jasně určuje, jak se naše tělo vyvíjí, pohlavně dospívá.
Ale pokud jde o pohlavnost, rozmnožování a potom partnerství, tam přichází kulturní vzorec, který říká, jak se to má nebo nemá dělat. Tyto dva koncepty se začnou u člověka střetávat a on začne mít dilema, kterému věřit. Náš redesign je postavený na tom, aby si člověk uvědomil, že platnost mají oba koncepty.
Profesně jste se nejprve věnoval dětem a teenagerům, v koučinku se nyní zaměřujete hlavně na dospělé?
Není to pravda, protože dospělí nejsou dospělí. To je právě problém, který se ukazuje.
Tak na lidi v dospělém věku.
Věnuji se dětem, protože jsem zjistil, že je potřeba nejdřív pomoci dospělým být dospělými, jinak zkazí další generaci. Vždycky jsem se věnoval spíš dětem v přechodu mezi dětstvím a dospělostí.
Pak jsem zjistil, že tady už je pozdě a že spoustu věcí, které se staly mezi prvním a třetím rokem života, těžko sanujeme. Proto jsem se začal věnovat novorozencům a změně péče o ně, aby k poškození docházelo co nejmíň. To jsme řešili aspoň v náhradní péči, ale k novorozencům v rodinách, které nejsou rozpadlé, se dá dostat jedině přes rodiče.
Jestli chceme pomoct dětem, musíme pomoct rodičům. Námi založený institut se jmenuje Institut fyziologické socializace. Ta může probíhat buď fyziologicky správně, nebo patologicky.
Ve většině případů probíhá patologicky a my hledali, co je špatně a co je možné změnit, aniž by to byla léčba. Nepracujeme totiž s nemocnými lidmi. Redesign je určený pro zdravé dospělé, kteří mají vzorce chování, jež jim komplikují vztahy, možnost být rodiči, ale třeba i pracovní uplatnění.
Když jsme hledaly, jak vás označují ve veřejném prostoru, zaznívalo vztahový kouč, párový terapeut, odborník na výchovu a partnerské vztahy. Jak byste se nazval vy?
Hledali jsme pro to slovo. Psychoterapie je vázaná služba, terapie se používá téměř běžně. Na mých stránkách byste ale slovo terapie najít neměly, protože ho nepoužívám. Nejsme terapeuti ve smyslu psychoterapie.
Stavíme to na dynamice změny, jako když se učíte na klavír, každý den trochu. Neurobiologie říká, jak vznikají návyky. Náhodně nebo účelově pro tu činnost vznikne dráha neuronu, ale pokud ji neopakujete, zmizí, neurony se opět rozpojí. Pokud ji dlouhodobě opakujete, vytvoří se energeticky méně náročná dráha, která už nevyžaduje vědomou pozornost.
Takže byste řekl, že jste neurovědec?
Vycházíme z několika základů. Aplikujeme některé poznatky. To, co chceme, je vlastně evidence based přístup. Nejsme ezoterici, naopak.
Je to syntéza mnoha oborů. Všechno je nastudované teoreticky, ale zároveň ověřené v praxi s lidmi.
Zaujal nás pojem „intimní redesign“. Na stránkách popisujete, že „formou provázeného prožívání pomáhá klientům při řešení problémů s přijetím jejich těla a sebe sama, se zvládáním studu či trémy a s nejistotou v osobní i partnerské intimitě“. Co si má klient představit pod pojmem „provázené prožívání“?
Když jsem s klientem, sleduju, jak sedí, dýchá, jak mluví, s jakou dynamikou, jaká používá vycpávková slova, jakým způsobem reaguje na dotaz. Když klienta načtu, po jednom či dvou sezeních začnu komentovat a provázet jeho změnu.
Je to tedy o porozumění tomu, jak ovládám svoje tělo. Vlastní tělo mnohdy žije svým životem vedle nás, nežije s námi.
Znamená práce s tělem i fyzický kontakt mezi koučem a klientem či klientkou?
Mezi koučem ne, protože koučování jako takové je, kdybychom vzali etický kodex koučování, nekontaktní, proto je nedostatečné. Má vlastně jednu zábranu, pracuje pouze přes hlavu, rozhovorem.
Čili nemá dojít k fyzickému kontaktu?
Ne, nemůže k němu dojít. V koučování to není nastavené tak, aby k němu docházelo. Máme však jiné profese, které ten kontakt provozují.
A v redesignu to tak je?
Ano. Teď mi sem chodí dva typy klientů – samostatní a partnerské páry. Jedním z dominantních aspektů, které dva lidi v páru tvoří, je intimita, erotičnost a přirozená sexualita. To je jedno z velkých témat, které partnerství řeší: vyprchání intimity, muži řeší závislost na pornografii, menší citlivost penisu při běžných partnerských akcích. Mnoho žen řeší, že nemohou mít orgasmus či mají poruchu menstruačního či ovulačního cyklu. Tady jim poté doporučujeme jiné odborné věci. Například já nejsem úplně příznivec sexuologie, když vidíte, že na všechno dávají prášky.
Vy máte klienta delegovat dál?
Doporučujeme třeba tradičnější nebo starší přístupy, jako jsou tantrické masáže nebo něco jiného.
Čili tam je možnost fyzického kontaktu?
Ale nikdy tam není proto, že by to bylo klientovi doporučeno, vždycky je tam kvůli tomu, že si takovou variantu klient zvolí sám. Celý redesign vede k tomu, aby byl člověk za sebe zodpovědný. U mě nikdo nedostává žádné úkoly, co má dělat příští týden. Základ je sdělit: „Neumím říct, co máte dělat, ale co vy byste si chtěl na základě našeho povídání nastavit? S čím byste chtěl pracovat? Čemu byste chtěl věnovat pozornost?“
Takže je vždycky na několikrát dotazované, velmi svobodné volbě klienta, jestli se tím tématem chce zabývat jen teoreticky, nebo si chce projít nějakou… A těch lidí, kteří do něčeho jdou, je třeba okrajových osm či deset procent, takže to není gros práce. Ta práce to řeší jenom proto, že sem s tím klienti chodí.
Jestli to chápu dobře, práce s tělem znamená, že klient pracuje sám se sebou. A není to tedy tak, že na něj například vy saháte?
Určitě se s klientem obejmeme, když je o to zájem. Jeden z nejvíc chybějících kontaktů je naučit se s člověkem úplně běžně dotýkat. Ale vždy je to výzva. Chcete-li, můžeme se místo podání rukou obejmout.
Může to zajít dál, do větší intenzity? Je i to práce s tělem, která v redesignu funguje?
To je individuální, každý klient si intenzitu určuje sám. Nemám žádný mustr, podle kterého by jel jednoho klienta za druhým. Není to moje cesta, kterou by si měli odsud klienti odnést, ale měli by se vyznat na své cestě. S mnoha klienty třeba udržujeme i po letech dlouhodobé vztahy, radí se se mnou nebo chodíme jen tak na večeři.
Říkal jste, že se vám klienti nabalují. I my jsme na vaše jméno narazily díky tomu, že jsme mluvily s několika bývalými klienty. Podařilo se nám shromáždit výpovědi některých vašich bývalých klientek, které popisují, že došlo k situacím, kdy jste tu seděli nazí, docházelo k sexuálnímu kontaktu, vaginálním masážím, a dokonce také ke koitu. A to během koučování, během vašich společných sezení.
Ne. To, o čem jste teď mluvily, nebylo během koučovacích sezení, ale během tantrických masáží, které si klienti dobrovolně zvolili. Nevím konkrétně, s kým jste mluvily, ale nemůže to být nikdo, kdo tady byl za posledních pět let, protože posledních pět let už nemám čas masáže dělat a posílám lidi jinam. To mohou být klienti s odstupem nejméně pěti let.
Tehdy když jsem jim nabízel jít na tantrické masáže někam jinam, oni si vybrali, že by radši tantrické masáže tady, protože v to mají větší důvěru.
To, co popisujete… Tantra probíhá nahá. Práce s nahotou je jedna z věcí, které dodávají člověku sebevědomí. A pak tam byly tantrické masáže, při nichž docházelo samozřejmě k tomu, jak se při tantře masíruje, nikdy ne ke koitu. V klientské práci nikdy, masáž má zaručený rozdíl od partnerských nebo jiných věcí v tom, že se provádí tak, aby se sliznice nestýkaly, nepotkávaly. Takže vždycky je to jenom masážní, nikdy nedochází k propojení sliznic.
Výpovědi se shodují – včetně toho, že to vedlo k nějakému sexuálnímu kontaktu s vámi coby koučem, že jste byl v pozici kouče.
Ne. Vím, že mi potom přišla jedna zpětná vazba, ale z jednoho hnízda lidí, kteří jsou propojeni, nejsou to lidé, kteří by byli na sobě nezávislí. Nemohu mluvit k jednotlivým klientům, ale to je jediná zpětná vazba, kterou jsem kdy dostal, a to s nějakým tříletým odstupem.
V té době jsem byl naopak těmito lidmi vehementně doporučován dalším klientům včetně této možnosti. Takže v té době to vůbec neodpovídalo popisu, který teď říkáte. Až se zpětnou vazbou právě z katolického prostředí, které zasáhlo do jejich sebeuvědomování, mi přišli dát zprávu, že v současné době by takovou věcí neprocházeli. To je zcela legitimní, to se stát může. Ale posledních šest nebo sedm let, ta praxe…
Vyslechly jsme příběhy z posledních osmi let a velice se podobají. Jsou tam opakující se prvky – vaginální masáže, líbání, orální sex, soulož, nahota. Jak si vysvětlujete, že o vaší metodě takto mluví vícero lidí?
Takže vy jste mě přišly s tímto konfrontovat, ne pro rozhovor? Teď tomu nerozumím.
Výpovědi se shodují – včetně toho, že to vedlo k nějakému sexuálnímu kontaktu s vámi coby koučem, že jste byl v pozici kouče.
Ne. Vím, že mi potom přišla jedna zpětná vazba, ale z jednoho hnízda lidí, kteří jsou propojeni, nejsou to lidé, kteří by byli na sobě nezávislí. Nemohu mluvit k jednotlivým klientům, ale to je jediná zpětná vazba, kterou jsem kdy dostal, a to s nějakým tříletým odstupem.
V té době jsem byl naopak těmito lidmi vehementně doporučován dalším klientům včetně této možnosti. Takže v té době to vůbec neodpovídalo popisu, který teď říkáte. Až se zpětnou vazbou právě z katolického prostředí, které zasáhlo do jejich sebeuvědomování, mi přišli dát zprávu, že v současné době by takovou věcí neprocházeli. To je zcela legitimní, to se stát může. Ale posledních šest nebo sedm let, ta praxe…
Vyslechly jsme příběhy z posledních osmi let a velice se podobají. Jsou tam opakující se prvky – vaginální masáže, líbání, orální sex, soulož, nahota. Jak si vysvětlujete, že o vaší metodě takto mluví vícero lidí?
Takže vy jste mě přišly s tímto konfrontovat, ne pro rozhovor? Teď tomu nerozumím.
Tomu nerozumím.
Bylo nám řečeno, že je na nás – teda na mě – v tomto případě podáno trestní oznámení. Ale v jiné kauze, ve které mám zákaz mluvit s médii. Byl jsem zatím jen vyslýchaný, nejsem z ničeho obviněný.
Chápu, že v součinnosti s tímto jste se ozvaly vy, takže jsem pochopil, že ta skupina pokračuje s hledáním něčeho medializovatelného.
Tady bych se ohradila. Určitě nejsme součástí žádné skupiny, nikdo nás k ničemu nenavádí. Získaly jsme výpovědi těchto žen a chtěly jsme mluvit s vámi.
To by mě třeba zajímalo, jak jste našly kontakty na moje klientky.
Chceme poznat způsob, jak pracujete, a vyřešit to, co popisují ty ženy. Kdybychom to mohli rozebrat jedno po druhém. Docházelo k tomu, že…
Když byla tantrická masáž, docházelo k tantrické masáži. Ale říkám, poslední dobou víceméně všechny lidi posílám jinam. Práce s nahotou je jedna z nabídek, jak se srovnat s vlastním tělem. S nahotou to ale většinou děláme tak, že ji lidi řeší sami doma, stoupnou si před zrcadlo, jsou schopni se na sebe dívat a přijmout svoje tělo takové, jaké je, a ne s výhradami, které k němu mají.
Čili tady jste se s klienty během sezení nesvlékali?
Proč myslíte, že můžu podrobně mluvit o věcech, které tady klienti dělají?
Klientky to takto popisují.
Klientky o mně můžou říkat, co chtějí, já o klientech mluvit nemohu.
To je vaše právo. Nemůžeme vás nutit k odpovědi, ale musíme se na to zeptat.
Ne právo, důvěra je postavená na tom, že já tady nebudu z nikoho…
Proto se ptáme na to, jestli vaše sezení s klienty a klientkami probíhalo někdy…
A proč se ptáte na klientky, ne na klienty?
Mluvily jsme převážně se ženami.
Protože pokud mluvíme o nahotě, mají s ní problém jak muži, tak ženy.
Tak se bavme o klientech, to je v pořádku.
To není, už je vidět, že tam je nějaký záměr udělat z toho něco, co to není.
Ne, není tam záměr.
Nemluvím o vás, mluvím o těch, koho jste kontaktovaly. Protože mluvíte jenom o ženách.
Výpovědi máme od žen, proto mluvíme o ženách.
A proč jste nekontaktovaly i muže? Mám padesát procent mužů, padesát procent žen.
Ráda bych se vrátila k tomu, jak probíhalo sezení. Probíhalo někdy tak, že jste byli nazí?
Ano.
S klienty?
Ano.
K čemu má ta metoda vést? Jak má klientovi pomoci?
K přijetí jeho nahoty a těla tak, jak je přirozeně jeho. Aby nebyl vázaný na to, že schování těla mu způsobuje strach nebo obavu, že se pak někde ocitne nahý. Viktimizace z toho, že mě někdo viděl nahého, je těžší než samotný zážitek nahoty. Lidé nemají rádi svoje tělo, stydí se za určité jeho části. A my jim vytváříme vědomí, že jejich tělo je krásné, protože je součástí funkčního celku. A spousta lidí, žen i mužů, třeba anorexií zruší funkčnost svého těla nebo ji naruší jenom proto, aby dostáli určitému estetickému vyznění.
Nahota je součástí mého vnitřního bezpečí, buď se cítím bezpečně ve své nahotě, anebo mě nahota ohrožuje. Ale nahota je nejpřirozenější stav, jaký můžeme mít, protože přirození jsme nazí. Nahota je první aspekt toho, jak přijmout sebe sama a svoje tělo.
Ale já se tady opravdu nemůžu vyvarovat dojmu, že sem jdete účelově, a já vás musím upozornit, že je tady skupina lidí…
Znovu se musíme ohradit, že nás nikdo neúkoluje.
Ale já vás musím upozornit, že taková skupina tady operuje a že byste si tedy měly dávat v tomto pozor.
A co to je za skupinu?
Je to skupina kolem určitého katolického centra, kolem lidí, kteří se v rámci katolické skupiny snaží právě na základě tohoto atakovat svobodné rozhodování lidí o jejich těle.
Opět to vrátím zpátky – prováděl jste někdy svým klientkám zmíněnou vaginální masáž? Masturboval jste před nimi? Chtěl jste, aby ony dělaly totéž před vámi? Odehrávalo se to v rámci sezení?
Při tantrické masáži se masíruje celé tělo.
Takže ano?
Takže masáž celého těla je součást tantrické masáže, ne koučovacího sezení. Nezaměňujte tady dvě různé činnosti a dvě různé objednávky. Nikdy nikdo nepřišel na sezení, aniž by si objednal věci, které prožívat chce, ale nemohl si je objednat někde jinde. Můžete jít do tantrického salonu, ty masáže tam probíhají.
Masturboval jste někdy před klienty? Budu se ptát takhle přímo.
Já vám na některé věci nebudu odpovídat, protože teď vidím účelovost otázek. Je mi to hodně líto, protože budu muset… Rozhovor asi nevyjde, předpokládám, že z něj budete vybírat vyjádření.
Počítáme s tím, že vyjde. Opravdu chceme rozhovor s vámi vydat, chceme, aby prošel editačním procesem.
I s tím, že tam bude tohle téma?
Jsme tady právě proto, že nás zajímá váš pohled na věc. Jak jsme říkaly, mluvily jsme s několika vašimi klientkami a chceme vědět, jak to probíhalo. Chceme znát vaši reakci na to, co ty ženy víceméně shodně vypovídají.
Zaprvé bych se zeptal, jak jste se dozvěděly o mých klientkách. Nikde nemám seznam klientů, to znamená – jsou to opravdu moje klientky?
Ano, jsou to vaše klientky.
Jak to víte?
To je naše práce, omlouvám se, to je ochrana zdroje.
Takže máte zdroj, který vás navedl k určitým typům klientů.
Zmínili jsme vaginální masáž, docházelo v rámci sezení i k souloži?
Já už z vaší strany necítím nestrannost. Teď jste velmi intenzivní.
Ptám se na to, co zaznívalo ve výpovědích vašich klientek.
Můžu vědět počet klientek?
Je to důležité?
Ano, je to velmi důležité, protože mám větší stovky až tisíc klientů a zajímalo by mě, o jaký vzorek klientek se jedná.
Docházelo někdy i k souloži?
Nikdy. Nikdy. Během klientské práce nikdy.
Nikdy jste neměl sex s klientem?
Nikdy. V době, kdy máme deset nebo dvanáct sezení, nikdy sex.
Stalo se někdy v těch dvanácti sezeních, že byste vyzval klienta k tomu, aby sahal na váš penis?
Ne.
Technika nevidomého sochaře?
Ne. Není to výzva, aby sahal na můj penis. Taková výzva tam není.
A sahal vám někdy někdo z klientů na váš penis?
Jak byste dělala věc, kterou chcete dělat, kterou se chcete naučit, když ji jako klient dáváte jako zakázku?
Takže to byla zakázka od klienta nebo klientky?
Vždycky je to zakázka. Nikdy tady neděláme nic, s čím by klient nepřišel, že chce ve svém životě.
Za vámi tedy přijde klient a řekne, že se chce třeba naučit práci s mužským penisem?
Je to jedna z možností, kterou však neděláme v rámci koučování, ale v rámci tantrické praxe nebo masáže. Tam je jedna z možností, že se člověk chce seznámit s určitými věcmi, ta zkušenost je pro něj důležitá. Já už na to dneska vůbec nemám čas, proto všechny lidi posílám někam jinam. Ale zakázky zůstávají podobné.
Pardon, jak tomu mám rozumět? Vy tady máte klienta na koučink a v jeden moment…
Ne na koučink.
Na redesign.
Tak.
A v jeden moment, kdy má dojít k fyzickému kontaktu, který může mít přívlastek sexuální, to přerušíte a nazvete to tantrickou masáží?
Ne. Vždycky se dohodneme, že pokud chce tantrickou masáž, přijde na tantrickou masáž. To znamená, že se několik sezení dopředu rozhodují, jestli to využijí, nebo nevyužijí. Vždycky mají nabídku využít to někde jinde, existují tantrické salony, kam mohou jít. Mnoho lidí nemá důvěru jít do cizího prostředí a volí raději možnost – nebo v té době volilo – využít tantry tady. Já už je neposkytuju, je to věc minulosti. Nemám na to čas.
Není to základ, který bych musel dělat, na to stačí dobře vyškolení tantričtí maséři. Potřebuju s těmi lidmi dospět k tomu, aby našli problém v sobě a skrze jeho pojmenování si našli vhodné řešení.
„Neposkytuju koučink“
A když tedy přijdou s problémem, který se týká intimní, sexuální oblasti, vy jste schopen stát jim jako figurant? To se stává?
Velmi výjimečně, protože to není podstata řešení, ale je to jedna z možností. Nikdo na to v té době – bylo to párkrát – nereagoval negativně.
Nikdo vám neřekl, že by mu tyto metody nebo způsob práce ubližovaly?
Nikdy, naopak. Když nechce, nedělá nic. Je třeba pochopit, že to je na bázi dobrovolnosti. Nemůžu předběhnout klienta a nabídnout mu něco, co není jeho problém, nemůžu tím vytvářet další problém.
Podstata je, že vždycky je několikanásobně vyjádřený souhlas klienta, nebo dokonce objednávka od klienta, že si takovou zkušeností chce projít.
Jinými slovy – klient dopředu ví o možnostech, technikách a řekne vám: Ano, tím si přeju projít.
Ano. A vždycky je znovu dotazovaný, jestli je to tak v pořádku. Ta metoda, když jdeme do intimního prostoru, je podobná, jako když jde někdo k vám domů. Když někdo cizí zazvoní u dveří a vy mu otevřete, nemůže se vám nahnat do ložnice, stojí přede dveřmi. Pak se zeptá, jestli by mohl dál, nebo vy ho pozvete dál, a tak jde do chodby. Ale to ho pořád ještě neopravňuje, aby šel do obývacího pokoje.
Vždy je znovu a znovu dotazováno, jestli je další krok klientem požadovaný, nebo není, jestli je s jeho komfortem. Spousta lidí tady projde nabídkou a nikdy ji nevyužijí. A nikdy jim ani není řečeno, že se bez toho nedá pokračovat dál.
Jakou máte tedy průpravu na tantrickou masáž, která už fyzický kontakt představuje?
Mám absolvované asi tři tantrické kurzy, takže mám průpravu jako jiní provozovatelé tantry.
Není tam tenká linie v tom, že provozujete koučink?
Já neposkytuju koučink, to je vaše interpretace.
V rámci metody redesignu?
Neprovozuji koučink, redesign je komplexnější přístup. Koučovací rozhovor je jedna součást redesignu. To, že používám koučovací rozhovor, neznamená, že objednávka klientů není širší.
Vycházíme i z toho, že jste za kouče označován.
Není to tak. Kdyby to tak bylo, jsem samozřejmě v koučovací federaci a dělám věci, které koučové dělají. Já to nedělám, protože koučink je omezená varianta a já jsem z koučinku stejně jako z tantry využil jenom určité prvky.
Stejné techniky masáže používalo helénské Řecko, stejné techniky byly v Římě. Až potom bylo všechno, co je od těla, označeno za ďábla a šmahem zahnáno do ilegality. Proto se se mnou bavíte o normálních věcech, jako by byly ilegální, i vy ten postoj přinášíte.
Je to prostě konfrontační, protože takhle je nastavený narativ společnosti, stejně jako vůči LGBTQ+ komunitě. Lidé musí občas vystoupit z narativu, komfortní situace, a ne všichni to zpětně mohou interpretovat stejně, jako to prožívali v okamžiku, kdy tady byli. S tím už ale bohužel už nemohu nic udělat.
Mluvíte o tom, že je to normální.
Je to přirozené. Neděje se tady nic, co by bylo v rozporu s přirozeným chováním.
Proč to tedy nemáte na svých stránkách? Proč tam není popsáno, že děláte tantrické masáže nebo že intimní redesign může zajít až do fyzického kontaktu s vámi?
Odpověděl jsem vám před chviličkou. Protože je potřeba lidem nejprve předložit, čemu podléhají. I vy jste sem nejspíš přišly s představou, že tady bude predátor, který ubližuje klientkám a má na tom postavený nějaký svůj – teď nechci říct guru Jára – model. Tak to opravdu není. Systém stojí na tom „buď zodpovědný za sebe“ a je jedno, jestli jde o muže, nebo ženu. Tantrické masáže se poskytují ženám i mužům. Není to o mé sexuální potřebě, jak cítím z toho, co jste se dozvěděly od klientek.
Je to součást procesu sebepoznání klientů. Mluvím k vám velmi otevřeně. Mohl jsem vám po první otázce říct, že přestávám s rozhovorem souhlasit. Chci vám to ale opravdu vysvětlit tak, že jde o součást určité změny pohledu na to, jak ke svému tělu mohu přistupovat a prožívat ho. Žijeme ve velmi svobodné společnosti, se sexualitou a pornografií se mladí lidé a dospělí setkávají na každém kroku. Nerozumí tomu, nevnímají se v tom. U mnoha lidí naopak napravujeme představu, že pornografie popisuje přirozenou zálibu v sexu. Takže tady rozbíjíme i závislost na pornografii a podobně.
U každého člověka je to ale individuální. Nejsem masérský salon, abych měl popsanou tantru. Všem říkám: jestliže chcete tantru, přečtěte si o tom, pusťte si videozáznamy na YouTube, jak vypadá.
Po nějakou dobu jste působil na přední pozici v české pobočce Mezinárodní federace koučů ICF, kde v kodexu přímo stojí: „Nejsem součástí jakýchkoli sexuálních či romantických interakcí s klientem (klienty) nebo objednavatelem. Vždy si budu vědom úrovně intimity vhodné pro daný vztah. Učiním potřebné kroky k řešení problému nebo zruším koučovací vztah.“
S Gaiou Poupětovou jako sexuální koučkou jste taky mluvily, nebo ženy mohou být sexuální koučky?
Takže jste sexuální kouč, tak byste to pojmenoval?
Právě že nejsem. Říkám, že jsem z ICF odešel, protože jsem nechtěl být koučem.
V úvodu jsme řešili vaši cestu od vychovatele ke koučování a proti koučovi jste se nevymezil.
Z ICF jsem odešel, protože jsem pochopil, že to, jak se koučuje, je většinou zaměřené na korporátní koučink. Je to postavené na tom, aby se nepracovalo s celkem. Kdysi jsem dělal odděleně tantrické masáže a koučování, to byly dvě praxe. Pak jsem pochopil, že když se jde přes tělo a přes hlavu dohromady, pomůže se člověku komplexněji. Jsou to vlastně dvě cesty, které vedou k sebepoznání, pochopení a přijetí. Když tam tyhle dvě cesty nejsou, vždycky to kulhá na jednu nohu.
Tantrická masáž udělá člověku dobře, ale nepomůže mu změnu přijmout. Koučovací rozhovor vede člověka ke změně ve vnímání, ale dojde na hranici, kterou je jeho tělo, které mu to nedovolí a říká: já už to všechno vím, ale když stojím proti tomu člověku a mám mu rychle odpovědět, nejde mi to. Co s tím mám dělat? Musíte to propojit mezi sebou a tělem.
Intimní redesign je daleko bohatší. Je to třeba o tom, jak svému šéfovi nebo partnerovi oponovat v okamžiku, kdy proti němu stojím, a ne že si až na schodech uvědomím, co jsem měl všechno říct.
Jinými slovy – název koučink…
Není na mých stránkách.
… vám neumožňuje spojovat to s tantrickou masáží?
Ani s mentoringem v podobě, jakou ho tady děláme. Z koučování jsem si vzal jen jednu techniku, a to koučovací rozhovor, jako jsem si vzal z tantry určitou formu masáže. Tu nabízíme klientům. Nevzali jsme si z ní ošetřování mrtvých a další věci, které tam patří, protože tantra je rozsáhlá. Pro české použití je to spíš označení určitého typu přístupu k tělu přes masáže.
Takže z obou oblastí používám určité techniky, které jsou vždy ušité klientovi na míru, protože univerzální cesta neexistuje. Každého v dětství zašmodrchali nějak jinak, takže i to rozmotání vede jinou cestou. Každý sem přijde v jiné fázi, někdo se dá rozmotat, někdo zatím ještě ne, potřebuje si vyřešit akutní problém, do kterého se dostal – rozvod, vztah s dítětem. Takže přijde třeba za rok a řekne, že teď už by chtěl dělat něco se sebou. Lidé opravdu přicházejí v různých situacích. Na stránky nejde napsat „tohle vás tady čeká“, protože spousta lidí sem přijde a nic takového je tady nečeká.
Přemýšlím nad tím, kdybych šla na redesign…
Možná to bude nejjednodušší, přijďte na redesign.
… a přečetla bych si, co je na webu, nenapadlo by mě, že výsledkem může být vaginální masáž.
Ani není. V 99 procentech nebude.
Ale je tam jedno procento, ve kterém to tak je.
Když se člověk sám rozhodne. Proč pořád není pochopeno, že přijdete se zakázkou, kterou můžete v polovině sezení změnit?
Je to něco, co klientům proaktivně nabízíte?
Stejně jako jim nabízím třeba improvizační divadlo. Když identifikujeme, že mají problém s pohotovostí reakcí, jdou na improvizační divadlo. Stejně jako jim nabízím fyzioterapeuta, když vidím, že špatně nesou svoje tělo. Stejně jako jim nabízím právní služby. A taky jim nabízím možnost jít na tantrickou masáž, když potřebují upravit něco s intimitou, ale jenom tehdy, když k tomu s klientem dospějeme. Tady neexistuje linka, že bych potřeboval každého klienta dovést do nějaké pozice, abych mu mohl něco nabídnout. Pořád tam cítím tah najít nějaký modus operandi.
Několik bývalých klientek dnes v návaznosti na vaše společná sezení navštěvuje psychoterapeuta.
Jak tohle víte?
Mluvily jsme s nimi.
No právě.
Jak byste reagoval na to, kdyby vám bývalá klientka řekla, že musela vyhledat psychoterapeutickou pomoc?
Ono je to někdy obráceně. V rámci psychoterapií člověk hledá příčinu svých problémů a něco objeví. Existuje knížka, která se jmenuje Zlo, a v ní se hodně píše o tom, jak vypadají rekonstruktivní vzpomínky, když potom hledáme důvod. A já to tady s klienty velmi často zažívám, když chtějí označit viníka svých dnešních problémů v minulosti. Ale naše metoda je přesně obrácená. Řekneme: dobře, i kdyby se v minulosti něco stalo, pojďme se podívat na to, jak to můžeme zpracovat dneska, abyste žila spokojeně, ne jak vám prohloubit dnešní trauma. Pokud to nejde a potřebují něco víc, posílám je na psychoterapii.
Někteří lidé říkají, že jim to nevadí, nechtějí se v tom hrabat. Někteří lidé si to chtějí odžít. Psychoterapie mnohdy bohužel vede právě k tomu, že se vytvářejí retraumatizované věci, které vznikají z traumat, a ne proto, že to trauma vzniklo tady.
Zpětné reakce mám takové, že nepředpokládám, že trauma vzniklo tady. Protože jsem u toho byl, zažil jsem to a vím, že mi sem lidé posílali další lidi. Vím, že sem chodili opakovaně. Psali mi hezké věci.
A pak najednou po čtyřech letech – ve dvou případech to mám – jednou to bylo velmi jemné upozornění, že klientka našla jinou metodu, která je ezoterická a fungovala jí. Podruhé přišla klientka s tím, že si ve své křesťanské skupině vzala za úkol, že spasí svého tátu a mě. A to byla zpětná vazba, kterou jsem tedy s díky odmítl. To je všechno. Nemám jinou zpětnou vazbu, která by byla jakkoliv klientská. Obě byly kamarádky.
Všechny ženy, se kterými jsme mluvily, mají pocit, že jste je zneužíval. Jak byste na toto hodnocení reagoval?
Ta interpretace samozřejmě musí být taková. Co jiného by mohly označit za špatné?
Jak si vysvětlujete, že jde o několik žen, které se třeba navzájem neznají?
A jste si jisté, že se neznají? Neříkáte mi, které ženy to jsou. Nemyslím si, že se neznají.
Bylo jich každopádně víc.
Vím, že jich může být víc, protože tady je určitá skupina, kterou sem doporučovala jedna žena, která mi jediná po třech či čtyřech letech dala zpětnou vazbu.
Určitě odsud neodcházely traumatizované, odcházely veselé a spokojené. Opakovaně sem docházely, opakovaně mě doporučovaly dalším kamarádkám nebo kamarádům i s tím, že jim řekly o tom, co se tady dál děje.
Nemohu vycházet z představy, že odsud odešly s traumatem anebo že odešly a už se mi nikdy neozvaly, protože se bály, že to trauma mají. Jediné, o čem vím, jsou tyhle dvě zpětné vazby. A vím, že mi psala před rokem a půl, když začala skupina kolem toho jednoho případu, o kterém teď nemůžu mluvit, že teda nemohu být životní kouč a mít tak hezký život, když se teda něco stalo. Začali intenzivně hledat, dost rozeštvali lidi v okolí příbuzných, dali do toho velké úsilí, jasně vyhrožovali medializací a v tom okamžiku mi napsala klientka, že součástí jejích problémů je i něco, co nazvala mým učením. A dole napsala: „A to jsem to všechno podstupovala dobrovolně“ nebo „se souhlasem“.
Takže pro případ nějaké konfrontace mám i to, že tam souhlas doopravdy byl. Nikdy se tady nestalo nic bez souhlasu klientů. Jejich zpětné interpretace jsou samozřejmě složitější.
Co si berete z toho, že vám vůbec taková zpětná vazba dojde?
Když jsem pracoval v dětském domově a malé děti vyběhly ze sprchy a vlezly kolegovi na klín, byl označen za pedofila. Co si z toho můžete vzít jiného, než že když se prostě exponujete v něčem, co má takhle těžký společenský náhled, v takovém tabuizovaném tématu, že vás budou lidé označovat za někoho, kdo dělá, co nemá.
A nejenom lidi sami, může existovat katolický pohled na svět, který to narušuje. Svoboda v těle není katolický program, katolický program je: ovládej tělo až do svatby a pak měj styky. Teď řešíme interrupce. Katolíci jsou na vzestupu, tenhle narativ se znovu vrací do toho, jak ovlivňovat sňatky pro všechny i progresivní témata, jako je svoboda žen v prožívání orgasmu a sexuality.
Mluvíte o skupině, která vyhrožovala medializací. Takže vám někdo vyhrožuje, že vás, jak se říká, zničí? Proč by to dělal?
Nemohu vám to říct, protože je to předmětem toho, co mi policie zakázala sdělovat. Řekl bych vám to, protože tam nic není. Můžu říct, že se to týká případu, který je 25 let starý.
Příběhy, o kterých mluvíme my, jsou ale nedávné.
Začali je totiž vyhledávat. Ten případ, který se dostal do trestního oznámení, není nejspíš reálně stíhatelný, tak začali hledat něco, čím by mi mohli uškodit v současné době.
Čili všechny ty příběhy si interpretujete tak, že se vám někdo snaží uškodit?
Ano. Nemůžu říct, že všechny příběhy, protože mi neříkáte, o jaké jde. Nemám jiné negativní zpětné vazby, žádné v době, kdy se to dělo, a zpětně mám z klientské práce dvě. Proto je pro mě hrozně těžké si vůbec představit, co to znamená několik nezávislých klientů. To je nepředstavitelná věc, protože žádnou takovou zkušenost nemám.
Kdybych mohl vidět jména klientů, označil bych vám je jako spoluzávislé na jedné skupině, kolem které operuje ta křesťanskokatolická skupina. Vím, že se to dostalo do proFemu, že jste tam už získávaly nějaké informace, protože tam probíhaly terapie. Takže útržkovité informace mám. Dokonce mi sem přišel klient, který mi oznámil, že je na mě podané trestní oznámení, dřív než jsem se dozvěděl já. Někdo tak operoval už i s budoucími klienty. To není normální.
Ano, jsem otevřenější, jsem naturista, nudista, nemám s nahotou takový problém jako většina lidí. Proto mohu s nahotou jiných pracovat zcela otevřeně. Když jsme nazí, nemám u toho erekci, protože to není vzrušivé, je to normální statut. Je důležité chápat, že nahota není sexuální, sexualizované je oblečení. Hlavní aspekt je, jak nahotu zakrýváme, jak prodáváme části těla pomocí oblečení. To vyvolává daleko větší sexualitu. Nahota začala být sexualizovaná až tehdy, když byla tabuizovaná, když byla zakrytá.
Nebavíme se ale jen o nahotě. Uvedly jsme různé příklady.
Tam jsem vám odpověděl, že nikdy víc, než co je součástí tantrické masáže.
Může být součástí tantrické masáže masturbace?
Tantrická masáž je masáž, při které se nestýkají sliznice.
Můžete odpovědět ano, nebo ne?
Nejsem si vědom, že by to někdy bylo, ale samozřejmě by mohlo být, protože to není nic, co by porušovalo jakýkoliv kodex. Může to být součást, kdyby byla poptávka klientky nebo klienta na to, jak třeba pracovat s penisem.
A u vás se to někdy v rámci masáže stalo?
V tantrické masáži ano, v klientské práci při redesignu ne. Tam to nepatří, to není součást. Ale je to jeden nebo dva případy.
A k souloži tam někdy došlo?
Nikdy. To už by se potkaly sliznice, ten princip prostě neodpovídá.
A jak si vysvětlujete, že to někdo může tvrdit?
Může být, že posléze mezi mnou a někým vznikl milenecký poměr, ale to až dávno potom. Ale zas nevím, kdo vám to říkal, takže nemůžu říct, jestli to ten případ byl.
Mám ale třeba tři případy lidí, kdy jsme potom měli – ale už mimo celé koučování – vztah, který pak neskončil třeba úplně dobře. A je tam vůči tomu určitá averze, ale ne k samotné práci, proto to přichází s odstupem. To jsou ale věci, které se mohou dít až zpětně.
Teď jste použil termín koučování. Řekl jste, že jste to dělal mimo koučování.
Koučování je třeba technicky daňově uznatelné, takže když děláme byznysové koučování, jako je leadership a podobně, tento termín občas použijeme.
Abychom to nezamluvili – docházelo k souloži?
Nikdy nedošlo k souloži v rámci klientské práce. Není možná ani v rámci tantrické masáže. Znovu opakuji, že nedocházelo k ničemu, při čem by se potkaly dvě sliznice, jestli myslíte soulož koitální nebo orální. Ne v rámci klientské práce, to není součást tantrické masáže. A jestli někdo tvrdí opak, není to pravda.
Říkal jste někdy svým klientům nebo klientkám, aby o tom, co se na sezeních děje, s nikým nemluvili, pokud se to týkalo třeba toho fyzického, případně sexuálního kontaktu?
Dokonce o tom právě mluvili, proto i někteří chodili připravení. Jen jsem říkal, že když to někomu řeknou, budou možná muset dovysvětlovat víc věcí, než třeba dovysvětlit umí, protože ten zážitek je komplexní. Že se to taky nemusí týkat klientů, kteří sem přijdou, takže mohou mluvit o něčem, co tady vůbec neidentifikujeme jako úkol. Nikdy ale nebylo zakázané o tom mluvit, a proto o tom mluvili. A proto sem někteří lidé už přicházeli s vědomím, že se tady může dít nahé sezení nebo že se tady pracuje se sebeprožíváním.
Mimochodem tady byly i ženy, které třeba pět let neměly ovulaci a menstruaci. Byly na práškách, navrhovali jim operaci. Nejlepší úspěchy jsou, když mi klientky napíšou: tady máme díky vám, pane Hlásku, další dítě. Protože jste nám pomohl v intimní oblasti uvolnit cesty, které jsou stresující, nebo lidem vůbec najít partnera, partnerku.
Nepotřebuju se hájit, obhájím se klidně před soudem. Nemyslím si ale, že medializace, která je postavená na aktivitě někoho jiného, může být v demokratickém státě náhražka právního řádu. Takže pokud je to žalovatelné, budu se velmi rád obhajovat před soudem, ale velmi těžce ponesu, pokud někdo medializací ublíží mým blízkým, protože se na ně začne ukazovat. A pak se ukáže, že medializace nebyla postavená na pevném základě.
Důvěřuji Deníku N, proto jsem i předplatitel, četl jsem si váš etický kodex, vím, že tam nemáte vnášet aktivismus a že máte chránit důstojnost každého člověka. To je ten důvod, proč jsem si vybral vás, ne jiný deník, přestože bych víc inklinoval k Hospodářským novinám.
Odborníci z Česka i zahraničí, se kterými jsme o tom mluvily, odmítají, že by nějaké intimní doteky, případně sexuální interakce byla lidem v pozici klientů nějakým způsobem nápomocná. Vy máte tedy jinou zkušenost?
Samozřejmě. Kdybych neměl, tak nespojím ty dvě věci dohromady. Kdybych neměl, budu vydělávat peníze jako kouč a vykašlu se na to, jestli lidé mají hezký, spokojený partnerský život. Jestli tady jsou děti, jestli ty děti dobře vychovávají. Ten byznys bych měl jiný a daleko zajímavější v rámci korporátu.
Já jsem byl ale vždy zaměřený na to – a demografická křivka mi dává za pravdu – že všechny státy, ve kterých žijeme a drží demokratickou hladinu, vymírají. Demografická křivka jde dolů, Recep Tayyip Erdogan to říkal: „Nepotřebujeme vyhrát v Evropě, my ji vyhrajeme dělohami našich žen.“