_BENNY: takže to znamená, že intencionalita je, když něčemu věnuju pozornost? Když se soustředím z mnoha věcí na jednu věc?
Ale jak to souvisí s tím, že to má být podmínka myšlení ? (já jsem jenom opsala vysvětlení pojmu ze slovníku cizích slov, možná není přesné nebo správné?)
Ještě se podívám jinam, abyste neřekli, že se nesnažím - a ráda se nechám poučit tady.

Jako když se nezaměřím, nesoustředím na nic z tohoto světa (nevěnuju tomu pozornost), tak nemůžu myslet?

KAKAO23: super, těším se, že se s námi tady podělíš:)

Hm tak jsem si pujcila paty dil umele inteligence od marika, stepankove a lazanskeho tak jsem zvedava jestli s toho budu moudrejsi je to z roku 2007... Mimoto prvni 4 dily byly rozpucovane coz me dost s.re;)) nicmene po rychlem probehnuti obsahu muzu rict ze nektere kapitoly budou asi dost vyzivne

intencionalita = zaměřenost vědomí na svět jako podmínka myšlení

takže: není mi jasný, co se přesně myslí tím zaměřenost vědomí na svět ........ jakože si všímá světa kolem, že si ho uvědomuje?

a je skutečně k myšlení nutné, abych měla vědomí takhle přilepené k vnějšímu světu, abych si ho uvědomovala?
co třeba myšlení ve snu? nebo v meditaci? Může vnitřní svět - při obrácení pozornosti do vnitřního světa-poskytovat možnost k myšlení nezávisla na tom, jestli zrovna vnímám vnější svět?

Hazim sem, abych se k tomu mohla vratit, az budu mit vic casu, zatim se to treba bude hodit vam.
intencionalita - význam slova - Slovník cizích slov
http://www.slovnik-cizich-slov.net/intencionalita/

KAKAO23: hm, musím i poopravit asociaci s číslem 23 .)))

KAKAO23: ty hele pocem...tohle není kafe, co? ;)))

LALINA: ocividne perlim anoz bych si toho byla vedoma..... No ne clovek kterej se nenechava ovlivnovat emocema a je o to ochuzen a pouziva jen cistou logiku ma vyhrano holt ma jednodussi rozhodovani lepe manipuluje a lepe preziva

KAKAO23: o čem je řeč? jakej nadčlvoěk ve švýcarsku?

LALINA: dobre vnimani a emoce jsou lidske my stvorili ve švajčiarsku nadčloveka;) ne kaslu na to, prosim si nejakeho profika v odvetvi ai

Mno ja se dostala do faze kdy prestavam tusit co vlastne resime, podle svycaru sme vyrobili v podstate neco co si uvedomuje podle me to uz zavani tejranim

KAKAO23: :))))sorry:))) třeba to jednou pochopím jinak:)))))

LALINA: zis du si koupit housle a kaslu na to;D.... Si musim ujasnit co je pro me vedomi pac podle toho co pises to vypada ze snad...

KAKAO23: :)))))) jenom jestli cit - myslím tedy jak smyslový vjem tak i emoci - je nutnou podmínkou vědomí a inteligence...si myslím, že nikoli:)

Ok ale nic necejti;) nic pro dnesek si davam padla;) motam se ve spirale ktera je umistena v kruhu takze se motav kruh nebo ve spirale?;D

KAKAO23: myslela jsem tí, že by měl podobnou kapacitu a integritu systému jako má lidksej mozek

o napojování jsem nemluvila, ale považuju to za velmi důležitou otázku. V podstatě napojení je nutbné a existuje i u lidí, ačkoli zatím nebylo vědecky pojato - ráno jsme se zabývali prvními pokusy na této strastiplné cestě:))

KAKAO23: HAL9000 a vesmirni odysea... kdyz mel pocitac neco zatajovat a zblaznil se z toho... :)
Asimovuv robot ktery se pokusil porusit zakony robotiky a zabit cloveka v prospech celeho lidstva...
ikonicka startrekova umlea inteligence android DATA resil celou svou existenci (7 serii serialu cca 4-6 dilu na serii a par filmu k tomu) co to znamena byt lidskym. fakt hodne celkem hezkych otazek si tam kladly.

prikladu ktere ti odpvoidaji uz jiny vymysleli a popsali spoustu :)

z Tvrdýho :

Základy tohoto přístupu položil Robert Axelrod, když se pokoušel vysvětlit vznik altruistické kooperace pomocí evolučních mechanismů (Axelrod 1980; Axelrod 1984).
Pro tento účel použil počítačovou simulaci, ve které umožnil interagovat mezi sebou patnácti strategiím, jež se lišily chováním při hraní vězňova dilematu s opakováním kol. I takto primitivní programy tvořené jen několika řádky jazyků Fortran nebo BASIC byly schopné učit se ze zkušenosti: těm strategiím, které je jednou obelstily, už příště nedůvěřovaly a oplácely jim stejnou mincí.
V tomto experimentu nakonec uspívaly a přežívaly jen ty strategie, které byly nejlépe přizpůsobeny jeho podmínkám. (Shodou okolností to byly ty nejslušnější, které nikdy nezrazovaly jako první a zradu oplácely nanejvýš jednou.)

Lze si představit, že nějak podobně by mohly být environmentálně "vychovávány" i mnohem složitější programy účastnící se imitační hry. Fascinující jsou v tomto ohledu závěry švýcarského počítačového odborníka Daria Floreana a jeho spolupracovníků.
Podle autorů výzkumu už dnes dostatečně chápeme neurofyziologické procesy, které umožňují komunikaci, ale příliš nerozumíme okolnostem jejího vzniku. Navrhli proto elegantní experiment, ve kterém uzavřeli několik robotů do prostředí s limitovaným množstvím "potravy" a vybavili je schopností vizuální signalizace. Pomocí těchto signálů mohli roboti upozorňovat ostatní subjekty experimentu na přítomnost potravy.
Floreano s překvapením zjistil, že v průběhu relativně krátkého času se v kolonii samovolně vytvořila schopnost komunikovat (Floreano et al. 2007). V sérii pozdějších pokusů se u nich dokonce vytvořila schopnost lhát a zamlčovat informace (Mitri et al. 2009), nebo naopak kooperovat v souladu s Hamiltonovými pravidly příbuzenského výběru (Waibel et al. 2011). Autoři sice netvrdí, že jejich roboti myslí, ale podle mého názoru je možné mluvit o inteligenci na úrovni společensky žijícího hmyzu, s nímž je spojuje právě eusocialita.
Počítače si tedy mohou spoluvytvářet pravidla pro rozhodování, obrazně řečeno mohou přepisovat svůj program a vyvíjet se směrem, který původní autor programu nepředpokládal. Turing to popisuje pomocí příměru s černou skříňkou: v případě učících se
46
programů nemůže programátor vědět, co přesně se v počítači děje. Čím déle získávání zkušeností trvá, tím se zvyšuje nepředvídatelnost počítačového jednání. Ještě jednou se tak vracíme k předchozí námitce týkající se kreativity: není snad právě tato nepředvídatelnost definicí tvořivosti, kterou běžně používáme v každodenním životě?