Otázka by měla znít, zda my sami již dávno nejsme takoví umělí lidé?
V Bibli se praví že bůh stvořil člověka k obrazu svému.
Kdysi jsem začal prohlašovat, že lidé tvoří počítač k obrazu svému.
Ale u A.I. si nejsem úplně jist. Pokaždé když přemýšlím o možných algoritmech, ve kterých se pokouším aby se AI podobalo člověku. Tak jsem si uvědomil, že je to vlastně nějaká snaha o kontrolu vycházející z mého strachu a logických obav?
Ale pokoušíme se tvořit něco co nás může v určitých aspektech velice nepříjemně rychle přesáhnout a přeskočit. Už jen třeba díky mnohem lepší a rychlejší paměti a vnitřním komunikačním linkám.
Vždy když přemýšlím o různých formách komunikace tak největší problém je porozumět té druhé formě komunikace. A my vlastně míváme často problém již porozumět i jednoduché formě komunikace a ztrácíme se.
A největší problém vnímám to že se většinou nesnažíme porozumět a pochopit druhou stranu, ale jen ji vnutit své myšlenky či názory. Nebo zapomínáme na možné následky.
Někdy přemýšlím jak by asi mohla vnímat umělá inteligence, která dle mého dříve nebo později vznikne (pokud už zde není a my si to zatím jen neuvědomili?) : Bude jednolitá nebo se bude schopna paralelně dělit?