Technická: Jen upozorňuji, že matrace by neměla být přímo na zemi, ale na roštu. Nějak by to mělo větrat ze spoda.

KOTENCE: jasně no, to dává smysl, jen že mě asi taky nenapadlo přemýšlet o tom, že postel může taky spadat do kategorie "připravené prostředí".

Vtipný, jak mnohé u nás vyplyne, aniž bych o tom přemýšlela nebo to měla načtený. Zrovna ta postel - máme 120 šířku, takže když k nám vleze dítě, už je to málo, nedej bože dvě. Že ta nová bude nízká nesouvisí s dětma. Zorka sice má postýlku, i v ní spává a spávala, ale má dvě vyndávací šprušle, který už dlouho umí vyndat (či vykopnout), takže tam nejsou, takže si vylízá, jak potřebuje.

(Z nutnosti jsem onehdá přesunula misky z horní skříně do spodního šuplíku, Zorka to hned zjistila a hned nadšeně podává misky nebo se sama obsluhuje. Denodenně z toho mám radost, když vidím, co taková "blbost" zmůže :-)).

Jinak ještě k tomu jak se to dělá se dvěma dětma - všelijak, někdy líp, někdy hůř, do poctivýho kontaktního rodičovství to ted u nás má asi daleko (ale nevím, jak blízko jsme vůbec byli před tím), víc zatím trpí mladší Bělka, protože ta nezdrhne, nic neudělá... sice ji víc nosím, ale to je zas spíš nutnost než záměr. Když už je to tak, jak to je, snažím se tu situaci aspoň zužitkovat nebo to brát jako výhodu, že Zorka si právě ještě nestihla zvyknout na tu pozornost, že právě v době, kdy si začíná uvědomovat sebe a svoje ego, tak už tu je ten sourozenec, takže tahle fáze, včetně vzdoru už od začátku je v tomhle kontextu... neumím to tak napsat, ale skoro mám dojem, že přijít sourozenec o půl roku později, bude to už náročnější pro všechny....

KOTENCE: teda my :-/

SEBIEN: V podstate variace na matraci na zemi :-) Spis mi vubec neprisla na mysl ta myslenka, ze by dite melo mit moznost se samo dostat z/do postele uz od malinka. Nutnost je samozrejme pripraveny prostredi. Tak mi mame vysokou manzelskou postel a detskou se spruslema, kde spala naposledy v zavinovacce...

KOTENCE: co je montessori postel?

vedle jsem psala, že to ted řešíme - zvětšení a snížení postele, tak je to ted pro mě akorát aktuální :-)

KOTENCE: ja ji držím za ruku a fakt tam není dlouho, můj muž se bojí, že ji v posteli něco uděláme :-) přes den tam ale spím s ni.

ANNAWA: No jo, J! Já si to vůbec nespojila s tím miminkem :-) Jak se znám, tak určitě mimino do postýlky přendavat nebudu, protože budu líná a bude mi líto, že by tam bylo tak samo odstrčený a my všichni pohromadě.
KEIKIN: to máme taky, ale 210 na dýlku, protože muž je dlouhej. Blbě jsem zvolila spíš tu výšku. Myslela jsem na sebe s těhotenskym břichem, aby se mi dobře vstávalo, ale nemyslela jsem na potom. Kdybych potkala článek o montessori postelých už těhotná, tak bych určitě koupila něco téměř na podlaze.

KEIKIN: tak my z toho měli trochu vítr, protože B samozřejmě mel taky spoustu pozornosti. Ale zatím na zásadní změnu ve svém životě, tedy příchod sourozence, reaguje dobře.

KOTENCE: to jak píšeš o spousty pozornosti, tak já mám pocit, že nám se to trochu "vymstilo". První holka měla tolik pozornosti, že si na to zvykla. A teĎ když máme další dvě děti, tak vyžaduje vlastně furt stejnou pozornost (rozuměj ten čas), ale nedostává jí tolik. A jsou z toho problémy. I malé dítě by mělo dostat tolik pozornosti, kolik jste ochotni mu věnovat i později.
KOTENCE: Po jednom pádu malé z postele jsme si koupili už v tomto životě matraci 200 * 210 a naprostá spokojenost.

KOTENCE: kdo jestli to tak chtěl? B, kterému jsou čtyři roky? Určitě. J je týden, tak zatím nic nerikala ;-) Ona v noci dost pije, takže je porad u mě, občas v té postýlce, dokud v klidu spi.

ANNAWA: A tak to chtěli? Já sice holku odstavila, ale stejně mě k ránu hledá a pak mě drží kolem krku. Je to vlastně docela příjemný, ale potřebovali bychom asi větší postel. V příštím životě si koupím nějakou velikánskou u země, abych se nebála, že mi děti budou padat :-)

KOTENCE: B spí s námi v posteli, J krom kojeni ve sve.

SEBIEN:
Důvěrně znám....všichni ječí a já bych nejradeji taky:)

ANNAWA: Já teď řeším hlavně společný spaní a nošení dvou dětí. Manželovi slibuju, že s náma obě děti budou spát jen tak rok a půl a pak dostanou společnou dětskou postýlku :-) A pak si ještě představuju tu pohodu v houpací síti a děti dojemně spolu na pískovišti...

KOTENCE: já mám starší děti dva roky od sebe a mladší sadu čtyři roky. A zatím se mi ten větší rozdíl jeví jako naprostá pohoda - samozřejmě, jsem doma jen pár dní, ačkoli čistě kvůli vztahu mezi nimi mi ten rozdíl přijde už velký. Jenže oni třeba moji starší kluci jsou sice jen dva roky od sebe, ale tak odlišní, že to stejně žádnou výhodou nebylo.

KOTENCE: já mám starší děti dva roky od sebe a mladší sadu čtyři roky. A zatím se mi ten větší rozdíl jeví jako naprostá pohoda - samozřejmě, jsem doma jen pár dní, ačkoli čistě kvůli vztahu mezi nimi mi ten rozdíl přijde už velký. Jenže oni třeba moji starší kluci jsou sice jen dva roky od sebe, ale tak odlišní, že to stejně žádnou výhodou nebylo.

SEBIEN: ORIKA: Děkuju. Já teď právě přemýšlím, jak se to teda dělá s těma dvěma dětma :-) Kontaktní rodičovství radí mít děti spíš 3-4 roky od sebe, ale mě to zase přijde daleko. Na druhou stranu teď vidím, jak jsou ta batolata vlastně malinká a potřebujou od mámy spoustu kontaktu a pozornosti.